Les
Les, a nebo u, m., lések (strč. ), lísek, sku, lesík. Zastr. lok. sg. lesi: na buku v lesi (ne: v lesí. Er. P. 194. a. ). Chodila po lesi. Prk. k nauce o tvoř. kmenů. 10. — 1. Nať, keř, kmen, strom, Strauch, Busch, Holz. Jg. L. vinný (keř). V. Les (keř vinný) pláče. D. Okurkám, melounům pomrzly lesy. Jg. Tykev má hustý les. Us. — 2. L = mnoho stromů tahem dlouhým, Wald, Forst, Harz, Gehölz, Holz, Hain. Jg. Jsou-li stromy v lese jed- noho druhu, přijímá od nich název: doubrava, březina, olšina, bučina, habřina (les dubový, březový, olšový, bukový, habrový). Jg. L. hustý, zvláště horský, slove: hvozd, menší a řídčí: háj; nízkou porostlinu jmenujeme křovím. Les nepěstovaný rukou lidskou, jenž pouze silou přírodní stojí a trvá, sluje: prales. S. N. Les, lesina, na Slov.: hora. L. mladý: mladina, porost, mláz, mlází, mládí, mladý n. nový 1.; temný 1.: tmeň; vysekaný: proseka, mýtina; v pole proměněný: polana, lesní kopanina. Šp. L. vysázený. Šp. L. borový: bor. V. Černý l. = hustý a tmavý i ve dne, zvláště smrkový, jedlový. V. L. pastevný, V., pustý (veliký a nepotínaný), L., olivový 1., Har., mýtný (který se mýtí), V., širý, hluboký. Us. L. bílý (lupenatý), černý (jehličí). Šp. Český 1., Böhmerwald; Černý 1., Harz- wald. Jg. Lesy se mýtí (planí) a dělají se v nich paseky, pasečiny, mýti; 1. šumí; 1. prosekati, promýtiti. Pt. L. sekati, planiti, mýtiti = lesní dříví porážeti. Jg. L. zarubiti (zatarasiti), Dal. vypáliti, D., sporážeti, zrou- bati, vyklučiti. Šp. Les vzdělati; užitek z lesův. Šp. L. na seči, na paseky, na paruby roz- děliti; l. probírati, proklestiti. Šp. V lese praští (to praská, v lese je hlučno). Šp. V les se obraceti, lesem jíti; hájení lesa, hájemství, stav lesa; hulákání po lese; v lese pásti; lesům škoditi. Šp. V lese blouditi (po lese). Dal. Poruby, proseči v lese dělati; myť, mýto, mýtina, seč, paseka, parub, paruba, poruba, roubání lesu. Šp. Lesem se bráti. Dal. L. řičí. Rkk. Cesta do lesa. D. Po kraj lesa; proletie lesy. Rkk. Les sekyrami pro- sekati, vysekati. Br. L. němý, hluchý. V lese zvěř chovati, míti, honiti; les na léče roz- děliti (vz Léč); lesu hájiti; do lesa pro dříví jeti, na chrasť choditi; v lese dříví štípati, dříví v milířích na uhlí páliti atd. — Jádro (střed) lesa. Šp. Kdo se chřestu bojí, nechoď do lesa. D. S branami do lesa. Vz Marný. Č. Snadno v pustém lese hvízdati (= tam na pána si hrati, kde jsi samoten. Lb. ). Č. Dluh má nohy, pole oči, les uši, na ty tři věci pozor míti sluší. Rým. Budeš ty tak dlouho štěkati, až na sebe vlka z lesa vy- štěkáš. Jg. Dříví do lesa, vodu do řeky nosí. D., V., Č. Vz Marný. Do lesa dříví nikdá nevoz, a do moře vody nenos. D., Lb. Skrze les na křivá drva nechoď. Dal., Lb. Umí před lesem se skrýti (umí na slib zapomí- nati). Reš. Dále v les, více dřev. Čím dále v les, tím více dřev. Pk. Jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá. Prov. V lese chce ryby loviti. L. V cizím lese se pase, popásá. Vz Smilstvo. Č. Jeden k lesu, druhý k běsu. Vz Nesvorný. Č. Jakoby do hor přišel neb do lesa (kdo knihy leda bylo a bez pořádku čítá). Č. Lesem šel a stromu neviděl. Šp., Lb. Vz Ztřeštěný. Šel do lesa, chtě sbírati houby, mně houby nabral třísek, mně perník snědl podšev (o střeštěném). Lb. — L. rév = více mladých z kořene vyražených rév. Čk. 252. Vinice aby zase ku zvelebení a lesu přivedeny byly. Mus. 1835. I. 65. — L. = dříví, Holz. Deset vorů lesa; lesu (klad) na celý pramen. Š. a Ž. Suchý les = suché dříví; opak: les syrový. Vys. Z lesu vy- stavěl dům. Br. To je pěkný 1. Us. Lesy havéřům shůry spouštěti. Pam. Kut. Skrze suchý les vojáka pustiti = skrz pračata, když ulicí běhal, byl bit. Vz Trest. Jg., Č. Kdy k jakému stavení při tom mlýně lesu by potřebí bylo. Gl. Lesy v lesích sekal. Lum. Ot železa i ot lesa dřízky ot těch kol v ne- besa třeštiechu. Kat. 2884. L. tesati. Bibl. — L. v hornictví: dřeva, kterými se štreky, štoly podporují, aby se nesesuly, Am., vz Turlík; vůbec potřebné dříví k dolům. Vys. Vz S. N. I pravili jsme písaři: Dříví, když bylo pod roudnickým jezem, polámalo se a co bylo kladí, natahali jsme na lesy. Svěd. 1569.