Meteor
Meteor, u, m., z řec. M. nazývá se každý výjev ve vzduchu (výjev povětrní), Lufter- seheinung, f. M-ry jsou: vodní (mhla, mračna, rosa, déšť, páry, sníh, kroupy), elektrické (bouřka, blesk, hrom), zrakové nebo optické (duha, červánky, svítání atd. ), magnetické (magnetická jehla jedním koncem vždy k se- veru ukazujíc). Tl. — M. v užším smyslu: pevná hmota na zem z prostoru světového stržená, S. N., letavice, povětroň, padající hvězda. Š. a Ž. Vz Povětroně.