OblakOblak, u, m., pl.:
oblaky, ův,
oblakové, m., nebo:
oblaka, gt. oblak (dle:
Slovo. Do oblak), u.; ve východ. a již. Čech. má v pl. jen:
oblaka. Jir. V Bolesl.
oblako, a, n.
Obláček, čku, m. O. místo: ?bvl?k?,
v před
l po před- ložce
ob, ztrativší ?, vypadlo; od vleku = táhnu. Schl. O. je tvar sražených a zkapal- něných par vodních ve vzduchu. S. N
. Die Wolke. Z vody vystupuje pára, tato houstne ve vzduchu a dělá se z ní
oblak, blízko země
mhla. Z o-ku kape (teče po krůpějích) déšť a padá lijavec (slota). Pt. Oblaky husté:
mraky n.
mračna. Tl. Oblak veliký, malý, tmavý (mrak), peřitý (Feder-Wolke), svalitý (boulitý.
kupa, kupa vrstevná nebo
kuposloha, Hauf
-). Jednotlivé kupy:
boule, svalky, báby; hrady (starke Gewitter-, Ilagel-, gethünnte Hauf-);
řásokupa, ovčička, beránek (federige Hauf-),
oblak táhlý, sloha, lavice (Schicht-),
řásosíoha, chmura (federige Schicht-),
mračno, tuča (Regen-); průtrž oblakův. Nz.
Oblaky co do podoby: řasa (bělavým kadeřím n. pe- rutím podobná),
kupa (plynoucím kopcům podobná),
sloha (dlouhé vrstvy rovnoběžné).
Spojením dostaneme: řasokupa, řasosloha, kuposloha. O-ky deštivé: tuče, a jsou-li elek- tričné:
mračna. Co do barvy: červánky. O. denní, noční.
Beránky n. berušky (klesnou-li vysoké řasy níže, obloha podobá se bela- vému mramoru, na němž se kříží modré žíly).
S. N. O. táhne. Us. Páry vodnaté ustavičně vzhůru se nesou, z těch ssedlých dělá se oblak. Kom. Kdy oblekú nebesa oblaky, ukáže se duha v oblaciech. BO. 0-kem za- kryti, V
., potáhnouti. D. O-ků zvučení a obrážení. V. O. spadl. Vrat. O-kem nebesa se zamračila. Br. Vítr nese
, žene o-ky. O. jde. Pod o-ky
( = až do nebe). Pod o-ky někoho pochvalami vynášeti. Jg. Z o-ku = z nebe. Jakby z o-ku nám spadl
. L. Kdo větrů šetří
, nebude síti, a kdo oblaků
, ne- bude žíti. Č. Přišel jako Bůh s oblak (vz Neočekávaný). Lb. Z malého o-ku velký déšť. Pk. Obláček louky miláček, rosička trávy matička. Hrš. Oblakóv sa lapať (hnáti se za jakoukoliv pomocí). Mt. S. Jak je oblak samý beránek (jeřabatý), urodí se pohanka. Kda. —
O.
, hromada něčeho oblaku podobná, množství, Haufe, m., Schaar, f. Svědků oblak máme. Mp. Prorokův oblak veliký. Br. O. prachu. Us. Odkazuje na ve- liký o. svědků. Sš. Ob. 175
. —
O.,
oblak oka,
obvlak, obláčka = nemoc oční, der Staar; zakaleními oka obláčku podobná a zraku vadící. O. zelený, černý, šedivý n. zákal. Jg., Šm. —
O.
, skvrna v drahém kameni. Vys. — O
blaka, jm. polí u Drahonic na Mor. Km.