Oko
Oko, očenko. Mkl. Etym. 220., Schd. I. 128., Kram. Slov., Slov. zdrav., Čes. lk. Rejstřík., Rk. Sl. O. skloňování. Cf. Bž. 105., 101., na Val. Brt. D 69. — O. = čidlo zraku. O. hluboké, temné, Vrch., sklopené, krátko-, dalekozraké Us. Otrava, plačtivosť, ranění, různolomivosť (astigmatismus), soucitné drá- ždění, (irriratio sympathica), vřed, výhřez, -vorfall, zákal, -staar, zánět, zardělosť, zto- čení (cataelase) oka; bělina, sliz v oku; páska, vodička na oči. Us. Vyšetřování oka zrcadlem. Nz. lk. O. modré jako nebesa. Němc Ch. 1. Veliké oči s vysokým čelem prozrazují nelenivého, zlostného člověka. Vz Výb. I 957. Vrch hladký jako o. Dbš. Sl. pov I. 346. Zalúbily sa mu moje sivé joči. Sl. ps. 240. Hej, tie očká, jako trnky, nezejdú mi z umu. Ppk. I. 65. Dobró noc už vám dávám, vy pěkný černý voče, ve dně k nám nesmíte přejíť, přendite radši v noce; Čich (čí) pak je to děvčička, co má černý vočička? Vona na mně kóká! Sš. P 247., 639. Pěkné oči máme, obidva sa známe. Koll. Zp. I. 74. O. někomu vy- títi Pč. 13. Hodí se jak o. k oku (dobře). Šml. Kdybys na něm chtěl pravé oko, při- dal by ti levé (o dobráku). Us. Dbv. Za- mhouřil jedno oko a na druhé dal pěsť (měl ohled). Us. Kšť. Již oči zvrátil (umřel). Us. Už má oči v sloupu (umřel). Us. Tkč. Oči mu jdou na řad (hřad; je ospalý). Us. Vk. Vona ty voči přes čelo házela, až bylo hrůza (koulela jimi). U Rychn. Vk. Chu- dobný keď si chce jedno o. ohájiť, vybodne si druhé. Rr. MBš. Svití-li se dlouho do dne, říkají, že se dnu oči vypalují. U N. Bydž. Kšť. Šetřím si toho jako oka v hlavě. Dch. Nenechal tam, ani co by do oka padlo, ani prášku. Us. Hnšk. Pakli by peněz ne- měl, ale odbude vedlé práva okem za oko. NB. Tč. 251. Ten má voči z Kašparovy krávy, která byla sedm let slepá (o tom, jenž nic nalézti nemůže). U Třebonína. Olv. Malé oči míti (= ospalým býti); Dolečky jako volské oko (malé). Us. Tkč. Oči jeho zřie. Ž. wit. 65. 7. To v oči bode. 1563. Jedním okem do Brna, druhým do Husovic (o šilhavém). Bdl. Očima dobré jest při- vierati. Hus I. 375. Smúcěno jest od rydánie oko mé. Ž. wit. Pozdvihnouti oči v nebe. Ev. ol. Tudy očima prozřech. Výb. II. 33. Vidie Boha okem k oku; Po oku na ně- koho vzhlédati. Št. Kn. š. 123., 102. Daleko paty oko. Pk. Oko nevidí samo sebe, proto břevna v sobě nečije, ale drástu v cizím voku znamená; Přihlédni ne jedniem vokem, ale oběma k sobě. Krnd. 14, 49. O. hledí daleko a mysl ještě dále. Hkš. Co vidí čřyři oči, vidí i dvacet čtyři; Totě pod samé o. (mu strkáš, aby se vtípil); Celý svět o. boží. Lpř exc. Prstem mluví, okem mhourá, nohou dupá, varuj se!; V kalné oči písku nepřisypuj; Bůh má veliké o.; Kde není o., není studu; Co oči vidí, o tom mohou ústa mluviti. Bž. exc. Cf. Černý, M. S. 167. Dačoho okom byť (věcí nejpřed- nější) ; Očom si neveriť; Čo o. vidí, srdce uverí; Očima svietiť (strielať = divoko sa obzerať); Oči vysáľať; Očima jesť (jísti), zjesť; Očima sa zahľadieť; Oči vyočiť; Aký do očí, taký mimo oči; Očima sa sretnúť. Slov. Rl. Pr. III. 86. — O. = pohled. Hází po ní okem. Us. Ta věc k oku pěkná jest. Us. Dch. Podlé oka, od oka měřiti. Nz. Něco má o. (pěkné). Brt. D. 241. Zlo mu hledělo z očí. Exc. Přišlo mu z očí (někdo ho uhranul). Mor. a slov. Dbš. Obyč. 6., Šd., Koll. Zp. I. 436. Udělal si darem dobré o. Us. Brt. Tato práce dělá jiné o. Us. To vezme jiné o., až zde budou záslony. U Cho- cerad. Vk. Na jiném muži než na tobě své oči neměla. Sá. Nikdo tam pro jinou žen- skou oči neměl kromě pro ni. Sá. Oko její naň padlo. Vlč. Vše dělá lidem k oku. Pk. Něco toho na o. jsem viděl. Arch VII. 195. O. hospodářovo množí majetek. Šd. Každý rozdíl mezi nimi se vyskýtající na oko spatří; Potýkal se jen na o. s nimi. Šf. Strž. I.33., II. 480.Všechněm na oku bu- dete. BR. II. 20 b. Aby ne k oku sloužili. Výb. II. 1424. Hospodě slúži k oku (činí, co mu na očích vidí). Výb. I. 172. Někomu dobré, přívětivé o. ukázati. Dch. Netoliko k oku jim slúžiec; Zdálo se nemúdrým v oči, by . .. Št. Kn. š. 115., 132. Vidí Boha okem k oku. Št. Dosti učinil k oku lidskému (aby lidi na oko spokojil) Hus I. 421. O pověrách k oku se táhnoucím vz Mus. 1855. 55. — O. = přítomnosť, tvář. V oča zdřa (= zřa, vůči hledě). Mor. Brt. D. Ani do očí ani krom očí upřímnou lásku neměla. Drsk. V oči pohnati (osobně). Bdl. Ktož ty věci jednal, tomu v oči mluveno (= vytýkáno) bude. 1466 A druhdy zlú řeč vypustí neb v oči neb kromě oči. Št. Kn. š. 41. — O. = paměť. Měl přede vším na očích její štěstí. Sml. — O. = žádajícnosť. Měl již dávno na Rozárku o. Šml. On ji má přec ještě trochu v oku. Us. Vk. Padla mu do oka. Brt. N. p. 300. Beňové o. = závistivé. ZObz. XXIV. 238. Náš chlapec může na té holce oči nechať. Us. Ústa plná a oči hladové. Sb. uč. Kde srdce leží, tam i o. běží. Bž exc. — O. = poznání. Vnitřní oči. Št. Kn. š. 46., 143. Dostal jsem oci, až když bylo pozdě. Schlz. To bylo v očích jeho (dle jeho mínění) docela nemožné. Vlč. Kdo okem nepředpojatým k tomu pro- hlédá. KB. III. — O. = s ponětím pozoru. Na to všickni o. mají. Dch. Všetkým je v očiach. Mt. S. I. 98. Mají na nás mrcha oko (zlé). Val. Brt. To pouštím zde z oka. Šf. III. 199. Býti na velikém oku (v přízni). U Chotěb. Neud. Kdo nemá svých očí všude, toho okrádajú l'udé. Obz. 1889. 108. Kdo němá svých očí všude, toho okrádajú 1'udě. Slez. Šd. Vybral-li někdo dobře, říká Sle-zák: Měl pěkné o. (vkus). Brt. D. 241.,Slm. Oči na klinčok zavesiť (bedliti); Mať,nosiť oči v hlave. Slov. Rl. Pr. III. 86. — O. = věc čistá. Je jako v oku. Us. Vk. — O. = co oku podobno jest. O. na křídlech motýla. Kk. O. jednoduše, dvojitě obrou- bené. Stn. I. 21. Oko = okrouhlé skvrny prstenité na krovkách brouků. Kk. Br. 6. — O. stromů: na vinné révě hlavní a vedlejší (podoko), spící, záložné, KP. V. 153.—154., pučící, ženoucí. Sl. les. Cf. Rst. 455. — O. lánové Elliotovo = uzel n. smyčka, kterou lano ku kotvě připevněno jest, das Elliots- auge. Kpk. — O. = otvor v nejhlubším místě šachtové peci. Pec s okem otevřeným, za- vřeným či zakrytým. NA. IV. 165., Šp. — O. = otvor uprostřed běhounu, das Läufer- auge. Prm. IV. 249. — O. kočičí, zvláštní odrůda křemene, das Katzenauge. Ves. IV. 48., Chdt. 4. — O. mostné = dutý prostor nad pilíři mezi oblouky mostů kamenných. NA. IV. 227. — O. nálišní (u vozu), der Tragring. Pdl. — O. = lejno, hovno. Šlápl do oka. Us. Bdl. Vyšlápnouti slepákovi oči (šlápnouti do lejna). Us. Kšť. Vybodel čo- musi oči (rozšlápl lejno). Slov. Rr. Sb. — O. v bot. O. vraní. Vz Rstp. 984., Mllr. 76., 103., vlčí, 64., volské, 14., žabí. 69.