DéšťDéšť, gt. deště (krátí e; vz é), dříve
gt. dště; v obec. mluvě: dešť, dýšť; deštík, u, deštíček, čku, m Č. Velké hromobití, malý d. Č. Častý déšť v lednu mrví hojně kněžskou oboru (hodně lidí mře). Hrš. Hojným deštěm (slzami) své oči močí. Jg. Pouštěti d. hojný z očí. Jg.