HnátiHnáti (v obec. mluvě v již. Čech. hňát. Kts. ), ženu, ženeš atd., žeň, žena (ouc), hnal, hnán, hnání; honiti, honívati, hnávati. Od skr. han m
. ghan, ferire, bodati. Mkl. — H. = puditi, nositi, působiti, aby se něco hý- balo, běželo, treiben; přidržovati, nutiti k čemu, wozu treiben, antreiben
, nöthigen; zarážeti, treiben, einschlagen; běžeti, letěti, laufen, fliegen, eilen, rennen, jagen, fliessen; se = běžeti, pospíchati, chvátati, eilen, rennen, jagen. —
abs. Voda prudce žene. Stromy ženou, pučí, raší. Šp. —
co, koho. Chtivého koně nemáš příliš hnáti. Jg
. Vítr žene loď. Voda mlýn žene. V. Štolu h. I). H. květiny. Us. Toto lékařství (lék) žene moč. Kom. Kázal zeď h. (stavěti). Kram., Plác. —
kam (do čeho, nač, před co, v co,
pod co) co, se, koho. Děvky ženou do stáda. Jg. Něco do kola h. D. Někoho do slova hnáti (k plnění slova přidržovati). Us. Hřebík do zdi h. (zarážeti)
. D. Dobytek do lesa. Mlýn do náboje, štoly do pole h. Vys. Kluka do školy hnáti. Což on si žene do kapsy (shra- buje peníze). Jg. Vítr nám línal prach do očí. Ml. Pastýř žene ovce na pole. Ros. Svině na žír (na žaludy) h
. D. Dobytek na pastvu. Osla na most hnáti (nevděk koho k čemu míti). Osla těžko bezděky na most hnáti. Jg. Vodu
pod kola h. Us. H. s kým v šranky. Výb. II. 47. Ten lék na moč žene. Us. Řípa na mléko žene. Puch. Hnal je před krále, na soud. Us. Vsed na kuoň hnal jest ve- likú prudkostí přede všecko vojsko. Výb. II., 530. Vojsko třemi proudy v město se hnalo. Us. Hnachu v řadu. Rkk
. Lid stádem v boj proti jinému h. Chč. 445. Hnachu sě
v náspy. Rkk. 52. V ohradu se hnasta. Rkk. I hna Srpoš v Spitibora. Rkk
. 42
. Kře- stěné hnachu bez uma (bez rozumu, bez roz- vahy) v řady pohan
s takú pýchú, jakú sílu jměchu. Rkk. 48. II. na peníze (něco zpeněžovati, jen o peníze státi). Ros. Vz La- komý. C. I hnachu třmi prúdy luto vz (= na) chlumek; Ženi na Zbihoň. Rkk. 51., 28. H. na trh. Er. P
. 241. Poženeme
pod háječek na louku. Er. P. 425. Hnáti na sebe (dužněti). Úprkem hnal na krále. Troj. Bylina na semeno žene. Jg. Měď na baňky h. Vys. —
Někdy se vypouští „
se":
Hnal (se) na nepřítele
. Vz Časoslovo. — (
co)
odk
ud (
z čeho). H
. se z miesta. Dal. 10
. Třas je hnáše z bojišče
. Rkk
. 13. Ovčák žene z háje. Č. —
oč z čeho. Nač se nález stal, o to se z pokuty žene. Boč. —
koho odkud proč. Židy ze země pro jejich skutky hnali. Háj. —
před kým. Vozka koně před sebou žene. Kom. Král hnal před zástupy (bral se). Výb. I. — (s
e)
koho zač přes co. Za babku by i kozu přes Tatry hnal. Na Slov. Skok na skok sě hnáše vsie přes búřiúcú řeku
. Rkk. 14. — Déšť přes les se žene. Er. P. 187
. —
koho, se po kom,
po čem, jak
, k
udy (čím). Žeň pávy po svých, z toho nic nebude. Jg. Krupo (kruto) je po sobě hnachu. Rkk
. 48. Mojžíš hnal (pospíchal) po poušti, až přišel k hoře. Plk. Po zlatě se hnáti. Puch. Po vrazěch sě hnachu. Rkk. 13. Hnáti se mečem po někom
. Jg. Řeka proudem po polích se žene. Sych. Hájem, křovím ženou se pršky světla. Tateré je davem hnali. Rkk. 55. H. se k čemu,
na koho klopotem
, Sš.
, úprkem. Troj. 253. —
(k
oho,
se) k
am, k
čemu. K práci. V. Zeno omyl ke kvapnosti. Jel. Každý ať se žene k svému. Vz Spravedlnoť Lb. Vítr loď ku břehu žene. Nt. H. koho k nepravě. Jir. dh. Požeň
ty ke mně k doubí. Er. P
. 75. Žene ho k tomu lakota. Jel. Hnachu vesele k boji. Troj. — k
oho k
am oč: před soud o při. Zříz. Ferd., Pr. —
(koho,
se) za kým. Hnal za ním jako pták. Vrat. (Lev) nastřelen za lovcem žene
. Rkk. 55. Vlna za vlnou se žene. T. Ulicí úprkem za ním se hnal. Us. — Jg. —
koho, se kam, proti komu. Záboj hna protiv Ludieku nade vsie voje. Rkk
. 11. Koně, loď proti vodě. Vys
. Prudko protiv sobě hnasta. Rkk. 41
. —
s kým (= potýkati se). Jsi-li tedy muž, žeň se mnou. V. —
co, se kde. Čep
na vodě, na loji, na oleji hnáti (nechati otáčet' se ve vodě, v loji, v oleji, aby nepálil). Vys. Štoly pod zemí h
. Vys. —
na čem. Hnáti se na koni. D. —
co odkud kam čím: rudy z dolův na den koňmi hnáti. Vys. —
co k
udy: štolu
skrz doly. Vys. —
jak. Hnal v plném klusu,
lépe: klusem. Pk
. —
se odkud.
Od lesa se k nám hnal (běžel). —
na koho s čím: s ostrú bradaticí. Alx. 1123. —
za kým po čem: po sledu. Alx. 1139. —
se = běžeti, pospíchati, laufen, eilen. Kam se ženeš? Co bych se tak hnal, ještě dojdu časně. Us
. Vi- chřice, sníh se žene; oblaka, kroupy se ženou. Jel
., Vz Se
. —
adv. Dále, D., zpět, Kom., zpátkem, nazpět hnáti. V. Vskoče na kůň žeň pryč. Jg. —
aby. Žeň už, abys brzy napásl. —
Vz Honiti.