Hráti
Hráti. Vz Mkl. Etym. 95. — abs. Ru- čička manometru hraje. Širn. 50. To by tak hrálo (se líbilo)! Jak už vidím, jak to hraje (co z toho bude). Zedníci říkají: Jak to hraje (1. jak se to jedno s druhým shoduje, 2. jak se daří, 3. jaký máte plat) ? Zkr. U dětí: Já nehraju, ich thue nicht mit. Dch. Zvony a trúby budú hráť a já budem tvrdo spáť. Sl. ps. 148. A tak naříkaly, jakby husle hrály. Sš. P. 721. Hraj a neurážej, klamej a nehaněj. Bž. Proč zase hraješ (plačeš) ? U Košic. Brnt. — co. — Hrajte, hudci, hrajte javorovie husle, šak vám ja zaplatím, keď má milá usne. Sl. p3. 232. David král svaté pěsničky sobě hrál; Co hudci děláte, že tu píseň hráte? Sš. P. 2., 144. Ony kostky hrály. Sš. P. 257. - več: v kostky. Dal 102. 2., Št. Kn. š. 175., Vrch., NB. Tč. 106., 72., Hr. rk. 369. Nikdy neviděli, by Prokop več hrál. Výb. I. 183. H. v turnaj. Dal. 142. A já hospodařím, už vece nemožu, v karty hraju, piju, už stačiť nemožu. Sš. P. 503. (477.). Dyž sem malá bývala, v panenky sem hrávala. Sš. P. 757. — nač: na basu, Dch., na čtyři esa, na tři trumfy; Hraji (počítám) na to, že ... Zkr. Pes hraje (štěká) na bažanta. NA. IV. 118. Dyž já idu k vám, na piščalku hrám. Hrajem, hrajem na palicu, na tu velkú kyjanicu, kdo po- zadu zůstaně, ten palicu dostaně. Sš. P. 115., 444. Na húsle sem hrával. Ib. 685. (Oba) společně hráli na ten zlatý, ztráta neb zisk. NB. Tč. 72. Král s svými panici na mieč hra. Apoll. 134. a. — čím. Hříbě chvostem hraje. Osv. V. 637. Lehounce si vlnky hrají jezerní dálkou. Mcha. Mj. 5. vd. 16. — jak. H. s chytrou (jednati chytře). Us. Sd. Vlas tvůj hraje do zlata. Vrch. Ta barva hraje do modra a p., german., správně: jde, pře- chází do modra, je přimodralá a p. Cf. Brs. 2. vd. 121. H. náruživě. Mus. 1880. 461. Perleť hraje v duhových barvách (má d. barvy). V safír hrála zeleň míhavá (přechá- zela v s.). Vrch. Myth. I. 205. Slzy perel leskem v očích hrály. Vrch. H. v barvách duhy pestrým zákmitem. Vrch. Moře v bar- vách hraje. Osv. VIL 30. Perlou víno hraje. Ib. V. 753. Hlasem andělů řeč její hrála (zněla). Vrch. Dle slov písně hudec po hudci h. počíná. Sš. P. 616. A v tom se pobízli h. mezi sebú. NB. Tč. 72. — s kým. S pá- nem v karty nehraj. Mudr. 325. Osud divně se srdcem lidským hrá. Šml. I. 59. Hrál jest se lvy jako s berany. BO. — oč. Hráli o mne (chtěli mi škoditi). O dukáty hrál. Vrat. 102. Jenom o to hraje (jen na to myslí). Ehr. 12. Hrajú žíly pod koleny o ten vě- neček zelený. Sš. P. 379. Šak ty o to sr- denko moje dávno hráš. Sš. P. 251. Jedl s, tebou, pil s tebou, proto ti hraje o hrdlo. Č. M. 50. — kde. Jsme zdrávi, až to v nás hraje. Mor. Tč. Kol věže větry hrají. Po vodě hvězda s hvězdou hraje. Mcha. V šeru buků kůra bříz hrála; Na křídlech mu duhy hrály. Vrch. Palci hraje mlýnek na svém břiše. Us. U mej mamky hudci hrajú. Sl. ps. 336. Krev mi v žilách hraje. Čch. Bs. 91. (113.). V očách slzy hrajú. Koll. Zp. I. 116. H. při něčem úlohu nějakou. Po řím- sách hvězdné svity hraly. Osv. I. 200., VI. 593. (595.). Každá žíla v mojim těle hrála; Hlavěnka mě bolí, srdečko ve mně hrá. Sš. P. 205., 233. (282). Déšť demantú hrá po mramoru studnic. Kká. K Sl. j. 26. (36., 150.). Srdce jej v těle hrajieše. Kat. 61. Za vodičkú hraje sa cérečka s holubičkú (hraje si). Brt. D. — komu. Už mu hrají (umřel). Tkč. Hrají mu brouky (říkají o rozpustilých). Us. u Olom. Sá. Nese dvě vědra vody a přece jde, jakoby jí hráli (lehce). Němc. II. 23. Povídali, že mu hráli (= tiť mať, jen se nezmať, láry, fáry — říkají tomu, kdo něco nepravdivého tvrdí). Us. Křť. Muzika jí hráia, ona tancovala; Dva ji vedu, tře ji hraju, šestemu je žal, sedmemu se srdce hraje, že ji nedostal; Až mně budou zvony hrát, bude hrobař postel stlát. Sš. P. 150., 317., 776. — k čemu. Muzika libě k tancům hrála. Mus. 1880. 219. — kdy. V svaté časy hrají. Výb. I. 235. — jak dlouho. Každému hraj jen chvilku (na posměváčka také dojde). U Rychn. Msk., Hsp. — proč. Jen ze za- hálení počal jsem si tudíž h. na chvále bláz- novství. Jel. Enc. m. XI. — odkud: z not. Us. Život z něho (očka) hrá. Osv. V. 636. Z tlamy mu (drakovi) hrál jazyk; S věží kostelů lesk jeho (kříže) v slunci zlatým třpytem hrál. Vrch. Tam tvá očka na mne hrají se hustotkaných větviček. Č. 2. st. 32. — kudy. Luna mřížemi bledě hrála; Mlhou hrálo světlo červánků; Hvězdné jiskry hrály oblohou. Vrch. — po čem. Keby som vě- dela, že mi bude stálý, nikdy by mi oči po jiných nehrály. Koll. Zp. I. 209. — proti čemu: proti štítu (v turnaji). GR. — kde jak. Hrajiechu před Hospodinem ze všie síly u piesněch (canticis) a v huslech (cytha- ris) i v žaltářiech (in psalteriis) i v bubnech i v zvoncích (cymbalis) i v trubách. BO. — se. Vz H. komu.