HrátiHráti. Vz Mkl. Etym. 95
. — abs. Ru- čička manometru hraje
. Širn. 50. To by tak hrálo (se líbilo)! Jak už vidím, jak to hraje (co z toho bude). Zedníci říkají: Jak to hraje (1. jak se to jedno s druhým shoduje, 2
. jak se daří, 3. jaký máte plat) ? Zkr. U dětí: Já nehraju, ich thue nicht mit. Dch. Zvony a trúby budú hráť a já budem
tvrdo spáť
. Sl. ps
. 148. A tak naříkaly, jakby husle hrály. Sš. P
. 721. Hraj a neurážej, klamej a nehaněj. Bž. Proč zase hraješ (plačeš) ? U Košic. Brnt. — co. — Hrajte, hudci, hrajte javorovie husle, šak vám ja zaplatím
, keď má milá usne
. Sl
. p3. 232. David král svaté pěsničky sobě hrál; Co hudci děláte, že tu píseň hráte? Sš. P. 2., 144. Ony kostky hrály. Sš
. P. 257
. -
več: v kostky
. Dal 102. 2., Št. Kn
. š. 175., Vrch., NB. Tč
. 106., 72., Hr. rk. 369. Nikdy neviděli
, by Prokop več hrál. Výb. I. 183. H. v turnaj
. Dal. 142
. A já hospodařím
, už vece nemožu
, v karty hraju, piju, už stačiť nemožu. Sš. P. 503. (477.). Dyž sem malá bývala, v panenky sem hrávala. Sš. P. 757. —
nač: na basu, Dch., na čtyři esa, na tři trumfy; Hraji (počítám) na to, že ... Zkr. Pes hraje (štěká) na bažanta
. NA. IV. 118. Dyž já idu k vám, na piščalku hrám. Hrajem, hrajem na palicu, na tu velkú kyjanicu, kdo po- zadu zůstaně, ten palicu dostaně. Sš. P
. 115., 444. Na húsle sem hrával. Ib. 685
. (Oba) společně hráli na ten zlatý, ztráta neb zisk. NB. Tč
. 72
. Král s svými panici na mieč hra
. Apoll. 134
. a
. —
čím. Hříbě chvostem hraje. Osv. V. 637. Lehounce si vlnky hrají jezerní dálkou. Mcha. Mj. 5. vd
. 16
. —
jak. H
. s chytrou (jednati chytře). Us. Sd. Vlas tvůj hraje do zlata. Vrch. Ta barva hraje do modra a p., german., správně: jde, pře- chází do modra, je přimodralá a p. Cf. Brs. 2
. vd. 121. H. náruživě. Mus. 1880. 461. Perleť hraje
v duhových barvách (má d. barvy). V safír hrála zeleň míhavá (přechá- zela v s.). Vrch. Myth. I. 205
. Slzy perel leskem v očích hrály. Vrch. H. v barvách duhy pestrým zákmitem. Vrch. Moře v bar- vách hraje
. Osv. VIL 30.
Perlou víno hraje. Ib. V. 753. Hlasem andělů řeč její hrála (zněla). Vrch. Dle slov písně hudec po hudci h. počíná. Sš. P. 616
. A v tom se pobízli h.
mezi sebú. NB. Tč. 72. — s
kým. S pá- nem v karty nehraj. Mudr. 325. Osud divně se srdcem lidským hrá. Šml. I. 59. Hrál jest se lvy jako s berany. BO. — o
č. Hráli o mne (chtěli mi škoditi). O dukáty hrál. Vrat. 102. Jenom o to hraje (jen na to myslí). Ehr. 12. Hrajú žíly pod koleny o ten vě- neček zelený
. Sš. P. 379. Šak ty o to sr- denko moje dávno hráš. Sš. P. 251. Jedl s, tebou, pil s tebou, proto ti hraje o hrdlo. Č. M. 50. —
kde. Jsme zdrávi, až to
v nás hraje. Mor. Tč.
Kol věže větry hrají. Po vodě hvězda s hvězdou hraje. Mcha. V šeru buků kůra bříz hrála;
Na křídlech mu duhy hrály. Vrch. Palci hraje mlýnek na svém břiše. Us. U mej mamky hudci hrajú. Sl. ps. 336. Krev mi v žilách hraje. Čch. Bs. 91. (113.). V očách slzy hrajú. Koll. Zp. I. 116. H.
při něčem úlohu nějakou. Po řím- sách hvězdné svity hraly. Osv. I. 200., VI. 593. (595.). Každá žíla v mojim těle hrála; Hlavěnka mě bolí, srdečko ve mně hrá. Sš. P. 205., 233. (282). Déšť demantú hrá po mramoru studnic. Kká
. K Sl. j. 26. (36.
, 150.). Srdce jej v těle hrajieše. Kat. 61. Z
a vodičkú hraje sa cérečka s holubičkú (hraje si). Brt. D. —
komu. Už mu hrají (umřel). Tkč. Hrají mu brouky (říkají o rozpustilých). Us. u Olom. Sá. Nese dvě vědra vody a přece jde, jakoby jí hráli (lehce). Němc. II. 23. Povídali, že mu hráli (= tiť mať, jen se nezmať, láry, fáry — říkají tomu, kdo něco nepravdivého tvrdí). Us. Křť. Muzika jí hráia, ona tancovala; Dva ji vedu, tře ji hraju, šestemu je žal, sedmemu se srdce hraje, že ji nedostal; Až mně budou zvony hrát, bude hrobař postel stlát. Sš. P. 150., 317., 776. —
k čemu. Muzika libě k tancům hrála. Mus. 1880. 219. — kd
y. V svaté časy hrají. Výb. I. 235. —
jak dlouho. Každému hraj jen chvilku (na posměváčka také dojde). U Rychn. Msk., Hsp. —
proč. Jen ze za- hálení počal jsem si tudíž h. na chvále bláz- novství. Jel. Enc. m. XI. —
odkud: z no
t. Us. Život z něho (očka) hrá. Osv. V. 636. Z tlamy mu (drakovi) hrál jazyk;
S věží kostelů lesk jeho (kříže) v slunci zlatým třpytem hrál. Vrch. Tam tvá očka na mne hrají se hustotkaných větviček. Č. 2. st. 32. —
kudy. Luna mřížemi bledě hrála; Mlhou hrálo světlo červánků; Hvězdné jiskry hrály oblohou. Vrch. —
po čem. Keby som vě- dela, že mi bude stálý, nikdy by mi oči po jiných nehrály. Koll. Zp. I. 209. —
proti čemu: proti štítu (v turnaji). GR. —
kde jak. Hrajiechu před Hospodinem
ze všie síly
u piesněch (canticis) a
v huslech (cytha- ris) i v žaltářiech (in psalteriis) i v bubnech i v zvoncích (cymbalis) i v trubách. BO. —
se. Vz H.
komu.