RamenoRameno, a, nyní obyčejněji než starší
rámě, ene,
raménko,
ramínko, a, n., sr. něm. Arm, lat. armus, řec.
áypóc;. Vz Pře- suvka. Cf. Gb. Hl. 125. Strsl. rame (ra- menb.) z
radménb., koř.
ra (rad), příp. -men; sr. stind. radh, gelingen, fertig werden, od- tud strsl. radb, lubens. Mkl
. B. 236
., 237.. 496
., aL. 54
. Někteří mají tvar
rameno za špatný m
.:
rámě, ale tvaru
rameno užívali již: V
., Kom. Rámě, ramene, rameni, rámě, rámě, rameni, ramenem; pl. ramena
, gt. ra- men n. dual ramenou (v obec
. mluvě
šp. ramenouch), dat. ramenům (v obec. ml.
šp. ramenoum), akk. a vok
. ramena, lok. rame- nech n
. dual ramenou (ramenách, v obecné mluvě
šp. rainenouch), instr. rameny (rame- noma, u básníků, ramenama v obec
. mluvě). V již. Čech. v pl. dle
Slovo, jen že jest instr.
ramenama. Kts. Vz Koleno. —
R.,
celá ruka
od lopatky až do prstův, der Arm
. Vz S
. N.,
Schd
. II. 325
. Mezi ruce a ramena vzíti (ob-
jímati). V. R
. vztáhnouti, vystrčiti. Bern.
Vezmi nás do ramen lásky své. Kom. Ob-
vaz k zpětnému tažení ramen. Cn. Tvó
krásno hlavěnko vlož na mý ramýnko
. Sš.
P. 215
. Ramenú pozdvihovati. Hus
. I. 72. —
R.,
od plece až do lokte, der Oberarm. V.
R., paže, paždí, nadpaždí. Ruka v sobě
svalovité rameno obsahuje, loket, hrsť. Kom,
R. hoření. —
R.
spodní n. dolení od lokte
až ku pěsti, der Unterarm
. V. —
R., míra
od lokte až ku konci prostředního prstu n.
17 palcův, 45 centim., die Elle. Rostl. —
R., ruka, die Hand, der Arm. Hrnčíř rame- nem hlínu působí. Ben
. V. Někomu rámě zadržeti. Dch
. —
R.,
moc, síla., der Arm, die Macht
. Světského ramene pomoc. Kom. Světské moci n. rameni k ztrestání podáni. V. Církev odevzdala kacíře k potrestání světskému ramenu. Ml. Ze všeho ramene — ze vší síly svého ramene. Kat. 2297. —
R.,
co k ramenu člověčímu podobno jest, der Arm. R. koňské (přední stehno od plece až do kolena), Arm. Us. R. račí (klepeto), Schere, f
. Bern. R. mořské (do země vnikající), Ann. V. R. potočné n. řičné. Řeka dělí se ve dvě ramena. Ml
. R. hory, Gebirgsarm. R. v kole mlýnském
(špice v kole vozním), r. vodního kola (ta čásť kola, která spojuje okolek s nábojem n. se hřídelem, S
. N.., Prm. III
. č. 18., der Radarm ; ramena zasa- diti, zavěsiti, zatáhnouti, stříhnouti; díra na ramena); r. v kříži (na kterém se kola sklá- dají) ; r. páky, délka kolmice z bodu pod- pory na směr síly tažené n. vůbec čásť páky mezi podporou a působištěm sil ležící, S. N., u váhy, síly, tíže. Vys. R. u vozu (přední oj mezi sebou držící, zadní), u pluhu, svícnu, stromu (větev. Bern.). Us. (Jg.). Vůz se nám zařezal v blátě až po ramena. Us
. Hý. V stavitelství r. jalové, der Afterarm
. Nz. R. pily, der Sägearm. R. k pilce kuchyňské, dře- vařské, Maschinsägeann, m. Skv. R. u ko- šile
, die Achsel. Rameno úhlu = přímka, jež s jinou přímkou úhel zavírá. Blř. —
R., plece, Schulter, f. Drva vložichu na rámě. Rkk. 1.9. Na mých ramenou
. V. R. krátké, úzké, ši- roké, vpadlé. Šp. Nosiči na ramenách nosí. Na obou ramenách nositi (s oběma stranami držeti). Žer. Nosí na dvou (obou) ramenech. Vz Pomluvač. Č. Můj milé má zlatý pírko, viselo mu přes ramínko; Janiček má páví pírka, visejó mu na ramýnka. Sš. P. 281., 218. Šuhajkovo pérko visí přes raménko. Sš. P. 630. Kouká mu přes rameno = nad něho se vypíná. Vz Pyšný. Lb. Skládám to na Ramena boží silná k snášení toho břemene. Žer. 318. Přes rameno hleděti (pyšný). Č.
, V. Nosí péro přes ramena (sekyru, není velký pán). Prov., Jg. Rameny krčiti. D. Pokrčil ramenama, když jsme ho o jeho pří- mluvu požádali. Sych. Tleskal mu na ra- mena. Sych. Nohy na ramena vzíti (utíkati). Us
. Na ráme zbraň! Schultert! Us
. Čsk.