StřevícStřevíc (zastr.
čřevíc), třevíc, e,
stře- víček, třevíček, čku, m., ve Slez. třevík, na Slovensku
črevíc, črevík, na Mor.
střív, střívě. S., prípona -íc (icb)
. Mkl. B. 293. S.,
gt. pl. střevíců a
střevíc, V.,
střevíc: Št. N
. 97
. Pár střevíc
. Bž. 87., Hus III. 179., Dh., Ben. V. Der Schuh. S. = obuv nízká
, která jen chodidlo
, vrch a patu nohy
při- krývá a nejvýše ke kotníkům sahá. S. ře- zaný, bodaný
, dřevěný
{dřevěnky, trepky, dřeváky, krpce), bez nártu, V., k tanci, plstěný, D., lehký, St. skl., mužský, ženský
, taneční
, balletní, svrchní
{kaloše), plsťový
{bačkora, bůfy), bez opatku:
pantofle; pouhý podšev s řeménky:
sandál, s. ku klouzání:
brusle, kosle, kraple, Můstky, S
. a Ž. (Valter); tu- recký, nízký, obrácený, kožený
, lýkový (lapty), hubatý (Bundsch.), dětský, noční
, s knoflíčky, s nožními stužkami, s oušky (kočárky), vojenský, myslivecký, s korko- vými podešvy, s rozparkem, Šp., gummový. hamtavý, Klumpschuh
, Dch., na jehlu. Kh. S. kožený =
koženek; selský =
krabatiny; s. s řeménky =
krpce; plstěný nebo kožený s chodidlem dřevěným, ku vrchu řemením připevněným =:
bác, báce; valaský
= jan- čarky, topanky, kratice; dětský —
chrastor; starý a špatný=
křampa, škrampál, křampál, šupka, šám, škarpál, šuchty, šokty, čucha, křáp, chlástora, střevíc křampavý; řezaný n. bodený =
šut. Vrchní část! s-ce =
ohlavek; j
nárt, das Oberleder am Schuhe. Šm. Pár neb dvé střevíců. D. Přezka od s-e
, řemí- nek od s-e, kartáč na s-e, D., okrasa stře- víc. Ben. V. S-e obouti, do s-ů obouti, obutý do s-ů. D. Zouti s
., s-e; szutý ze střevíc. V. Nevzalas barevných střevíc? Dh. Hupnouti, sklouznouti do s-ů (dosti veli- kých). Dch
. Kolik kroků uděláš jen v jed- nom s-ci (jen v jedné botě)
, za tolik let se nevdáš (neoženíš). Dch. Ani pod s
. se mi nehodí (o nenáviděném chlapci). Němc. III. 300. Sukenné střevíčky tolarky koštuju
, něhnedž ja
, synečku, střevíčky obuju; Kup mi radši střevíce, půjděm spolem k muzice; Nedáme, nedáme
, až sa jí namáme (nasy- tíme) až my jí červené střevíčky zjednáme; Ten jeden plakal nejvíce, co jí kupoval střevíce, a pěkné přasky s očima, aby se pěkně točila; S-ce bílé s přaskama; Má střevíčky klapy klap, a já za ňó taky tak; Kúpil jí z vola kože, byly s-ce malé. Sš
. P. 326., 391., 427., 641., 710. (Tč.) U tvých střevíc křivé nosy, tyf to svědčí na tě, že pro pýchu to činíš. Hus III. 179. Není ho- den, aby mu s-e zul (aby mu vody podal). V
. Švec s-e dělá. Kom. S. na kopyto nara- ziti. D. Dej si roztrhaným s-em po Hubě (ří- kají pomlouvačům). U Žamb. Dbv. Dětinské s-ce zouti (k létům jinošským dospěti). V. Ještě dětinské s-ce neroztrhal. Vz Nedo- spělý, Holobrádek
. Č
. Je Čas, abys se vyzul z dětinských střevíců. Stnk. Nevyšlapal ještě dětské střevíčky a již chce hrát na moudrého. V Litomš. Dř. S. hněte, tlačí (na Slov
. ouoíná). D. Kamének ve s-ci tlačí. Kom
. Sám jeden každý ví nejlépe, kde ho s. hněte. Št. Neví žádný, kde ho střevíc hněte, než ten, kdo v něm chodí. Č., Ctib. Každý nejlépe ví, kde ho s. hněte. Vz Šťastný. V. Vz Bota. — S. —
míra, noha, lépe:
stopa, der Fuss. Vz
Stopa. Os. S. = míra čtyř dlaní. V. S. stavitelský, der Werk- schuh. Nz. Dva střevíce zvýší, zšíří. D., V. Na tři s-ce zvýší. Har. Zeď pět střevíc vy- soká. Aj já ležím hluboko v černej zemi na střevíc, už mia neuhlídáš víc. Sš
. P. 177. — S.
pumpy, der Pumpenschuh. — S.
pod kolo (cubka, šupka), der Hemmschuh
. — S. ž
abí, vz Střevce. —
S. =
obvazek na koňské kopyto. Db.