SámSám,
sama, samo, akkus. sama (samého; u neživot, sám), samu, samo; pl. nom. sami (u neživot. samy), samy, sama, akkus. samy, samy, sama, tedy podlé:
Otcův, ova, ovo ;
ostatní pády berou se od slova samý, které vzorem
Nový se řídí. V obec. mluvě v nom. pl. všech rodů: sami. (Jir.)
. — Sám, s
am
ý,
samičký, saminký, samotinký, samičičký, sa- mičinký, na Slov
. samučký, samučičký. Vz Zájmeno, Bž
. 154. a strany
zájmenných tvarů (gt. a akk. samoho, dat. samomu, inst. sa- miem, lok. samom, dual, sama, samě, pl. saměch, saměm, saměmi, cf. toho, tomu atd.) vz Listy filolog, a paedg. 1879. 147. — 1.
O místě k vytčení blízkosti bezprostřední, knapp, hart, unmittelbar. U samých dveří seděl
. Svěd. Už nad samým hrobem stojí. V. Na samém kraji státi. Us. Až do samého města přišli. D
. Na samém konci býti. V. Při samé zdi, cestě, u samého kraje. D
. Až pod savou pevnosť plouli. Vrat
. — 2
. O čase, když jej činem bezprostředním vymezujeme, gerade, eben, im Augenblicke
. Umřel před samou slavností. Bart. Před samým zápa- dem slunce
. V
. Po samém obědě. Svěd. Celý den až v samý večer čekali
. V. Než v samý večer přijdúce (m
.: přišedše) mluvili jsú s ním o to. NB. Tč. 112. — 3.
O věcech, o osobách, když se k nim činnost táhne způ- sobem výlučným, selbst, allein, unmittelbar, in eigener Person, sogar. Já to samému pánovi povím. Svěd
. Však žádného není doma než já sama. Svěd. Věří jen sám sobě. Mudr. Zapři sám sebe. Br. Já sám to byl. Us. Čeho sám dosti nemáš, toho u jiných hledáš. V. Samým toliko kněžím. Br
. Na jeho osobu samu se to vztahuje. V. Samého se chváliti, vynášeti
. V
. Má na mné na sa- mém dobývati; Pakli jeho samého zde není v súdu, tehdy zastúpiti žádný jeho nemuož. Půh. II. 182
., 457. Pan V. s panem J. spolu se potýkali a bili (jakž říkáme) sám a sám. Lp. 78
. Není přes něj, když jest sám (= chlubí se ničemný rekovstvím). Č. Zůstala sem sama, jak na vodě sláma, jako ten měsíček mezi hvězdičkama. Sš. P. 337. Dělej to sám. Jg, A já sám sobě nejbližší jsem. Háj. Múdrosť samého Boha dar jest. Mudr. Samého člo- věka nalezna ďábel rád ho láká. Hus III. 115. Neviděla tam žádného, jenom vojáčka sa- mého. Sš. P. 113. Chytili velikou zlatou rybu a každý chtěl ji míti sobě sám. Er. Sám sobě hude
, sám vesel bude. Kmp. Byl sám a sám. Er. Jednou v létě přihodilo se, že tudy jel na koni král sám a sám. Er. Jídla sama se nosila. Er. (Šd
.). Svůj plat sám si bráti; To byl sám ďábel. Dch. Odpovídati má každý sám ze své viny; On je pastýř
, jenž ne sám se v ovce všetečně vpletl; Písmo die: Miluj svého bližního jako sám sě; Jedna ctnosť sama býti nemůže, ale hned s sebú druhú porodí; Sama sebe neostřiežeš než s boží pomocí. Hus I. 476., II. 224.
, 334.
, III. 47., 121. Ani sám se chval, ani sám se
, haň
. Pk
. A to jest zle činiti a tak i zloře- čiti samu sobě
. Hus I. 250
. Na jiné lidi hledie a sami na sě nepomnie. Hus III. 105. Vyvolte sobě muže, ať se se mnu sám a sám tepe. Bj. Byl bych sám proti sobě. Dch. A soud
purkrabský aby v tom nic jiného neviděl než samo (ausschliessend) zatčení neřádné. Zř. F. 1.
Kde nemůže čert sám, tam nastrčí babu
. Us. Dch. Sám sebe má každý nej- radši. Vz Sobectví
. Lb. Kde by se cti do- týkalo, každý sám při žalobě stůj. Kol. 14. O tento toliko samý (einzig) artikul se svo- lili na témž sněmu. Václ. XX. Vuoz jsú jemu překotili a samému oko vyťali; Žádám prá- vem naučen býti, nezdali tu svú žalobu má potvrditi dviema prsty na kříži sám neb sám druhý; On v žalobě neklade, žeby ta slova sám od Jana byl slyšel. NB
. Tč. 251., 285.. 287. —
Pozn. Přidává se
jediný, čímž se pojem zájmena zostřuje. Sám jediný to činíš. Pass. Sám jediný. V. - 4.
Přistupuje k číslům řadovým, když se z jistého počtu hlavní osoba vytýká. Úředník Skrbenský vsadil člověka pána svého do vězenie i vy- ručil jest jej Beněk sám druhý na posta- venie; Hodonský sám druhý má přísahati, že ne z nenávisti ani z nepřátelstva . naň žaluje; Túžil Blažek sám třetí na Lukáše řkúč. NB. Tč. 128., 171., 244. Vratislav jedva sám několiký z toho boje utekl. V. Přibík sám desátý do města vskočil. V. Přivedli sama druhého. Vyvedli sama třetího.
Jg Osiřela s dětmi svými a sama pátá. Svěd. Tu jemu samému třetímu hlava stiata jest. Pass. Cf. Mkl. S. 68. Sama druhá = těhotná. Us. Sml. Přijel k Jarošovejm, zatlouk na vrata, vyšla Marjánka sama devátá. Sš. P. 127. Pomocník sám druhý na koni jel. Bl. Žv. Aug. 36. Při- vezli zemana s jeho sedláky sama Čtvrtého. Let. 449. Blížnec slove ten, který se sám druhý neb sám třetí urodí po jednú od jedné matky. Hus II. 163. Slíbil mi jest sám druhý; Má zprávný list udělati ve dvú nedělí třmi rukojměmi a sám čtvrtý s rukojměmi jme- novitými. Půh. II. 342.
, 619. —
Poznam. 1. Strč. tvary: sám desát, sama desáta
(nyní: sama desátá). Mk. Byl Čech sám sedm na té hoře. Výb. 1. 87. Jmáť tú cestú tento den sama desáta jíti
. Výb
. I. 99. Cf. Bž. 143. Má jí zpraviti sám sedm tak s dobrými, jakož sám, a zachovalými
. Půh. I. 307. Sám desát utekl. —
Pozn. 2.
Samo s číslovkami řado- vými v jedno slovo se spojuje: samodruh, samodevát, samodesát, samopátý atd. Zabil jej samodvanáctého. Jg. Královna ostala samodruhá. Pov. I. 56. Na Slov. Vz Mkl. S. 68
. — 5.
Spojuje-li se se zájmenem zvrat- ným, rozličné vztahy v sobě drží. a)
Sám od sebe, sám ze sebe, kladou se, když se co
z vlastní vůle a povahy činí a ne za puze- ním jiného, von selbst, aus eigenem An- triebe. Sama od sebe země plodí. Br. Co mi nedá sám od sebe, po tom netoužím; Učinil to od sebe sám
. Dch. Protožť porou- čím, aby se k němu tak jako sám od sebe přitovaryšil
. Žer. 330. Nic sám od sebe, jeli- kožto od sebe, nemóž člověk na Bohu za- slúžiti.
Hus II. 69. Ne sami od sebe šli, ale povoláni jsúce. Hus III. 305. (Těch daróv) nemáme sami od sebe ani z svého zaslúženie. Hus III. 11. Nic nečistého není samo z sebe. Br. Ona jest žádného svědomie neměla, než co jest sama od sebe mluvila. NB. Tč. 96. —
Pozn. 1. Samo od sebe se rozumí,
lépe: samo sebou se r-mi. Brs. 159. —
Pozn. 2.
Sám shoduje se obyč
. pádem s tím jménem, proti němuž s důrazem jest položeno. Člověk není živ jen
sobe samému. Sobě samým divní jsme. Har. Není dobře člověku samu býti. Us. Avšak jsou i výjimky. Nemyslí-li se na protivu, náměstka
sám klade se v
nomi- nativ. Sám sobě živ jsem. Kom
. Zapři sám sebe
. Br
. (Brs. 159.)
. Vz dřívější příklady. — b)
Sám o sobě, sám v sobě, sám sebou kla- deme, když odvracejíce mysl ode všeho k věci nepříslušného toliko k
podstatě její a bytnosti hledíme, an und für sich, an sich, ganz allein, für sieh betrachtet
, in Wahrheit, eigentlich, wirklich, absolut. To samo o sobě hřích zavírá, Mudr. Šlechetnost' sama v sobě chvalitebná jest. To není samo sebou
. Dch. To samo sebou se rozumí
, ist selbst ver- ständlich
. Dch. Sám v sobě, echt
. Brt. Víno samo v sobě (pravé)
, plátno samo v sobě (bez bavlny, echt). U Opav. Klš. Kaplice sama o sobě stojí. Jg. Odbyl vin svých na všecky pohony sám za sebe. Pňh. I
. 357. Chce mit' něco sám
pro sebe
. Dch
. Až pak nemoc sama sebou odejde
. Dch. Vz Zk. Skl. str. 343., Zk. Ml. II. str. 75. — 6. S„ sponte, ultro, von selbst, ohne Beihilfe. Samo to roste. Jg. Půjde to samo. Dch. -
Pozn. Sám re slovech složených: samoběh, samo- pše, samorostlý. samostřel, samochtě, samo- teč
. Cf. Mkl. S
. 97. -
Samý (zastr.
sám) = nesmíšený, pouhý, nic, než, lauter, pur, rein, unvermiseht
, blos. To je samá sůl. Dch. Ta voda je samá kalnota. U Rychn. Snídaníčko uchystala samo jedové. Sš.. P. 120. Já piji samou vodu. Samou prací oslábne
. Koupil samou pšenici (nic jiného)
. Us. Pitelé samo víno pijí. Kom. To je samé stříbro (čisté). Ros. To je samý tuk, samý med. Us. —
S. stotožňuje tak říkaje přísudek s podmětem znamenajíc tolik co
plný čeho. Louka samé krtiny. Dch. Bota samý cvoček. Us
. Stromy jsou samý květ, růže samá poupata, kabát samá díra, prádlo samá špína, Ten člověk je samý smích, samá rozpustilost', samé kle- vety. Mtc 1878. 18., Brt. S. 2. vyd. 91. -
Pozn. Ten samý, lépe: týž, tentýž; někdy: o
n. Ten samý muž (týž muž) to byl
. Us. Žádáte se, abyste onu krávu našel a tu samou (m
.: a
ji) ke mně přivedl. Bs. V příloze posýlám výtisk díla, byste samému (
šp. m.: mu) místa k ohlášení dopřáli. Brt.