5 Ani
Ani. Přidej. str. 27. a. ř. zd. 12. po 605.: Ani mne v tom utěšíte. Hr. rk. 151. V tě úfaju, ani mi se ...

5 Bukovina
Bukovina, y, f. = bučí, bukový les, der Buchenwald. Kká. K sl. j. 180. — B. = bukové větví. Val. Brt. ...

5 Burně
Burně, burně = bouřlivě. Prsa burně rozechvělá. Čch. Petrkl. 47., Čch. Sl. 65. ...

1 Cechvoda
Cechvoda, y, f., voda v cechu (v dole) na- shromážděná. Vys. Cechwasser. ...

9 Cechvoda
Cechvoda. Dač I. 105. ...

8 Ctíti
Ctíti. Ctia ho tam, jako v kostele psa; Nech ťa ho ctí (o nechvalném čině). Slov. ľhľd. 1894. 298. ...

5 Červen
Červen. Cf. Mkl. Etym. 33. Č. dává jahody a seče kosami lúky. 15. stol. Jsou-li v červnu severní větrové, ...

1 2. Česť
2. Česť, cti, (dříve gt. česti), cti, česť, v cti, ctí, ť. Gt. cti m. čsti (starší spisovatelé tak i ...

1 Domů
Domů. Staří psali také: domu, Zk.; v obec. mluvě: domu, ale lépe píšeme: domů. Nach Hause, heim. Domů, ...

1 Drobák
Drobák, a, m., huntýř (řezník) v Praze, jenž kromě hovězího masa i jiné prodává. Opp. hovězák. Č. Stechviehhändler. ...

1 Genitiv látky, kolikosti a oddílu
Genitiv látky, kolikosti a oddílu (tento nazývá se genitiv celku nebo celkový či partitivní), které se ...

6 Haniti. Vz
Haniti. Vz Mz. v List. filol. VII. 175., Mkl. Etym. 60., 254. Haněti, haněje; haniti, haně. Vedle haněti ...

6 Hasiti
Hasiti, lit. išgesiti. Mkl. aL. 266., Etym. 64. — abs. Jak hasíš, co fa nepálí, žádeň ťa za to nechválí. ...

6 Hlava
Hlava. V MV. nepravá glossa. Pa Cf Mkl. Etym. 70., Slov. zdrav. H. zadní, der Hinterkopf, Šp.; h. kančí, ...

1 Hnízdo
Hnízdo, a, hnízdečko, a, n. V již. Čech. hnízdě, gt. hnízděte. Kts. Das Nest der Vögel. 11. ptačí. Hnízdo ...

1 Hod
Hod, u, m. Hodt, hodina = čas, rus. hod = rok; hod ve významu: příhodný čas (doba), řec. /. aicó, -, ...

1 Hosť
Hosť, m., hostb, goth. gasts, lat. hostis, Gast (sr. řec. yaćtr^)), ze skr. ghas = jísti; sr. hostina, ...

6 Hrád
Hrád = krupobití, grando. Ž. wit. 148. 8. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Mz. v List. filol. 1880. 189., ...

6 Huntéřský
Huntéřský, huntířský trh, Stechvieh- markt. Us. Pd1. ...

6 Hunteřství
Hunteřství, n., die Stechviehschläehterei. ...

1 Chvalitebný
Chvalitebný, chvalebný, chvalný, chvály hodný, lobenswerth, löblich. Ch. obyčej, skutek, jméno, pověsť, ...

1 Chváliti
Chváliti, 3. pl. chválí, chval, chvále (íc), il, en, ení; chválívati = chválu hlásati, vy- vyšovati, ...

6 Chváliti
Chváliti, vz Mz. v List. filol. VIII. 5. - co: Davida (dáviti). U Olom. a Litovle. Sd., Kčr. — Hus II. ...

9 Chváliti kdy, jak
Chváliti kdy, jak. On chválí jen za pře- stupných let a k tomu ještě jen na polovic úst. Sml. V. 32. ...

1 Chvalno
Chvalno, vz Chvalný. Ot boha na milosť ždáti chvalno. Rkk. Jarosl. v. 206. Nechvalno nam v Němcěch iskať ...

1 Chvátati
Chvátati, chvátám a chváci, chváceš, al, ání, chvátá váti = chytati, popadati, greifen, holuby (chytati), ...

7 Chvěný
Chvěný. Ch, tělo = rozechvěné, chvějící se. Pal. Rdh. I. 392. ...

1 I
Samohláska i jest dle nastrojení mlu- videl ústních hláska podnebná; střed ja- zyka vztýči se k podnebí ...

1 I. Dativ cíle
I. Dativ cíle. Původní význam dat. jest cíl, směr někam. Brt. Užívá se ho k vytčení předmětu, ku kterémuž, ...

1 Iskati
Iskati, jiskati = hledati (strč. ), suchen. Výb. I. — co kde. Nechvalno nám v Něm- cěch iskati pravdu ...

6 1. Jan
1. Jan, Jenec, Jeneć, Jenek. D. ol. I. Vokativ Jene. Vz starší doklady v List. filol. 1878. 201. O sv. ...

1 Jan, a (ne
Jan, a (ne: Ján), m., Jeník, Jeníček, Janek, Janeček, Jano, Januš, Janoušek, Jošek, Ja- šek, Ješek, Hanuš, ...

1 Ječmen
Ječmen, e, obec. a, m., ječmének, ječmínek; v pl. jen dle „Strom". Vz Kámen. Na Slov. jačmen. Die ...

1 Jískati
Jískati, jiskati, jískávati=hledati, suchen. — koho, co (komu) kde. Nechvalno nám v Němcěch jískať (hledať) ...

1 Kat
Kat, katík, a, m., der Henker, Nachrichtcr, V.; ukrutník, der Peiniger, Quäler. Jg. Jehopo- mocníci: ...

6 Kmitati
Kmitati. Cf. Kmihati. Schimmern, sich schnell hin und herbewegen, flimmern. — se. Struna se kmitá. Us. ...

1 Kmotr
Kmotr, a, m., kmoch, kmotřík, kmo- šek, kmotříček, kmocháček, kmuchá- ček, kmochánek. Vok. kmotře (ne: ...

6 Kromě
Kromě (kroma, krema, kroměvá, okrom. Mor. Brt. D. 174., 189.). Předl, s gt. Cf. Mkl. Etym. 141. Krom ...

1 Kůň
Kůň (dříve kóň), gt. koně, m., (krátí ů, vz ů). Starého akk. kůň = nom. užívá se podnes: sednouti na ...

6 Kůň
Kůň snad m. kobnb. Mkl. aL. 65. Cf. Schd. II. 424., KP. III. 283.-285., Šrc. 32.-34., 68., 77 , Mkl. ...

6 Lechvice
Lechvice, dle Budějovice, Lechwitz, ves ve Znojemsku. ...

1 Maso
Maso, a, n., masíčko. Všechny pevné měkké částky živočišného těla, jimž naproti jsou kosti, chrupavky, ...

6 Mlčechvosty
Mlčechvosty, dle Dolany, Mlčehost, ves u Veltrus. Rk. Sl. ...

1 Moudrý
Moudrý; moudr, a, o; komp. moudřejší. M., opatrný, rozumný, vtipný, klug, weise, einsichtsvoll, gescheid. ...

2 Nastání
Nastání, n., das Aufkommen, der Eintritt, die Entstehung. Jg. Při nastání toho roku. Br. N. měsíce. Kom. ...

2 Ne (ne
Ne (ne: né), v Opavsku, v Přerovsku, na Slov. a v prus. Slezsku: ně, pol. nie, rus. ne. Ne ve větách ...

2 Nehoda
Nehoda, y, f., co se nehodí, zlé, zlá pří- hoda, pohroma, neštěstí. Vz Příhoda. Das Uibel, Ungemach, ...

2 Nechval
Nechval, adv., žel, leider. N. prší. N. mu dítě umřelo. Us. Humpol. Dítě jí umřelo, nechval je ráda, ...

6 Nechval
Nechval máš = jen když máš. U Hum- polce. Krjk. ...

10 Nechval
Nechval. Von byl n. rád = aspoň rád. N. se chyt voza = sotva, stěží. Hoš. Pol. I. 139. II. 8. ...

7 Nechvale
Nechvale mi, že tak přišlo. Arch IX. 524. ...

9 Nechvalebný
Nechvalebný obvčej. Chč. (List. fil 1898. 265. ). ...

2 Nechvalice
Nechvalice, ves a) u Votic, b) u Teplice. PL. Vz Tk. II. 543. ...

6 Nechvalíce
Nechvalíce, Nechvalíce. Arch. VIL 256., VIII. 484., Blk. Kísk. 862., 863., Sdl. Hr. IV. 349., Rk. Sl. ...

6 Nechvalín
Nechvalín, a, m., Nechwalin, ves v Ky- jovsku. ...

2 Nechvalitebný
Nechvalitebný, vz Chvalitebný. ...

10 Nechváliti
Nechváliti si kde. N-lil si v Náchode. Zvon III 726. ...

6 Nechvalně
Nechvalně, nicht lobenswerth. N. se za- chovati. Mus. 1880. 478. ...

2 Nechvalný
Nechvalný, vz Chvalný. ...

6 Nechvatně
Nechvatně, nicht hastig. Kos. Ol. I. 85. ...

6 Nechvíle
Nechvíle = mořská bouře. Troj. 223. a. Nových zámyslóv nechati, pro něž jest tato n. Výb. II. 298. — ...

9 Nechvíle
Nechvíle Jos., spis., nar. 1841.; Frant., spis., nar. 1848. Vz Ott. XVIII. 42. ...

10 Nechvíle
Nechvíle, e, f. Proti n-li reptal jsem. Hus. I. 227. ...

2 Nechvíle, nechvíle
Nechvíle, nechvíle, e, f., nečas, nepo- hoda, Unwetter, n. V čas nechvíle. Troj. Dokudž n. trvá. D. N. ...

8 Nechvílečný
Nechvílečný. Žalm. 1.1. Dle Bl. Gr. 325. vox inusitata et inepta, ...

2 Nechvíliti
Nechvíliti, il, ení = pokoje nemíti. Bls. ...

10 Nechvilní
Nechvilní čas = nedostatek času. XVI. stol. Uč. spol. 1905. II. 35. ...

2 Nechvilný
Nechvilný, bouřlivý, ungestümm, unruhig. N. voda. Tkadl. ...

2 Němec
Němec, mce, Němeček, čka, m., der Deut- sche. V. N. odvozují někteří od ,Nemetes', jména jednoho kmene ...

2 Nemírně
Nemírně, přílišně, velmi, nad míru, ne- skrovně,unmässig, ungenügsam, unbescheiden. D. N. běžeti. V. ...

2 Nepohoda
Nepohoda, y, f., pošmourné, deštivé po- větří, mrakotné nebe, plískanice, nechvíle, Unwetter, n. Ros. ...

9 Nepřechválený
Nepřechválený, ineffabilis. N-ného milo- srdí tvého prosímy. Ž. pod. 127b. 1. ...

9 Nesnádka
Nesnádka, ?, f. = hádka ? ?. 1491. Arch. XVI. 491. — N. = nechvíle, nečas. Slov. Němc. III. 244. ...

7 Obechvátiti
Obechvátiti, umzüngeln, einschliessen. — co. Jezdectvo o-lo pěchotu. Dch. — co čím. Blesk postavu svým ...

10 Obechvěný
Obechvěný. Ústa úsměvem o-ná. Čch. I. Pov. 44. ...

7 Obechvívati
Obechvívati, umrauschen. Dálný zpěv, jenž o-vá Hospodinův trůn Čch. Petrkl. 12. ...

7 Odechvěti se
Odechvěti se. Na zad se o-chvěl (ode- šel); Odechvěla se z komnaty (odešla). Čch. Brč. 23., 92. ...

7 Odpelať
Odpelať = nechvalitebným způsobem ně- čeho pozbyti, verschwenden. Už nemá ani krávy, o-lal ju odpoly ...

2 Odražení, n
Odražení, n., odpuzení, das Abschlagen, Abbrechen, o.-se světla, die Reflexion. Nt. Odrážení paprsků ...

7 Ohlechnouti
Ohlechnouti. Licinius ohlechl a oslnul. Výb. I. 283. Dát jí, ažby o-chla. Dh. 129. Ohlechvše nechtie ...

2 Okaz
Okaz, u, m., okázka, y, f., okázání, n., das Zeigen, Weisen, Vorzeigen, die Vorzeige. Jg. Okázka sukna ...

8 Okolek
Okolek = odolek, kasanka. Slov. Phľd. XII. 174. — O., operek = dolejší a postranní kraje střechv šindelem ...

7 Padati
Padati. Padu posud v Klat. Sníh pade. Markalous. O časování vz v List. fil. 1883. 116., u Opavy, Brt. ...

10 Panebožechválatvá
Panebožechválatvá. Čes. 1. XIII. 111. ...

2 1. Plech
1. Plech, u, plíšek, šku, m., žesť (rus.), škudla, čepel, lupáček. Šm. — P., plát tenký železa n. jiného ...

2 Plihota
Plihota, y, f., na mor. Drahansku též plou- bota; plihanice, nečas, das schlechte Pansch- weiter. Zimu, ...

8 Pocit
Pocit = stav duševní vznikající popudem, jenž má za následek rozechvění nervů. Vz Krejč. Psych. 29. ...

9 Pohrabáč
Pohrabáč, e, m. = pohrabovačky. Vých. Čechv. Čes. 1. X. 401. ...

2 1. Pojeti
1. Pojeti, pojedu, jeď, jeda (ouc), el, po- jeto, jetí, fahren, reiten, schiffen. — abs. Kam pojedeš, ...

7 Praptenec
Praptenec, nce, m. Praptenec velechvostý, archaeopteryx macrurus, zkamenělý praotec ptáků z útvaru křídového. ...

2 1. Pravda
1. Pravda, y, f. — P., co jest praveno, vyřknuto od božstva, fas, das Recht. V tomto smyslu, co výrok ...

9 Prechvästovať s
Prechvästovať sa = chvastavě se pro- cházeti. Slov. Zát. Př. 39b. ...

7 4. Pře
4. Pře = před. Przie sebú, in conspectu suo. Ž. wit. 85. 14. (Ž. gloss. a pod. mají: przied. Gb.). Voda ...

2 Přehnati
Přehnati, ženu, žeň, žena (ouc). hnal, án, ání; přehoniti, il, ěn, ění; přeháněti, ěl, ěn, ění; přehánívati. ...

2 Přechvácení
Přechvácení, n., das Uiberraschen, die Ueberrumpelung. ...

2 Přechvácený
Přechvácený; -cen, a, o, überrascht. Kůň při dostizích p-ný, erlegen, überholt. Dch. ...

2 Přechvala
Přechvala, y. f.. allzugrosses Lob. Alx. 1075. 15. ...

7 Přechvala
Přechvala. Ezp 49. ...

2 Přechváliti
Přechváliti, il, en, ení; přechvalovati, über das Mass loben. —- abs. Nechval na- před, abys nepřechválil. ...

2 Přechvalný
Přechvalný, höchst löblich. Hus. ...