Paroh, u, parůžekParoh, u,
parůžek, žku, m.,
roh z rohu vyrostlý, ratolest rohu, Zinke, f. Parohy
, ův, m., pl. P.
= celistvé větevnaté a
kostěné výrůstky n
a pahejlích kosti čelní mnohých přežívavcův, které se každoročně svrhují a zase obnovují. Hrbolovité kruhy na kořenu p-hů slovou
růže, jednotlivé konce čeli větve
výsady. Vz S. N. P. sobí, vz Schd. II. 543. Geweih, Gehörn, n. P. udaňka:
lopata. Hořejší díl parohů:
koruna. P., žertovně:
podávky. P. haluzité, rozvětvené
(Jhl.)
, řídké, krásné a dokonalé
, nepravidelné. Šp. Jelen parohy svrhl
, shodil; zbraní a ozdobou jelenů jsou parohy.
Šp. Jelen parohy rosí
, sráží. Kolik má jelen výsad (větví na parozích) ? Šp
. P-hy otloukati
, očistiti, otírati (stloukati s p-hů mech n. lýčí); p-hy míti (na p-hy vysazeno míti); na p-hy, na vidle napíchnouti. Šp
. Jelen krásná parohy nosí. Rkk. 2
5. — P.
, vše,
co podobno p-hům, Ende, n., Zacken, m. Klobouk s třemi parohy (rohy
, konci).
P.
u svícnu. D.