OchotnýOchotný, ochoten, tna, tno. —
O., s
chutí něco dělající, willig, freudig. O. mysl. V. —
k čemu: k stavěni. D. —
O.,
veselý, čilý, bodrý, fröhlich, munter, aufgeräumt, aufge- weckt. O. tvář (hilaris vultus). BO. Král bieše velmi o-ten (hilaris). BO. Srdce o. činí tvář o-tnú, cor gaudens exihilat faciem. BO.
O. obličej. Jel. —
O.,
rychlý, hbitý, čerstvý, bedlivý, služebný, geschwind, hurtig, bereit- willig, unverdrossen
, willfährig, geschäftig. V.
O. a srdnatá mysl. Cyr. Všechen jest ochoten a hotový. Br. —
k čemu: k roz- mýšlení. D., Ml. Páni bývali o-tni k dání. Jir. dh
. —
komu. Zlým byl hrozný, chu- dým ochotný. Brt. S. §. 111. —
O.,
vlídný, přívětivý, laskavý, freundlich. Prokázal se ochotný
, ochotným, ochotna. Bs. Neochotné řeči. Mudr. Jazyk o-tný (placabilis) štěp života (lignum vitae). BO. O. člověk. Us. S ochotnou myslí. V. —
ke komu. Št. Soudce ke všem ochotný. Pr. —
s kým. Měl domnění na svou manželku, neb jest s ním (s jiným) velmi byla ochotna. Martini. —
v čem. V řeči i v službě o. Er. P. 312.