HnůjHnůj =
hnis, putredo. V MV. pravá glossa. Pa. Vendi hnoj v kosti mé. Ž. wit. Hob. 12. —
H. = stercus. Ž. wit. 82. 11. a j. —
H. =
mrva. Vz Kram. Slov.
H. = smíšenina výkalů domácího zvířectva se stelivem; v širším smyslu = hmota, která vlastnostmi svými fysikalními i chemickými způsobilá jest nahraditi hnůj domácího zví- řectva. Vz S
. N. H. chemický, lučební
, ne- rostový
, mastný, jadrný
, slamnatý, čerstvý
, neuleželý
, přiměřený, pomocný, živočišný, Šp., obchodní, Sl. les.; rozbor, rozklad
, hmota, množství
, přívoz
, druh hnoje; po- moc hnojem; továrna na h. Šp. H. se od- pařil. Dlj
. H. když se polívá, pěkně zahnívá. Šd. Komu se h. příčí, nic nevyrolničí. Tč. Když na hnoji houby rostou, bude pršeti, Zlínsky. Brt. — H.
moře =
pěna. Lšk. —
H. =
smetiště. Kn. rož. čl. 143
., 144.