Vojvoditi
Vojvoditi, vévoditi, Heerführer, Feldherr sein, herrschen, beherrschen. — abs. Má-li odtud vévoditi plémě německé nebo česko- slovanské. Ddk. VI. 91. Tu závisť, pýcha a marnosť vévodí. Sš. L. 74. (Hý. ). Ve vlasti, kdě Olomúc vévodí. Rkk. 45. — kým. Mnú kniežata vévodie. BO. — komu. Vz Voje- voditi. Zde se rozkládá vesnice s kostelem vévodícím celé krajině. Ddk. Vál. it. 40. Ta kaple celé krajině vévodí. Dch. — kde. Na těchto vrcholcích rozkládají se vesnice a vévodí jednotlivé dvorce. Ddk. Válk. it. 40. Nyní rozum již jak orel zmládlý vévo- diti bude na svém trůně. Sš. Bs. 165. Ve všech rodiech sem vévodila, in omni gente primatum habui. BO. — nad kým (čím). Úpravou vévoditi nad jinými školami. Kos. Ol. I. 112. Ktož se s krotkostiu obchodí, nad nepřátely vévodí. Anth. I. 43. Jež nad milostí vévodí. Alx. V. v. 762. (HP. 19. ). Nad nepřátely vévodí. Ib. v. 1438. (HP. 35. ). Prozřete a nedajte ďáblu nad sebú vévoditi. Hus III. 274. — Vz Vojevoditi.