Srdce, e, srdéčko, srděnko
Srdce, e, srdéčko, srděnko (Sš. P. 124.), srdeňko (Sš. P. 169.), srdenko, a, n. (Sš. P. 181.). Gt. pl. srdcí, zastr. srdec. Das Herz. S., sr?d?ce, skr. hrd (m. khrd, khard), řec. yyóía, lat. cor(d), lit. szirdis, goth. hairto. Schl. S. kuželatá skoro trérohá nejvíce ma- sitá částka v hrudi člověka i zvířat krví opatřených, jejíž střídavým stahováním a roztahováním oběh krve působen a teplo živočišné vzbuzováno bývá. Jg. S. skládá se ze 2 poloviček, levé a pravé; každá po- lovička má 2 dutiny, prostrannější sluje komora, menší předsíň. Jhl. 257. S. leží v dutině hrudní mezi plícemi v hlaďounké, mokré bláně (osrdec, pelešek, peleška, srdeč- ník, der Herzbeutel); má 4 dutiny, dvě ho- ření (síně, Vorkammer), dvě dolení (komory, Kammern); v levé komoře vzniká srdečnice, v pravé komoře tepna plicní (vz Tepna, Žíla). Krev pohybuje se stahováním (systo- lou) a roztahováním-se (diastolou) s., což tepot (tlukot) s. nazýváme. S. se svírá a rozvírá. S. tluče (při svírání a rozvírání-se srdce dolení čásť srdce na levé křídlo plic naráží). Pž. Cf. Schd. II. 359., 362. Srdeč- nice (arteriae) rozsýlají krev od srdce do všech částek těla. krevnice ji opět k srdci zpět vedou. Krok. S. usedá, Pk., puká. Dch Vada s. Dch. S. bije, klepá, tluče, lupá, se hází, D.; klepání, tlukot, tepot, bití, tepání, tlučení s-ce; zánět (zapálení, V.), sevření s., Ja., bolení s. Kom. Dostal klání u s-ce. Sych. Třesení, lupání s. Šp. Koho bolí okolo srdce, vezmi pýřinu (pýr, Quecke, triticum repens) a vař v pivě, pij ráno a večer a budeš zdráv. Jád. Z vašich srdec. M., ZN. Kam se srdce od toho vepře podělo? GR. Krev a tudy i srdce pokládali za sídlo a počátek života. Zk. exc. Byla jedna smutna žena, co patero ditek měla, šeste pod srd- cem nosila, z toho světa isť (= jíti) mu- sela: Ona (voda) mi ho dala, ale ni živého, na prostřed srdečka mečem prohnatého; Jak nemá být červená, dyž jí srdce hoří a ten plamen vod (= od) srdca de (jde) do jehí (=gejí) tváři?; A když ťa, synku, nedostanu, udělám si ve svém srdci ránu; A já ti udělám denko, přikrývat tvoje sr- denko; Dám si řezat s. pjilou a tou pjilou papirovou, teplým pjivem nabroušenou; Než ho píchli nužem ach zrovna proti srdco. Sš. P. 90., 117., 125., 223., 291., 659., 721. (Tč.). Neb die Aristotileš, že hněv jest za- horčenie krve u s. t. j. od zahorčenie srdeč- ného pocházie hněv; Co velmě hořké jest, to až k srdci prorazí, když ho člověk okusí; S. mdlé, chrop v prsech a hudci v hrdle, a co jiných po těle nedostatkov! Hus I. 124., II. 110., III. 110. S. mu tľklo, akoby sa mu vyboriť chcelo z pŕs. Mt. S. — Popis s-ce vz S. N. — S., má se za sídlo citů, radosti a zármutku, sevření a rozhořčení, pochybo- vání, plesání, úzkosti atd. a za, příčinu nebo základ života odtuď rozličné mluvení způsoby, ano s. ve vlastním smyslu zůstává. Žluč biízko od srdce míti (hněvivým býti); Těžkostí srdce shasnouti (žalostí umříti); Dítě pod srdcem nositi. V. Plakal, až mu srdce usedalo. Vrat. Kámen mi od srdce spadl. Jg. S-cem pro něco stonati. St. skl. By pod srdcem bylo (= dal bych, by mi ještě milejší bylo). Ros. S. někomu něčím proniknouti. Sych. Jak jest ti okolo srdce? (Vz Okolo)? Ď. To, mne v s-ci bolí. S. mi krvácí. S. mi trne. Úzkostí mi s. usedá. Div mu s. žalostí nepukne. Trp, byť s. ustalo. S. se ve mně raduje, mi skáče radostí. Us. Odlehlo mi na s-ci. Bs. Taje mi na s-ci. Č. Krájeti se na to mé s. musí. Č. Nemuť se s. vaše ani se strachuj. ZN. To nemohu přes s. přenésti — jest german., das kann ich nicht über's Herz bringen, správně: ne- mohu toho přemoci, snésti, strpěti, oželeti a p. Brs. 2. vd. 235., Bs. Na Mor. říkají: Ne- mohlo mě to oboleti. Brt. Jest mi veselo (smu- tno) okolo s. šp. m.: Jest mi veselo (dobře, smutno) k mysli, k srdci. Ib. 118. Žádosť be- dlivě uvážiti a k srdcím svým připustiti. Břez. 175. Nebo v něm uzdravuje se s. naše a ve jménu svatém jeho budem ufati. Žalt. wit. 32. 21. Mocně někomu něco v srdce vkládati. Kom. Jest mu volno u s.; s. kypí; s. zkormoucené; s. rozervati; s-cem něco přemoci; osud jeho jde nám k s-ci; s-ci mému by se lehčilo; s. hnětené. Dch. Vtáča štěboce tak prenikavo, jakby s. krajal. Slov. Dorkne se srdénka dívek našich ladných. Nitra VI. 181. Pustila s. z hrsti. Sá. S. ve mně skáče. Us. To je rána (nůž) do srdce; Přirostla mu k srdci; Kladla mi to na s.; S. mi to utrhne; Nevešel se mu do s. Kšá. Má místo s. kus shnilého dřeva. U Žambk. Dv. Působil Bůh vniterně s. lidská milostí svou nastrájeje. Sš. II. 21. K srdci si něco bráti, šp. m.: hněte, mrzí nás to, bolí nás to, dopaluje nás to, zabíráme se nad tím (Brt.) a p. Otevřte okynečko, ať si ochladím srdyčko; Hory milé, přikrýte nás a ovlažte srdéčko v nás; Ej roste, roste kvítečko, kde je milého srdečko; Skoč, děvucho, dolů s břeha vysokého, vytrhni meč ostrý ze srdečka mého; A dyž už zajeli za hory daleko, teprv milú vdovu bolelo srdéčko. Bolelo, bolelo nad dětma jejíma, srdéčko v ní puklo nad dětma dobrýma; Dyž ju po- chovali, tož mně povídali, to moje srdenko těžce zarmútili; Leží tu, leží můj Janíček, mého srdca milovníček; Ach mamičko, mamko, s. se mi zamklo. Kdo mně ho odemkne, není doma Janko!; Má maměnka neví ani neuhodne, za kým mé srdenko ve dně v noci vjadne (vadne); Mé srdenko teskní, žalovat si nesmí (stěžovati), dyby žalovalo, aj by zaplakalo; Mé srdenko, srdce, biješ ve mně prudce; ležíš jako skála, dycky bych plakala; Šak té nebolí (hlava), jak se děláš, jen že v srdéčku jinšího máš. Sš. P. 23., 42., 92., 117,, 140., 142.. 183., 199., 200., 214., 218. (Tč.). Šohaj, šohaj laštovička, od- padľs mi od srdečka, jak od srdca tak od lásky, jak to jabko od haluzky; To moje srdenko tak si hořekuje, že si ledakoho věrně zamiluje; To moje srdenko tak ve mně buchoce, jako ta ryběnka v hlubokém potoce; Dovolte si mně vzít, co v mém srdci nosím; Červená šňůrečka je velice tenká, ona se vřezala do mého srdeňka; Jaké by to srdce bylo, dyby k své milé nemluvilo; Když sem jel vokolo, srdce mne bolelo; Dva ju vedu, tře ji hraju, šestemu je žal, sedmemu se srdce kraje, že ji ně- dostal; Můj milý se juž oženil, mojo srdco zakrvavil; Nemože sa ve mně srdco roz- veseliť; Těžko mi je těžko na mojim srdečku, jak by mi ho svázal hedbávnú šňůrečkú; Verůstla krásná růžička na prostřed mýho srdýčka, verůstla, krásně voní, můj milé k hiné (jiné) chodí; Rozželilo se srdenko moje, nemožu ho ukojié; Ach můj Bože, to je děvče, až se s. třáslo; Div že srdečko mně nevyskočí; Zatmělo se mně slunečko, kdo mě potěší, můj nejmilejší, mý zarmou- cený srdýčko?; Jak mě pro vás velice mé srdce bolí; Jede synek, jede pryče, vzal mi od srdečka klíče; Svět mě tuze mrzí a srdečko bolí, plakala bych hned; Dycky mně má milá slubovala, že by mi půl srdca darovala; Nenosím já tebe, nenosím v sr- dečku; Ani tak nemele ve mlýně odrážka, jako mé srdenko banuje šohajka. Sš. P. 225., 228., 236., 249., 279., 296., 317., 340., 347., 354., 365., 370., 373., 401., 411., 578., 586., 603., 662., 691., 795. (Tč.). To moje srdiečko také rozžialené, ako to želiezko v ohni roz- pálené; Ale moje s. túžiť nepřestane; Keď ťa chytím za srdienko za srdce, nepustím ťa, holubička, preč více; Falešný galane, nechoď mně na oči, nech sa mé srdenko za tebú netočí. Mt. S. II. 38., 133., 40.; Sš.P. Srdce div nepukne a líčko se směje; Těžké s. pro někoho míti; A jí s. usedá. Er. P. 162., 449., 497. S. sa mi puká od žiaľa. Mt. S. Neb nestydlivé oko nestydlivého srdce jest posel. Pass. 29. V s-ci se radovati. Alx. Ale kteréž věci pocházejí z úst, z s-ce vy- cházejí a ty jsú, jenž poskvrňují člověka; A kto jsú s-ce nesytého, to věz žádosti ne- syté? ani by rádi vešken svět pohltili a ještěby žádosti nenasytili; Ktož Boha právě mi-luje a přikázanie jeho ostřiehá, v jeho s.Bóh prichodí a v něm přiebytek činí; A tijenž sú s. své skrze zlosť zavřeli, naším ká-zaním učiníme, aby i oni Kristovi dvéře s.svého otevřeli; Pakli příde k věku starému,ihned s. jeho bude tesklivé, hlava se jemutřese, truchliva jest duše; Posielám Vámpieseň, abyste slova vážiece radosť v srdciměly a ústy zpievaly. Hus I. 347., II. 198.,209., III. 61., 110., 270. K čemu s. zvyklo,poznať v mnohém nezáleží, z najmenšej věcise pozná, co v s-ci tvém leží. Přísl. Tč.Těžké s. není výmluvné. Přísl. Tč. Kdyžmě s. bolí, vzdám se vůli boží. Slez. Tč.Oko pláče jen vodu, ale s. slze. Hrš. Ovčírouno a vlčí s. jest. Pk. Když popláčeš, ods. odlehne. Vz Žel. Z jeho srdca šípy vy-rastaly (o nemilosrdném). Mt. S. Očekávánídlouhé zemdlívá srdce; Když zhořklo s.mé; S. mé zmítá se. Br. Div se nerozpučíod žalosti s. Č. S-ce mu do toho pohrává.Č. Jak by mu nůž do s-ce vrazil. Vz Le-knutí. Č. Tu máš, aby ti kapka od srdceneupadla (aby ti s. nepřesedlo, aby ti ne-ukáplo. Vz Mlsný). Č. S-ce svého nejez,prsténku úzkého nenos (nestarej se nemírně;zármutku k s-ci nepřipouštěj). Mus., Č. — S., prsa, die Brust, Seite, das Herz, der Busen. K s-ci koho tisknouti. Seď tu podlé srdce mého (u boku). Ob. Pan. — S. = vnitřní, prostřední část' něčeho, das Herz, die Mitte. S. lesa = prostřed lesa. Nepřítel do srdce království vnikl. Jg. — S. = cit. úmysl, duše, zvl. náklonnosť tovařiská, das Herz, Gemüth, Gefühl, die Seele, Gesinnung, Empfindung. S. upřímné, dobré (míti); svobodného a upřímného s-ce; sníženým a pokorným srd- cem; s kamenné (vz Kámen), V., oddané, Kom., dobré, laskavé, měkké, vděčné, zlé, ukrutné, tvrdé. Us. Chci to ze s-ce rád uči- niti; ze s-ce, z celého s-ce milovati; z ce- lého s. a ze vší mysli; laskav jsem na tebe z toho srdce; z pravého, upřímného srdce někomu něčeho přáti; s-cem k někomu na- kloněný; ta věc jde mi k s-ci; k s-ci při- cházeti, docházeti, hluboko s. dojímati; na srdci něco míti; své s. k Bohu obraceti; mysl a s. od někoho odvrácené míti; něco k s-ci sobě bráti, připustiti; na s-ci napsati, vytisknouti, vyryti; v mysli a srdci nositi; na srdci ustavičně nésti; celým srdcem na něco mysliti; v s-ci svém přemýšleti; jedno s. s kým býti (stejně cítiti a mysliti); jed- noho s-ce a úmyslu; jedněmi ústy i srdcem. V. Vždy Bůh patří k s-ci; s-cem hýbati a je k vůli boží nakloňovati; s-cem Bohu se modliti. Br. S-ce zatvrditi, zaryti, zaviti; od s. rád; k tomu mi s. lne, se nachyluje; k s-ci jíti; na s-ce někomu něco klásti, po- ložiti. D. Jde mu to od plic, ne od srdce; Od s. k s-ci; Má s. jako z marcipánu (do- brák); Umí mluviti k s-ci; Vzal si ho do s. (zamiloval si ho). Kšá. Má s. na pravém místě; Přeje mu toho z plna srdce; Jak s. ráčí; S. zatvrditi. Dch. Ze s. ráda bych to udělala. Us. Šd. Byl to člověk podlé srdce božího (jak si ho Bůh přeje). U Žambk. Dbv. S. z másla, hlava z křemene. Ehr. Mějte přece s., páni. Hdk. Jakkoli řeč jeho krásna, přece se nám nelíbí jeho s. Kmp. Není ten jeho pláč ze s., z plic to jest. Hš. Nežnosť, útrpnosť a přítulnosť s. kde pro- jeviti; Zatmíno jest nemoudré srdce jejich; Vezdy zaznívá a rokotá s. k slovu a pojmu tomu. Sš. I. 15., 26., 28. (Hý.). Já sem s-ca měkkého, já se leknu každého; Já sem s-ca tvrdého, nebojím se žádného. Sš P. 107. Přibýváli zbožie komu, nepřikládej srdce k tomu. Smil v. 1810. V s. něco vzíti (umy- sliti si). Kat. 2995. Učte sě ote mne, žeť jsem tichý a pokorný srdcem; Hřiech má hniezdo v s-ci t. j. ve vóli; Následoval mě vším s-cem svým; Daj nám sě v srdci po- znati, bez hrózy sebe čakati; Slyšeti chtěli, srdcem sú uvěřili, skutkem vóli Ježíšovu naplnili; Těch věcí, jichž neznáme, nemáme v s-ci: Tak i otec můj nebeský učiní vám. neodpustíte-li každý bratru svému z srdcí neb z srdec svých (Mat. 18. 35.); Nebeský pán člověka, jenž bližniemu nechce z srdce odpustiti, dá katóm ďáblóm, aby ho na věky mučili; Blahoslavení čistí srdcem, neb oni Boha viděti budú; Když člověk položí pevně v s-ci svém, žeby radějie umřel, než by při- kázánie božie přestúpil a tak stojí v úmysle ..; Tento falešník (Antikristus) volí sobě slavné, dvojího s., chytré a převrácené filosofy. Hus I. 316.. 367., 446.. II. 132., 261., 270., 394., 426., III. 128., 364. (Tč.). S. se mně smálo. Us. Půjdu, kam s. pobídne a otcova kapsa dovolí (ku př. o abiturientech, když volí svůj stav). Us. Dbv. Kdybych věděl, že mě máš ze s. ráda. Er. P. 99. Ti Pa- vlovčí úřadové tvrdého srdečka, dali oni sobě nalit starého vínečka. Sš. P. 574. S. z kamenu míti. Er. P. 191. Miluj pána Boha ze všeho srdce svého a ze všie duše své a ze všie síly své; Já súdim, budú-li s ženami mužie přebývati, osidlo bude ďáblovo; od nich od počátku loven jest hřiech a železná srdce chlípnosť krotí; Darmo jazyk pracuje, když sě nemodlí s.; Neb pravda, s. které nalezne pyšné, před tiem se kryje; A tak jest bez pochybenie, že, ktož v světě a v svém s-ci se výší, ten před Bohem jest menší; A ktož se v srdci a v světě níží, toho pán Bóh před sebú výší; Duch můj bude odpočívati nad tichým a pokorným s-cem; Po dvakrát ji nazývá krásnú: pro dokonalosť dobrých skutkov a čistotu neb přiemosť s-ce. Hus I. 53., 276., 306., II. 123., 319., III. 16., 21. V komkoli upřímé s. jest, radujte se v Pánu. Kom. S. s někým roz- děliti. Vodn. Že by se kamennému s-ci sli- tovati mohlo. Ros. A vy byste kamenné s. namluvili. Mus. S. tvrdší nad železo a dia- mant. V. Mužie bratrských srdec. Rkk. 20. Někoho pouhým s-cem milovati. Troj. Vřeť každému s. po jazyku svému. Dal. Nebylo mu z s-ce (od s-ce = opravdu). Har. Jest mu to od s-ce. Har. Hanbi se v s-ci. Bern. S. něčí jímati. Tato hudba s. jímá. Sych. To slovo doráží k s ci. Ta domluva s. do- jímá. Sych. Pěniem dále s. jímáše. Rkk. 9. Slova jeho srdce nedocházejí, na s-ce ne- dopadají. Scip. S-ce k penězům přikládati. Kram. Lakomství s-ce jejich popadlo. Pulk. S-ce plné míti. Moje s. tím jest plné; to mi do s. šlo. Pulk. Pohnouti s-cem něčím (útrp- nosť v něm zbuditi). K s-ci mluviti. Jeho řeč k s-ci mu šla. Sych. Něco k s-ci si bráti. V. Něco v s-ci rozvažovati. Kram. To mi je (leží) na s-ci (o to se starám, 2. to mne bolí. trápí). Us. To jest podlé mého s-ce. Us. S-ce k něčemu nahýbati. Nz. Jedno s. druhému rozumí. C. Co ze s-ce nejde, v s-ci se neujme. 0. Co není od srdce, nejde k s-ci. Němc. Studené ruce upřímné srdce. Lb. Pán Bůh je ti blízko, máš své s. nízko. Slez. Tč. Veselosť a s. čisté nad zlato jsou jmění jisté. Ve Slez. Tč. Co oko vidí, na tom se s-ce nesklamá. Čehož oko nevidí, toho s-ce neželi (nežádá). C. Kde milosť, tu oči, kde bolesť, tu ruka, kde poklad, tu s-ce. (Mus.). Jak daleko s očí sejdu, tak mdlou lásku v s-ci najdu. Prov. Jg. — S. tajné city a myšlénky, das Herz, geheime Gefühle, Ge- sinnungen. Apoštolovi nejvíce na srdci le- želo, abv... Ještě něco leželo Pavlovi na srdci. Sš. L 403., Sk. 240. (Hý.). Z s. vy- cházejí myšlenie zlá, vraždy, cizoložstva, smilstva; Pomsta toho přivolenie má býti poručena pomstě božieho súda, jenž sám s. zná; Ústa jsú poškvrněna, když s. jest po- škvrněno; Srdce našeho zpósob spatřuje a tomu, jehož láskú oděného nenalézá, ihned hněvivě die; Obřežte sě Hospodinu v s-cích svých; Aj v řeči jest chvála a v srdci ne- věra. Hus I. 191.; 275., 311., II. 382., 396., III. 85. (Tč.). Když dědic pláče, v s-ci se směje; Co střízlivý na s-ci má, to se opi- lému na jazyku vypukne; Jiné míti na s-ci, jiné na jazyku; Jinač mluviti, než jest na s-ci; Jiné mluviti a jiné na s-ci míti (krýti, tajiti); Na srdci jiné a na jazyku jiné míti. V. Nelze komu do s-ce nahlédnouti. Oko do s-ce okno. Koll. S. v očích se mu jeví. Dch. Mám něco na s-ci. S-e své komu ote- vříti, odkryti, vyjeviti. Us. Máme srdcí svých ostřiehati, nebť ďábel rozličně hledá lidských srdec. Št. N. 265. Co na s-ci, to na jazyku (upřímný). Co v ústech, to v s-ci. Má s-ce na jazyku. Č. Vz Přímý. Co v s-ci střízli- vého, to na jazyku opilého. Prov. Na jazyku nosí med, v s-ci kryje jed; Ústy vynášeti med a v s-ci ukrývati jed. U ústech má med a stred, v s-ci chová závisti (šalby) jed. Č. V ústech med a v s-ci jed. Us. Čím s. jest nadchnuté, tím ústa jsou naplněna. Vz Jazyk. Č. Čím s. vře (navře), tím jazyk páchne (huba kypí). Co v srdci vře, to v ústách kypí (Bern.). Prov. Jg. Co sa v s-ci vaří, zjaví se vo tváři. Mt. S. Co v srdci vře, v ústech kypí. Hš. Jaký je kdo v srdcu svojem, poznáš ho z jazyka; Jaký je kdo v mravoch svojich, také s. mává; Jaký v s-ci, taký v slovách i v skutkoch chce býti. Mor. Tč. K s-ci neprostoupiti. Kom. Jak by no- žem o s-ce zavadil. Vz Smutek. Č. Do s-ce se vine a v kapsu leze. Č. Vz Dlaň. — S., důvěrnosť, láska, das Herz, Zutrauen, die Liebe. Nemám k němu srdce. S. nyje, vře. Us V svém s-ci ji nose. BN. Zpěvem k s-ci, s-cem k vlasti. Vz Oko. Milenku s-cem vzý- vati, anbeten; On nemá kusa srdce. Us. Dch. Ľubilam ce verne, jak sardzečko ve mne (seč s. bylo); Mala som na srdenko kupca. Ps. sl. 111., 7. Moje dobré, zlaté, drahé s. Dbš. Nynej, nynej holubičko, Mariansképoupátko, podložím ti své srdečko, ô ne-vinné robátko: Umřel milý pro milenku amilenka pro milého, byli srdenka věrného;Co je po té matce, dyž není od srdce; Od-púščám, odpúščám, ale velmi ťažko, že jemé srdečko poraněné všecko; Stanul podokenko, zavolal tišenko: Marianko, srdcemoje, otevř mně okenko; Ty mně, Janko,ty mně umřeš, mé srdenko zarmucuješ; Jáse probudím, nic není, edem (jen) mého srdcatužení; Co ti, milá, co ti je, mé srdečko roz-milé; Zapomeneš na mě, mé srdenko, snadně,dyž su (jsem) u muziky, nepohlídej na mně:Moravka chodí přímo jak svíce, každá mák chlapcům upřímné srdce; Lehko je na-vykat, těžko je odvykat, těžko je srdečkona zámek zamykat; Žalo by sa, žalo todobré žnivečko, dyby mně vázalo moje sr-denečko. Sš. P. 74., 84., 161., 165., 180.,183., 187., 201., 236., 317., 361., 556. (Tč.).Cesta je nohoum příjemná, když s. jedes nimi. Hnš. Obrať se ke mně celým s-cemsvým; Věř mi, nemóž celým s-cem přebý-vati s Bohem, ktož ženskými přístupy jestsvázán; Lid ten Boha rty chválí, ale s. jichdaleko od něho jest; Mnoho se modliti jesttoho, jemuž se modlí kto, ustavičně z s. napo-mínati; Modlitba hlasitá vzácna nenie, kdyžsě s modlitbú s. nesjedná; S. k Bohu po-zdvihnouti; Kteříž ho milují celým s-cem;Svatí skrze mrtvenie těla svého a modlitbúčistú a sprostným s-cem se Bohu líbiti žá-dají. Hus I. 275.. 276., 306., 373., II. 84.,146., III. 38. (Tč.). Materské s. v dítkách,dětské v horách. Pk. Nemá dítě to srdcek otci, jako otec k dítěti. Us. Dbv. Budeš-liBoha hledati z celého srdce svého. Br. — S. = smělosť, das Herz, der Muth, die Un- erschrockenheit. S. zmužilé, smělé, nechou- lostivé, nestrašlivé, veliké, udatné, hrdinské, mužské, šlechetné, nelekavé, nesmělé, le- kavé, ničemné, strašlivé, bojácné, bázlivé, zděšené, ženské, V., babské, zaječí, kuřecí. Us. S. se v člověku zarazí. To klátí s. mé; Někomu s. podraziti. Dch. Srdce na Turky míti. V. Babského a ženského srdce. Ler. Dívka vysoké mysli a amazonského srdce. V. S-ce nabyti; S-ce komu přidati (bázeň odníti). V. Má naň dvě s-ce (velikou smě- losť). Ros. Srdce neměti. Srdce pod lavici pustiti. Vz Strach. Č. Naše s-ce strachem ustávalo. Vrat. S-ce tratiti; s-cem klesati. D. Všecko s-ce mu kleslo. Bez s ce býti. Nabývá s-ce; S-ce jim přibývá; s-ce ně- komu dodati. D. Řeč vaše naše s. otužila. Sych. Srdce míti, bráti, ztratiti. Us. Má k tomu s. V. Vzhoru, vzmužte chrabrosť bujných srdec. Rkk. 31. S-ce někomu bráti, vzíti, odebrati. Bern. Nesmělé s-ce cti ne- dochází. Č. Kdo si s-ce dodává, s štěstím se potkává. Č. Má kuří, zaječí s-ce; S. jako bobek; Nemá s to s-ce; Do holenky mu spadlo s-ce (vz Útěk, Bojácnosť, Bázlivý). Č. Padlo mu s. do kalhot (o bázlivém). Bdl. Tolik moci a s. nepřátelům dal, že bez cizí pomoci sami z obležení se vysvobodili. Žer. 17. Vezma s. mužské naději plnú měj. Výb. II. 42. 28. Nekloňte se v pravo, v levo, přímo hlavu neste, pak to vaše srdenko na s. vyroste. Hdk. Nitra VI. 210. Má s. ze železa a hlavu z ocele (jest smělý a ne- ústupný). Mt. S. — S. = svedomí, das Herz, Gewissen. Ptej se svého srdce. Se svým s-cem se raditi; Čisté, hříchu prázdné s. V. Mocně někomu něco do s-ce vkládati. Kom. Pred Bohem maj čisté srdce a před ludmi rúcho. Slov. Tč. — S. = osoba, das Herz, die Person. Získati každé s-ce. Mé s-ce, mé sr- déčko! Ty statečné s.! — S. u zvonu, der Klöppel, Schwängel, Glockenschlägel. S-ce zvonu rozhoupati, zachytiti. Ty jejich srd- cata, ze stříbra, ze zlata. Er. P. 129. Kdo nevěří, nech tam běží, šak tam ješče srdce leží z kyselýho mlíka. Sš. P. 687. — S. Křižovníci s červeným srdcem, Cyriaci, du- chovní řád, byl v Praze při kostele sv. Kříže na svatojanském prostranství. Dch. — S. v rostlině, maciště, das Herz an den Pflanzen, die Herzblätter, folia intima. D. — S., karta, das Herzblatt. V. — Srdečko = podsádka na košili, der Zwickel. D. — S. v horn. S. výhybky, das Herzstück. Bc.