Zad
Zad, u, m. = týl, zadní čásť, der Hinter- theil. Na Zlínsku kompar.: zaděj (weiter hinten). Brt. Zad domu, lodí, hlavy, vojska. Us. Zadem ujíti. D. Vz Záda. Jdi zadem, přišel zadem. Us. Šd. - - S předložkami. a) kam: na zad, do zadu, v zad = na týl. Pochod na zad. Čsk. Dnes-li jecháš k předu, snad zítra v zad. Kká. Td. 282. V tom při- hučala iná čata a udrela nepriateľom v zad. Chlpk. Sp. 193. Stále na zad pádi. Hol. 153. Vlasy k zadu roztrása. Hol. 402. Po- staviti se do zadu. Us. Dch. Jdi na zad. Us. Půjdem buď v před buď v zad v vsě pótky luté. Rkk. — kde = v týle: zadu, v zadu, v zadech, na zad. Zůstával v zadu. Kom. Zdělej sobě zálohy k městu po zadu. Br. Pověz mi, sedláčku, co mi v zadu tyčí (povídá strnad). Slez. Šd. Nemůžeš zavříti, co máš v zadu oje ? Mor. Šd. Zvieřata, ješto i na před i na zad plna očí byla. Št. Kn. š. 2. V některé vědě v zadu býti, zurück sein. J. tr. Vozy sem napřed poslala, sama v zadu zůstala. Sš. P. 104., Brt. P. 129. Jdi po zády. Na Ostrav. Té. Falešný jako kočka, z předu líže, po zadu škrábe. Prov. Šd. Na zad býti. V zadu státi. Obětuj bohóm za vícestvie v zadech, za vícestvie v předě. Rkk. — odkud : po zadu, ze zadu, od zadu, ze zad, od zad. Od zadu co stál najbližší. Hol. 147. Daleko z zadu za dveřmi zůsta- nou; Otec maje do boje táhnouti nechal by někde dítek z zadu v místě pevném. BR. II. 87., 121. Je první od zadu. Us. Šd. S předu i z zadu. Br. Přistoupil k němu po zadu. Ros. A on z zadu na lodí spal. Br. Od zadu přepadnouti. D. Od zadu kryt a bezpečen. Ddk. II. 427. Z zadu v hlavu ránu mu dal. NB. Tč. 135. Ruce se zadu někomu svázati. Pass. mus. 320. Přistúpila jest z zadu a dotkla sě jest podolka rúcha jeho. (Mat.). Hus II. 402. Od zadu připad- nouti. D. Vele Čstmír z zad udeřiti na hrad. Rkk. 19.