ZapočnoutiZapočnouti a započíti, počnu, počni, počna (ouc), čal, čat, četí; započínati = po- číti, počínati (tato slovesa z pravidla stačí na místě: započnouti, započíti. Bs., Š. a Z., Jv.), anfangen, beginnen. — abs. Kvašení už započalo. Zpr. arch. IX 43. — co: spa- sení. Br. Co si ten člověk započne? Us. Tč. Teraz len cítime, že nový deň nastáva a my nový život započíname. Lipa 210. Všetko, co som ja bol dobré započal, zdárne ke koncu priveď. Hol. 388. Čo otec zapo- čal, dokoná syn. Na Slov. Tč. — co jak: s rozvahou. Ml. Tresti (trestej), Bože, tresti, len dobre započni, od mojho milého, lebo je falešný. Sl. ps. Tímto výkonem započala vlastní vláda biskupův olomúckých. Ddk. IV. 266. — s infinit. Započal psáti epištoly. Štelc. Nad našou krajinou započalo svítať. Na Slov. Tč. V tom zahrmí, až zem sa celá započínala strásať. Hol. 8. — odkud. Od východu slunce vojnu započali. Sš. P. 591. — kdy. Na počátku června bylo oblé- hání města započato a trvalo až do září. Snad již v květnu se započaly předběžné úmluvy o sňatku. Ddk. IV. 78., III. 199. Pět dní po datum listu tohoto nepřátelství započne. Ddk. On úřad svůj vlastně teprv po vzkládání jemu rukou započal. Sš. II. 17. — v čem: v díle. Kká. K sl. j. 240.— proč. Válka, kterouž ve prospěch Bedři- chův započal vévoda Leopold v měsíci červnu proti Soběslavovi. Ddk. IV. 22. — co s kým: s bratrem nějakou živnosť z Us. — co kde. Započal svou činnosť na Moravě. Ddk. V. 5. V jednotě obnovení pravdy započal. Kom. — s čím: se stav- bou, dle Brs. 2. vyd. 269. správně: začíti stavěti. S Vladislavem z. jest nám počí- 021tání nepřetržené řady markrabat morav- ských; Započněme s vychovatelstvím; Ten- kráte chtělo se z. s ženěním nižšího ducho- venstva a končiti s manželstvím biskupů. Ddk. IV. 111., 245., 289.
