UstrčitiUstrčiti, il, en, ení;
ustrkati, ustrknouti, knul a kl, ut, utí;
ustrkovati = drobet str- čiti, zavaditi; anstossen;
schovati, skrýti, einstecken, verwahren;
strkati, schieben, beziehen;
ustrkovati se, anstossen, sich stos- sen;
se = uhoditi se, uraziti se, sich an- stossen;
horšiti se, sich ärgern, Anstoss finden. Jg. —
co, koho. Ustrčil ho. Ros. U. peří (schovati). Us. —
čím: rohem. V. Židé u-li se (poklesli). BR. II. 544. a. Aby oslík se neustrčil ani zaklál nohu
. M. Praví, že to mohlo býti, že se jest Řehoř u
. mohl nebo nemohl
, že toho nevie.
NB. Tč. 243. —
co, se oč. Hlavu o stěnu u Reš. U. se o voj, Kom., o dvéře. Ros. U-li se o ká- men urážky. Sš. L. 62
. Židé ustrkli se o smrť Kristovu. Sš
. I. 107. —
co, se kam, nač, na koho. Co to pořád ustrkuješ na mne? Us. Šd., Tč., Sš
. I. 107. U. co
na koho =
strkati. Ryt. křest. U
. se nač =
zavaditi, horšiti se. Jel., Ros. Na to se žádný neustr- kuj (nehorši). Št. Ustrčil se na chybu. Mus. Máť sě i na to hospodář řádný u.; Mohliť by páni na to sě u., co sě stalo Faraonovi
. Št. —
se na čem. Na těžkostech svého lidu se ustrčili a zhoršili.
Plác.
Kamenem ústrku od následku sluje, že se na něm ustrčili a urazili. Sš. I. 107.