Míti
Míti; m. iměti čtlo se jmieti a pak míti. Gb. Hl. 87., 132. Jak a kdy míti z iměti vzniklo, o tom vz I (i); zřídka: měti; ve vých. Čech. mňet. Jir. Mám, máš, má, máme, máte, mají. Imperat.: měj, mějme, mějte. Přech. přít. maje, majíc, majíce. Příč. činné.: měl, a, o (šp. mněl); příč. trp. jměn, a, o n. jmín; přechod. min. měv, měvši, měvše. Ča- sování v starč. vz Kt. 89. Mívati. — M., haben; obsahovati, v sobě držeti, enthalten; empfinden, halten; verlangen; mysliti, do- mnívati se, dafür halten, meinen, glauben; sollen, verpflichtet sein; chýliti se, sich neigen; se, chovati se, zachovávati se, počínati si, sich verhalten, benehmen, betragen. Jg. — absl. Lepe míti než nemíti. Lepší mám než měl bych. Jg. Cf. Lepší Tomáš (to máš) nežli Adam (a dám). Kdo šetří, ten má. Jg. Kdo haní, rád má, kdo chválí, rád by odbyl. D. Kdo má, ať dá (vz Štědrosť); Kdo běduje, má, kdo nemá, dá. Lb. Tu máš, abys neměl do rána kůzle. D. Chci míti (aby se stalo). V. Jakž čas míti chce. V. — co, koho. M. léta. Us. Spravedlnosť má průchod. Br. Slovo, jméno u jiných míti (za něco platiti). V. M. bolesť, zármutek, těžkosť, starosť, pochybnosť, moc, hlad, sílu, zimnici, štěstí, čas. Jg., D. Nenávisť k někomu míti. Troj. Milost k ně- komu míti. Kom. Jednoho Boha m. Dobré bydlo má rohy. Kom. Dluh má nohy, pole oči, les uši. Jg. Kdybych pérce (= pérko) imiela. Rkk. 66. Kůň má čtyry nohy a po- klesne. Jg. Kdo má široké plece, ten mnoho unese. V. Má velké nohy. Prov. D. Dobře, že svině rohů nemá. Kom. Nemá to ani hlavy ani paty. Us. Holka ta má vousy (rozum, peníze). D. M. stolici, rozum; sojky (sršně, kočky) v hlavě. Jg. M. dobré, zlé srdce. Má špičatý (příliš dlouhý) jazyk. D. Má jazyk děravý (nemůže smlčeti). Má dobrou odřikačku. D. Máš-li svědomí. M. počátek a konec, svobodu, svobodnou vůli. Jg. To má své místo. D. Dobrou při míti. Jg. Svou na vrchu m. Kram. Moc a vrchnosť nad něčím míti; m. péči o poddané; zření k něčemu m.; panství rodu na sobě m.; výstupkové měli svůj průchod; spolek s někým m.; škodu a ujmu na statku m.; léta, překážku m. Z. Fr. I. Pantatičku, zlá novina, naše Anča syna měla (porodila. Vz Ht. Brus 160). Sš. P. M. volný průchod, nemoc, neštovice, čas, chvíli. Všecko má svůj čas. Máme dobré počasí, povětří, déšť, nedostatek, zbytek, hojnosť, dluhy, jmění, škodu, ztrátu, křivdu, užitek, Jg., chválu, pochvalu, velikou česť, V., otce, matku, děti, bratry, sluhy. Jg. Sám se chválí, má zlé sousedy. D. Jakou duchnu máš, tak lehni, tak pod ní se obrať, stěhni. Reš. M. zaneprázdnění, V., podíl, přednosť, oddech, náramnou horkosť. Jg. Má hlady, co mlyná- řova slepice. M. dobrou naději. Nemáš studu! D. M. svatbu, posvícení, křest, kázání, školu, půst, hádání, hody, hosti, přísloví, řeč. Jg. Nic nedbám, jen když tě mám. Kom. Nikdo jinému toho dáti nemůže, čeho sám nemá. Již ho mám. Tu to máme! V Praze blaze, kdo má peníze. Us. Co mám, to mám. D. V cizí naději hrachu nevař, nemáš-li doma slanin. D. Máš mou celou lásku, mé slovo. Jg. Kdo má škodu, o posměch se nestarej. D. Má tváře jako měsíc v úplňku; Má hlas jako starý hrnec. Pk. Voda má 10 stupňů tepla, lépe: jest 10 stupňů teplá. Km. Co ty máš, tak jako kdybych já měl, a co já mám, po tom ti nic není. Kda. — Pozn. Místo míti klademe také býti. Mám dlouhou chvíli — jest mi dlouhá chvíle. Má 9 let — jest mu 9 let. Král má souditi svádu — králi jest souditi svádu. T. Kdyby tobě byla dravá, ostrá drápy. Rkk. 28. Tobě protiv jemu braně silná, ostrá, tobě (je) jemu v hlavu těžek železný mlat. Rkk. 28. Vz Býti. — čeho. Ten má starostí! Ten má bídy, peněz! Má řeči, co vody (co kozí řiť bobků. ) D. Má peněz jako žáBa chlupů. Pk. Pozejtří máme mláďátek, tří králův (tyto genitivy visí na vynechaném, den'). Máš děvčat po světě jako rozmarýnu. Sš. P. 347. — Pozn. Tedy pojíme míti s genitivem jen tenkráte, máme-li na mysli gt. dělivý, partitivní, mlu- víme-li, značíce množství, s udivením, s em- fasí. Cf. Brs. 88. a Brt. Km. 1877. 156. Chybně tedy ku příkl. Mám klobouku; mám hodinek, mám stolu, m. klobouk, hodinky, stůl. M. důkazu, stejného práva, hlasu v radě, léku proti smrti, přístupu do vzácných domů šp. m. důkaz, stejné právo, hlas, lék, přístup; příklad ten má menší váhy šp. m. menší váhu. Církev katolická má jedněch svátostí, šp. m. akk. Brt. Vz Mtc. 1872., 32. Ohon má délky tří stop šp. m. délku. Km. — se, co na čem (kde, kdy). Ten maje na modlitbě vidění. Bls. 10. Nemíti nic na práci; m. něco na péči, na starosti, na pozoru, na mysli, na srdci; město má na důchodech tolik; m. duši na jazyku. V. Mám dosti na tom. Kom. Na staku 100 hřiven střiebra věna m. O. z D. Polák nemaje dosti na jednom v, prý šp. m. Polák nepřestávaje na jednom v, Polá- kovi nebylo dosti na jednom v. Ale mohu-li říci: Polákovi nebylo dosti na jednom v, smím také říci: P. nemaje dosti na jednom v. Cf. také předcházející příklad Kom. a vz nahoře býti m. míti a: Člověk na jednom Bohu, ale ne na jednom příteli dosti má, V.; M. na něčem dosti. T??. 37. Povinnosť, úřad na sobě m. Us. M. něco na snadě. Dítě na rukou, kloBouk na hlavě, něco na vůli m. D., Jg. M. se na pozoru, na paměti = ducha přítomnosť m. Kom. Bodejť to má na krku, co má v ruce (aby visel). D. M. něco na ústech. Us. Krtice mají na sobě rozličné hrhy. Lk. Co má v srdci, to má na jazyku. Chce míti svou na vrchu. Ml. Když nemáš na práci; Budu mít zármutek na srdečku; M. na ohni kotel. Er. P. 232., 454., 424. M. na své mysli trápení z něčeho. Bart. 2. 25. M. něco na paměti. Kat. 2001. Míti se zle na svém zdraví. Arch. I. 90. Kdožby dosti učiniti nechtěl., jenžto by na dědinách měl, tomu... Vš. 3. Máte k tomu pana Fridricha na ruce. Žer. L. 62. M. něco, někoho na očích, K. Poh. 319., na mysli. Dal. 30. M. se na péči. Pref. 431. M. hříchy na sobě. Chč. 626. Na dědinách m. O. z D., Vl. zř. 36. Míti na obraze sličnou tvář. Ml. Co kdo má na práci. J. tr. Svině zůstane sviní, by na sobě zlaté sedlo měla. D. M. něco na dobré a svobodné vůli. Jg. Chybu na sobě m. Jg. Nelze toho na nich míti, aby pravdu vyznali. Reš. Na dědinách míti, zu eigen haben. Má na mzdě 20 zl., lépe: má mzdy (gt. ). Brs. Matku na mně máte, V., šp. (german. ) m.: matkou vám jsem. Vz Matka. Brt. Na králi (m. v králi) mám laskavého pána. Žer. L. I. 90. — co (se) na co. M. něco na ruku; paměť na něco m. V. M. péči na koho. Zř. F. Mám psaní pro (ne: na) něho; metlu na děti; něco na prodej m.; má se na časy. Jg. M. na něco laskominy. D. To měli na důvod staro- žitnosti rodu svého. V. Mám na to dosti do- brých lidí (svědků). Půh. 1. 177., O. z D. Má list na 150 hřiven. Půh. I. 241. Diváků (knéží, Har. II. 125. ) na tisíce mívali. Vrat. 114. M. někoho na nocleh. Poh. II. 205. Má na to přísahu. Vác. Bystré oko na někoho m. Kram. Má vliv na vůli krále. Us. Peníze na činži pohotově m. Ml. Nemůže míť na se, když dá do se (ne- může býti ošacen, když vše projí). Kb. — co, se do koho, do čeho. Nemá peněz do obchodu. Us. Do vůle boží, do pána Boha něčeho míti = hojně. Us. na Mor. Brt. Jiné naděje neměj do mne. Anth. I. 165. Abych je (boty) měl do roboty. Er. P. 271. Chce to do něho m. Nach. Nemá se do práce, do díla (smrdí mu práce). V. M. do vůle. Jg. M. svého do nového, chleba s hubu. Jg. Tu povahu do sebe má; utěšenou ctnosť má do sebe. V. — co oč. Jak mnoho se nedostává člověku o tento život pilnosť majícímu. Har. Má o to péči. Když o to rok měli (se radili). Výb. I. — Co (se, koho) k čemu. Míti k někomu zřetel, zření, pozor, nenávisť; někoho k radě m. V. Ochotně k někomu se m. Us. Nemá se k práci, k dílu. Us., Rk. Mysl k boji m. Martim. Jenom k tobě míti srdce; Že máš ke mně lásku; Každá má k cklapci upřímné srdce; Bratr se má k umí- rání. Er. P. 304., 161., 102., 477. Míti někoho obličejem k obličeji. Výb. I. 764. Zření k ně- komu m. vším srdcem. Chč. 377. Nechce se k tomu míti. Dch. M. k někomu milosť. Chč. 614. K mečem vsěch sto jmieše mocná paže, k Výhoňu v útrobách statnú vieru. Rkk. 30. K něčemu pevný úmysl m. Troj. Má se k dělníkům laskavě. Ml. Má chuť, chtíč k něčemu. Rk. Vše se má k svému konci. Jg. Statečně se ku bránění měli. V. Má se k vojně s Prusy (22/5 66). Nemá k tomu chuti. Ros. Dcery k práci m. Ml. K něčemu čáku m. Dal. M. se k smrti. Jg. Mám se k pojetí druhé manželky. Jel. On ji miluje a ona také má se k němu. Us. Výška se má k šířce, jako dvě k jedné; Jedno se má ke čtyřem, jako dvě k osmi. D. a: b = c: d, a se má k b, jako c k d. Nz. Ke všem s přívětivostí se m. Pr. Mám ho k své straně, po své straně (ne: na svou stranu). Jv. Mám ho k tomu, aby šel na vojnu. Us., Br. M. někoho k dobrému. Ml. M. řeč k lidu, právo k něčemu. J. tr. M. vřelé srdce k věcem děsným. Kr. K cizím hříchům ostrovidové oči máme, ale na své jako krtkové pohlí- dáme. Č. M. útočište k někomu. Pulk. Ve- likou milosť a lásku k někomu m., přízeň, náchylnosť, chuť. V. Jak se k čeledi, k dítkám, k manželce míti náleží. Br. M. se k čemu, vz Lačný. Jak se měl k nepřátelům? Háj. — co, se před kým. M. před kým mnoho (přednosť). Br. Dejž Bůh, což před sebou máš, ať se dobře daří. V. M. něco před kým napřed. J. tr. Míti něco před očima jako živé zrcadlo. Chč. 626. M. před sebou cestu. Ml. — co proti komu. Ty jsou se proti Ale- xandrovi udatně měli. Dal. Co máš proti němu? Jg. Nemám nic proti tomu. (Nejsem od toho, aby. Jv. ). — co (bez čeho) jak. Bez tebe nemám v hrobě pokoje. Er. P. 472. Měj to bez závisti. Jel. — co po čem, po kom, kdy, kolik, kde, jak. I jedinu družu mám iměti po púti vsiej z Vesny po Moranu. Rkk. 8. Po boku šavličku m. Er. P. 452. Přemysl Rakúsy po ženě jmieše. Dal. 91. Že po mateři bábu a děda vládyky měl. Chč. 447. Už máme po práci, po obědě, po pivě. Us. Sedli jsme za stůl, majíce každý z nás po talíři. Har. II. 70. Máš všech pět pohromadě, po hotově. Us. Máte po pěti hruškách. Us. M. kord po straně, po boku. Jg. Po své vůli m. Aesop. M. jméno po někom. Us. Měl na nohou po šesti prstech. Lk. Někoho po své straně. Us. Má to po rodu. Ros. — (se) co při kom, při čem, kde. Tak se má starej při mladej ženě. Er. P. 350. M. se chytře při něčem. Br. Měj to při sobě. Sych. Něco při ruce m. Nemám nic při tom zboží. Jg. M. peníze při sobě. J v., T. Při zlém návyku ctnosť nemá vzniku. Č. — co z koho, z čeho, odkud, proč. M. z někoho smích, Kom., blázna, Jg., radosť. Us. Z těch slov máme, že.... Troj. Každý skřivan má z přirození na hlavě chocholku. V. Já to nemám ze své hlavy. Er. P. 73. M. z někoho žerty. Bart. II. 16. Oldřich z Boženy syna měl. Dal. 41. Ze studentů živnosť míti. Žal. 53. M. z něčeho dobrý zisk. Ml. Měl tu nemoc z lítosti. Mk. Kdo druhého ctí, sám z toho chválu mívá. Č. Z toho nemoci mívají. Dal. — co s koho, s co. Míti s koho rozum (rozumu i. e. dosti rozumu). Us. S někoho dosti síly míti. Us. Míti chleba s hubu, s ousto. Jg. M. sílu s nepřítele. Us. — koho, na koho jak (s čeho, po co). M s vrchu, s kopce na někoho. Vz Nenávisť. Č. Mám ho až po krk. Vz Nemilý. Č. — co, koho (se) za co, za koho. Ež za přietel jmieše vraha svého. Dal. 159. By dievka toho za muž jměla. Dal. 27. Rohože za posteli jmějiechu. Dal. 64. Nemíti nikomu v ničem za zlé. Pr. Mám za to (mohu za to platiti). Marek. Půjčte mi těch peněz, vždyť mám za to. Us. Pantáta tě nechce mít za zetě. Er. P. 153. M. ně- koho za starostu, Dal. 60., za hospodáře, Kat. 3202., za přítele. Vrat. 232. M. za zlé někomu. Us., V., Arch. I. 16., Er. P. 474. Příteli, neměj za zlé. Us. Někoho za muže, za ženu míti. V. M. koho za vzor (ne: co vzor). Os. Aniž komu v čem za zlé mají. V. Dva bochníčky chleba za stravu mají. Vrat. 116. Nechciu tebe za súdciu jmieti; Chcem mužě za hospodu jmieti. Dal. 9., 10. Však's ty mě jměl za věrného (věrným). Dal. 63. Za mocné míti (potvrditi). V. — Pozn. 1. Prof. Ht. v Bruse str. 158. a násl. učí, že, míti za to' (dafür haben, halten) jest hrubý germanismus. Ale, míti' ve smyslu , mysliti, za něco pokládati' ode dávna a zhusta užívali a to již v dobách, kde nesnadno na napodobování němčiny pomysliti. Uvádíme příklady z rozličných dob: Člověk zbožný má sobě to za největší utěšenie. Št. Něco za znamení míti. V. Za nic nikoho nemíti. V. Zač mne máš? D. Mám za dobré. Jg. Míti někoho za blázna. St. skl. Míti někoho za krásného, Kat. 268. Ti své břicho za bóh jmají. Výb. I. 233. Za buoh někoho míti. Št. Něco za hřiech m. Chč. 375. Něco za múdrosť, se za nestatečného m. Št. Kteráž (domnění) za víru má. Chč. 453. Publikani za zjevné hříšníky jmíni byli. Bl. Gr. 184. Mám ho za poctivého člověka. D. Něco za žert míti. V. To za přední věc mají. Kom. Ten za mistra jmín býti má. V. Nechť ho on má zač chce. Solf. Jmín býti za učeného. Kom. Za naučenie toto měj. Vš. 36. Rač nám ne- jmieti za chlúbu. Kat. To za česť mají. Dal. Tu (Šárku) za najkrášiu mezi sobú jmiechu; Páni j'mu z toho za zlé počěchu jmieti; Múdrý j'mu za dobré jmějieše; Ktož jiej ne- přeje, nejmám j'ho za šlechetného; Z této řeči móž mi někto za zlé jmieti. Dal. 24., 70., 116., 119. A věč ny (nás) mužie budú za robotné jmieti; To každý za jisté jměj; To za nejlepšie jmaje; Pravý jest blázen, jenž ju (skúposť) jmá za múdrosť. Dal. 20., 30., 49., 57. Nevědouce co za pravé míti a komu věřiti; Učedníci Kristovi měli jsú jej za obludu. Chč. P. 216. B.; 227. B. A tak ti mudrci, ješto mají sobě to za múdrosť. Št. N. 269. Nebo za to nemají, by měli jaký nedostatek v umění. Chč. P. 251. a. Králi měj za to, žeť jest věrna rada tato. Smil. v. 1251. Ač všichni mají za to, že ty k tomu nerozumieš. Smil. v. 1564. Svědek praví-li, že za to má a se domýšlí, ku právu za průvod dostačiti nemůže. Kol. Těžko za to míti, že by.... Dch. Než alespoň vůbec za to se má, že Sokrates leckterou věcí nad ostatní lidi vy- niká. Kos. v překl. Plat. Apol. str. 27. Mám za to, že mi nepřijde více. D. Tak mám za to. Pref. Když jest tedy věta:, Mám něco za něco1 dobrá, mohu za předmět, něco' větu klada říci: mám za to, že.....Tato vazba (mám za to, že.... ) objevuje se také ve Vq. 281. a 686. Z toho soudím, že vazba, o kterou běží, dobra jest. Prof. Ht. nahra- zuje ji podlé písní českých časoslovem, my- sliti': Vždycky jsem myslíval, že je vojna špás. Er. P. 449. atd. Ovšem klademe vedlé , mám za to' často: myslím a mnohý, který frase, mám za to' jinak se neštítí, v mno- kých příkladech p. professorem uvedených tohoto výrazu m. mysliti by ani neužil. Vedlé , mysliti' možno i jiných časoslov užívati: Zdá se mi, že..., domýšlím se, domnívám se, mním atd. Nemněte, bych kladl panny za nemúdré; Avšak pomním, že by to někdy hanba bylo. Št. N. 6. (8), 7. Vz naznačená časoslova. — Pozn. 2. Místo, za koho' míti, za ženu, kladl se dativ: chci ji miéti sobě ženě. Vz Dativ. — co (za kým, za čím), kde. Zlaté peří za kloboukem m. K. Poh. 203. Inventář za sebou má. Žer. Záp. II. 30. Míti něco za úřadem. Žer. My máme kytičky za kloboučkama. Er. P. 215. M. růženeček za pasem. Er. P. 385. Má za ušima (když se mu slezou). Us. M. za někým peníze, dluhy. Us., Vk. M. jazyk za zuby. V. Vz Přívoz. Č. — co (se) s kým. Mám s ním boj. Kom. M. s sebou (při sobě). Dobrou (zlou) vůli s kým m. V. Ty s pannami nic nemáš. Er. P. 385. Kdožby tento list jměl s dobrou jich volí. Arch. I. 157. Měli jsme s těmi vojáky (měli jsme mrzutosti)! Plk. M. s kým trpělivosť, shovění, strpení, V., milosť, Jg., pokoj. Kram. M. s někým tělesný skutek (tělesně s někým obcovati). J. tr. — co, koho v co (v koho). Má v počesť přátely svého muže. Št. Jakžkoli mladých let byl, kněží v česť měl. Výb. I. M. něco v mrzkosť. Chč. P. 20. b. M. důvěru v někoho. Ml. — co, koho čím. Někoho hostem, Výb., ne- přítelem. Plác. Veliké pány měj přátely, ale ne sousedy. V. Chtěl ho míti knížetem, Háj., učitelem (za učitele). Odpuštění hříchů také máme duchem svatým. Št. M. co spolkem. T?v. 59. M. koho pánem; Aby darem to měl. Št. o obec. věc., 289., 242. Viece žena mužem česť má než muž ženú. Št. kn. šest. 100. Ten sloup má díry zemětřesením. Vrat. 66. Bořivoje knížetem míti. Háj. Stálým bytem někoho m. (instr. vztahu). Har. I. 208. Potom námi velikú péči měl. Výb. I. 1167. Příkladem židů v těch zemích by to mohli míti (instr. příčiny). Har. I. 276. Kanovníci ho rádi bis- kupem (= za biskupa) jmiechu. Dal. 85. Mám ho u sebe bytem. Svěd. Každý mne zde má boháčem. Us. Vk. Měla by stařečka holým bláznem (za blázna). Er. P. 279. By tiem morem jejie zdravie konec jmělo. Kat. 2810. Ďábla hostí m. Výb. I. 903. — co, koho kde (v čem). M. koho v nenávisti, v ohav- nosti, Us., u věži, Dal. 58., v ohyzdnosti, Plk.; někoho n. něco v mysli, v úmyslu, v čerstvé paměti. V. Mám mnoho smysla v múdrosti i v učení. Kat. 276. Vsěch sto jmieše v nožnách břietné meče. Rkk. 30. A já přece mám je (mládence) v srdci; Kterak se máš ve světě? Má nožičky v pútách. Er. P. 134., 184, 168. Žádného pohodlíčka od nich ve své bídě nemaje; M. utěšení v hřie- ších; něco ve svých rukou (ve své moci); Dobré bydlo v sytosti života m.; Prospěch v rozkošech (z rozkoší) m., něco v ošklivosti; život po své vuoli v rozkošech m. Chč. 631., 638., 304., 375., 382., 633., 634. M. ve všech potřebách skrze někoho slušné opatření. Bart. 2. 19. M. někoho ve cti, v kapse. Dch. M. něco na někom v deskách. O. z D. M. v štítu lva, orla. D. Něco v ruce m. (vládnouti tím). D. Hřích v mrzkosti, Hus.; někoho ve váž- nosti m. V. M. brykole (sojky, sršně) v hlavě, D., sebe v moci, Plk., lámání v údech; mám v tom potěšení, někoho v podezření. Ml. Co má v srdci, to má na jazyku. Jg. Kdo má peníze v kapse, může jíti do karet. Jg. Má oči v sloupu. Us. V ústech má med a stred, v srdci chová závisti jed. D. V ústech slovo, přísloví stále m., Jg.; něco v poctivosti, v předse- vzetí. V. Měj to v tajnosti. Solf. Mám se jako podlé cesty hrách, jako nahý v trní. Statek v někom míti (oporu, pomoc). Dal. V zemi statek m. Václ. (Pr. ). Knížka v sobě má a drží počet nemalý nálezův. Nál. (Pr. 1861. 155. ). Prach ve slunečném paprsku mieše. Pass. 865. — co, čeho kde (u koho). To jméno u jiných mám, že jsem dobrý rytíř. Cyr. M. u lidí přízeň. Kom. M. dobré slovo u lidí (chválu, česť). V. M. co u ruky. Us. Nemám peněz u sebe. Us. — co, koho kde (mezi čím, pod čím). Má hlavu pod víchem (opilý). V. Něco pod rukama m. Us. Už máme obilí pod střechou. Us. Má biskupy pod sebou, Jg., žáky. Us. Má pod jazykem devaterou zradu. Er. P. 169. Pod ocelí chrabrosť (maje). Rkk. 55. Lid ho mezi sebou má (obstoupil ho). Har. Měli rozmlouvání mezi sebou. Solf. Máme peníze mezi lidmi. Jg., Ml. Dobré slovo (jméno) mezi lidmi m. T. — co o čem. Slovo o sobě měli, že loupežníci byli (známí byli). Br. Řeč o něčem m., Jel., pochybnosť. Ml. — co nad co, nad koho. Jg. M. co (čeho) nad co (nad potřebu, nad míru); šp.: přes co (přes potřebu). Jv. Ale dobře: Kdo má milou přes pole. Er. P. 98. M. smilováni nad právo. Mk. — co nad čím, nad kým. Žádného svědomí nad ni- čím nemíti. Jg. Nelibosť nad něčím m. D. Slitování nad někým m. Jel. — co komu. Měj to sobě. Jg., V. Pakli by kde postižen byl, co ho potká, aby sobě měl. Čr. Měj si to. Dch. Chci ji miéti sobě ženě (= za ženu). Vz Dativ účelu. Mel to sluhovi za zlé. Ml. Měj sobě tu chválu. Br. Vy sobě vše zboží mějte. Alex. — co od čeho, od koho. Nemá oddechnutí od prací. Ros. Od zlata něco má. Háj. M. od někoho stravu, Kat. 2680., počátek, Bart. 2. 14., vládyčí rod. Chč. 447. Člověk nemusí ode všeho míti. Dch. List od úřadu m. VI. zř. 333. Od tebe to m. chtějí. V. Od tebe nemám posud nic. Us. — koho mimo koho. Nebudeš míti žádného mimo mne. Ml. — co podlé čeho. Pastýř má pilnosť nad stádem podlé svých povinností. 1532. Pr. — čím oč. Kdo ne- vděčnou pánům pravdu hude, houslemi o hlavu míti Bude. Scip. — co pro koho. Pro ni všecku lásku máš. Er. P. 233. Nežli bych já měla proň lehkosť míti. BN. To má něco pro sebe, šp. (germ. ) m.: to něco váží, do toho něco jest. Brs. 102. — koho místo čeho. Miesto Boha jej jmějiechu. Kat. 15. Vz Místo. — s inft. A jiesti nic nejmějieše. Dal. 130. Mám co dělati. Má se čemu smáti. Má Bůh odkud dáti. Mám jíti? S někým činiti m. M. z čeho živu býti. D., Jg. S ta- kovými lidmi rád činiti mám. V. Co to má býti? Us. M. s kým oč činiti. Nál. 215., Vác. Ty-li jsi ten, jenž přijíti má, či jiného čekati máme? Br. Máme-li jeti na vojnu proti němu, či tak nechati? Br. Kněží majíce při- stupovati k Hospodinu posvěcují se. Br. Soudce nemá šetřiti osob. V. Což tam máte vždycky dosti jísti a píti. Svěd. 1569. Raději se zabiti dám, nežli bych to měla pověděti. BN. Žádný se neozval, aby měli křivou věc tvr- diti. Bart. Čí to má býti kytka? D. Když hrušky zrají, tehdáž se česati (třásti) mají. D. Beze mne nic se díti nemá. Kom. Nikdo dvěma metlami švihán býti nemá. V. Chti- vého koně nemáš příliš hnáti. Rým. Máme se Boha báti. Jg. Mnoho míti činiti, dělati. V. Co padnouti má. V. Vz Mkl. S. 864. — Pozn. 1. Ve významu něm. sollen klade se míti často, ale zhusta lze klásti: imperativ, futurum a jest s inft.: Du sollst nicht stehlen: nepokradeš, nekraď. Der Soldat soll gehor- chen, vojáku jest poslouchati. Vz více v Brs. 101. — Pozn. 2. V otázkách položiti lze také pouhý infinit. Was soll ich machen? Co mám činiti? Co činiti? Vz Brs. 102. — Pozn. 3. Šp. m. prý. Vz doleji. — se. Jak se máte? Máme se, jako hrách u cesty, jako nahý v trní. D. Když se věci tak mají. Dch. Mám se jako veš na plotě (špatně); Má se jako prase v žitě (dobře). Us. Sml. A to vším naším právem tak se má. CJB. 305. Měj se dobře. Rád bych věděl, jak se má. Us. Dobře, výborně se m. V. Zle se má. D. Má se jako ryba ve vodě (dobře). Ta věc takto se má. Us. M. se mužsky. Pass. — s adv. Ty sú sě proti Alexandrovi udatně jměly. Dal. X. 57. Kdo se chce dobře míti na den, nech sobě hus zařeže, kdo na týden, nech vepře zabije, kdo na měsíc, nech vola porazí. Pk. M. se k někomu přátelsky, tvrdě, zlostně. Čr. Hotově se k tomu měli. Bart. M. se opatrně. Tov. 38. M. se dobře, špatně, zle, mužsky, poslušně, mírně, poddaně, skrovně, uctivě k někomu, ochotně k někomu, V., přívětivě, trpělivě, V., Kom., neposlušně (Br. ); přísně k někomu se m. D. Stravu darmo míti. D. — aby. Mám statky, abych jich dobře užíval. Us. Má je k tomu, aby praco- vali. V. Měli se k tomu, aby rozkaz naplnili. Čr. — M. klade se, když překládáme něm. sollen, často chybně m.,, prý; praví se, že; který, jak se praví; povídají, že; jde pověsť, že' atd. Má míti mnoho peněz m. má prý mnoho p. (Má míti = jest jeho povinností, aby je měl). Měl tam býti m. byl prý tam. Má býti z Uher m. je prý z Uher. Má uměti dobře česky m. umí prý česky. Bs. Měl bych toho člověka znáti, lépe: ten člověk mi jest povědomý, zdá se mi býti povědomým. Brs. 101. Co to má býti, znmenati? lépe: co to znamená? co jest to? Brs., Km. Kostel neměl státi, kde stojí i. e. měl původně jinde státi; ale šp. ve smyslu: nestál prý původně, kde... Km. — Maje = s, nemaje = bez. Šel na trh maje peníze (s penězi), nemaje peněz (bez peněz). — U míti se podmět n. předmět vtažnými větami opisuje, v nichž jest konditional; místo konditionalu klade se také infinitiv. — Mají jiní, kdo by je napomínal. Kom. Neměl, na čem by se převezl (Neměl na čem se převézti. Pass. ). Vz Věta podstatná vztažná. Zk., Konditional XIV. 1. Pozn. — Stojí v indikt., kde klade Němec konditional. Vz Indikativ. — Budoucnosť v minulosti se opisuje časoslovy míti, hodlati, chtíti. A když bránu zavírati měli, vyšli tři muži ven. Br. — Lat. gerundivum překládá se infinitivem s dativem, a opisnými vazbami sloves míti a musiti. Discipulis boni libri legendi sunt. Žákům jest čísti dobré knihy. Žáci mají (musí n. musejí) dobré knihy čísti. Vz Listy filolog. II. 203. a III. 217., Museti.