2. Tlumačiti2.
Tlumačiti,
tlumočiti, il, en, ení;
tlu-
mačívati, tlumočívati, tlumačovati =
tlu-
mačem býti, dolmetschen. V. Vz Tlumoč- ník. —
abs. Jiní jinač tlumočili. V. —
od- kud kam. Od nich
ke mně tlumočil. Kron.
trip. —
co. Rk. Slovo lat. caro vezdy tělem tlumočiti nezdálo se jim. Ev. Mat. 7. —
o čem. Nad to ještě slovo ono nejlépe o vzkřesu Páně se tlumočí. Sš
. Sk. 161. —
jak. Z jedné řeči
do druhé, V
.,
v druhou t. Krab. Podlé toho nejlépe
v našem jazyku
kóyoc slovem tlumočiti přijde; Což (Tabitha) se tlumočí řecky Dorkas, po rusku gazela nebo sajha. Sš. J. 13., Sk. 118. —
kde. Kterýž
před ním
od oratora tlumočil. V
.