ProstorProstor, u, m.,
prostora, y, f.,
prostran- ství, n. P., strsl. prostor?, koř.
str, r stupňo- váno v
or, příp
. -?; odtud stru, řec.
ótóqw/lu, lat
. sternere. Mkl. B. 9
., 11., aL. 62
., 27. (Hý.), Gb. Hl. 146. —
P.,
obšírnosť místa, grosser, weiter Raum, die Geräumigkeit, Weite, Weitläufigkeit, Leere, der Platz, ein grosser Fleck. P. domu
. D. Vyplniti p-ru. Sedl. P. pro diváky; ve volné p-ře. Šm. V malém p-ru; ochranný p., der Schutzraum (v horn.); p. pohybu
, der Spielraum. Dch. P. pro diváky v divadle. P-ry přáti
, freien Spielraum gönnen. Dch. Církev trest někomu majíc uložiti, vezdy p-ru časového ku pokání trestancům zanechává. Sš. Sk. 57. Člověk zajisté o věcech božských jenom ve formách času a p-ru muže mluviti a mysliti. Sš. J. 61. (Hý.). Geometrický p. je na vše strany ne- konečný, nekonečně dělitelný a jeví se pod trojím rozměrem: délkou, šířkou a výškou. Vz více o p-ru v S. N.