MořeMoře, e, n., m. morjo, lit. mares, lat. mare
, goth. marei, něm. das Meer. Schl. M. slove vůbec celá souvislá spousta vody, která se všech stran pevninu zemskou obkličuje, po- krývajíc více než 2/3 celého povrchu země. Moře slovou také některá jezera zvl. větší (kaspické, mrtvé m. ) S. N.
Pět hlavních dílů moře: severní m. ledové, jižní m. ledové, ocean indický, atlantský a veliký (m. tiché). Pt., S. N.
M. okolo Europy: severní m. le- dové; zápaDní ocean atlantský (moře balti- cké, německé n. severní, irské, viskajské, středozemské).
Středozemské zase: tyrrhen- ské, adrijské n. jaderské n. siné, ionské, aegaejské, marmorské, černé, azovské. Tl.
M. v Americe: m. ledové se zálivem befin- ským (Baffin), atlantské se zálivy höcnským (hudsonským), sv. Vavřince, mechickým a mořem karaibským; veliký ocean se zálivy panamským a kalifornským. Tl..
M. v Asii: arabské (rudé, záliv adenský, záliv perský), jižní kytajské, sundské, bandské, harafurské;
velikého oceanu části: vých. kytajské, japan- ské, ochocké, Behringovo. Tl.
M. vnitřní: jižní kytajské, ochocké, Behringovo, střeDo- zemní, německé, karaibské, arabské. Tl. Zdvihání se moře sluje:
příliv, klesání:
od-
liv (přítok —
odtok. Us. ). Ostré skaliny pod hladinou moře:
útesy, hřeby, hřbety. Vyšší skála dále do moře sahající:
mys,
kap. Ve- liké části oceanu do země vnikající:
vnitřní moře, zálivy, golfy; menší:
huby, boky; jsou-li úzké a dlouhé:
choboty. Spojení dvou moří mezi dvěma zeměmi:
úžina, průliv; kanal, jest-li širší;
brána, jest-li užší. Pt, M. vysoké, plné; nízké. Nz. Ledové n. půlnoční; červené n. rudé n. shnilé, mrtvé, polské, englické, hispanské, benátské, chvalinské, řecké, mělké, širé, vysoké, otevřené; hlu- boké (hohe See), veřejné, Š. a Ž., pokojné, tiché, nebouřlivé, nepokojné, bouřlivé, zbou- řené, zdvižené, pohnuté, vlnobité, zkormou- cené, zevřelé, větry naduté, zehralé. V. Vl- nění-se moře, silné narážení vln mořských na břehy. M. rozvlněné; vyduté. Pt. Hlubo- kost moře, mělčiny na moři, svrchní hlaDina moře, hladina. V. Ohbí moře (zátoka moř- ská); odcházení, odstupování, ubývání moře (odtok), vystupování, vylévání, přibývání moře (přítok). Jg. Moře přibývá, ubývá. St. skl. Potopa, rozvodnění, vydutí moře. Ra- meno moře. Hučení, jekot, zvuk, zvučení moře; bouře na moři (Seesturm), V., bitva na moři. Har. Dmutí m. (příliv a odliv), vz popis v S. N. II. O moři, o jeho březích, o mě- ření hloubky moře vz KP. III. 357. a násl. Plavba po moři, vláda na moři, vojsko na zemi i na moři (na suchu i na vodě), lou- pežník na moři. J. tr. M. se duje, se čeří, D., se vzteká, Us.; m. ječí a duní, Pt,, se dme a bouří, se zbouřilo. Ler. Něco po moři dopraviti, do moře vyhoditi. J. tr. Škodu vzíti na moři. V. Po moři přijížděti, odjí- žděti, na moří nakládati, vykládati. Br. Na m. se pustiti, D., se vydati, dáti. Har. Plouti po moři; panství, obchod na moři. Nt. Pu- stiv se jako bez vesla na moře. Háj. Vz Veslo. Nepouštěj se bez vesla na m. Jg., Lb. Vydal se jako nemudroch bez vesla na moře. Č
. M. nevypiješ, Boha nepřevalíš. Do moře vody přilévati. V
. Do lesa dříví nikdá nevoz a do moře vody nenos. Jg. JakoBy v moři utonul (je ten tam, vz Zmizení). Jg., Č. Jako By kámen do moře hodil (vřítil, uvrhl. ) Č. Mní se mu m. do kolenú (věcí snadnou). Smil. Brodíš jako v moře. Vz
Odvážlivý. Lb. V moři vody hledáš. Bern. M
. na kříž pro- jížděti. D. Do m. řeky vpadají, padají. V. Plavci po moři se plaví. Kom. Za mořem (zá- moří). D. Do m.
písek sypati (vody přilé- vati). Vz
Marný
Č. Kdo na moři býval, ten i strach vídal. Č
. — M., veliká prostora vodou naplněná. Z nevelikých potoků veliké a široké moře Bylo. Bart. Voda z Břehů vy- stoupila a krajinu v moře proměnila. Us
. — M. vzhledem k nepokoji, velikosti a jiným vlastnostem jeho, das Meer. Bouřlivé m. světa toho. Br. V modlářském moři ton
outi. V. V moři nešlechetností utonul. Us. — M.
sar- gassové, prostory moře atlanstkého chaluhami pokryté. Vz Kk. 82.