Hlava, y
Hlava, y, hlávka, y, hlavice, e, hlavička, y, f. Kopf, Haupt. Gt. pl. hlav; ale v obec. mluvě již. Čech. hláv: daň z hláv, stál u hláv. Kts. — Části hlavy: Vrchní čásť hlavy: temeno (témě, vrch), zpodní vzadu: týl. Na ní: vlasy. Na stranách čela: skráně (židoviny) a pod nimi uši. Na obličeji: čelo, oči, nos s dvěma chřípěmi, ústa (huba), líce (tváři) a brada. Pysky (rty) jsou před ústy. V ústech: jazyk, nad ním: ponebí; před ním: zuby v dásni a čelisti (sáňce). Vous na hořejším pysku: kníry, na tvářích: licousy, na bradě: brada, kozí brada. (Vz Fous). Pt. Hlava plochá, skoro trojhranná, čtverhranná (u ro- háče), h. v rypák prodloužená, Jhl. Předek, zadek, vrch, úraz hlavy. D. Vz Kosť, Kostra. Hl. člověčí. D. Hl. obrostlá, holá, lysá (pleš), šedivá, strupovitá, odkrytá, pokrytá. Jg. Ozdoba hlavy. D. Vlasy si z hlavy trhati. Har. Každá h. oblezla. Br. Hlavou klátiti; kynutím hlavy úmysl svůj oznámiti; skrze kynutí hlavy mluviti, hlavou mluviti; po hlavě svrci, shoditi, strčiti; po hlavě se zdi někoho strčiti; od vrchu hlavy až do paty nohy; od paty nohy až do vrchu hlavy; v hlavu bíti; hlavy k nebi pozdvihnouti; přes hlavu hleděti (vzhůru). V. Bolení hlavy (vz Obleviti co s čím). Saň o sedmi hlavách. Anth. II., 300. Hlavu svěsiti, věšeti, skloniti. (Cf. Uši ochlípiti). Bart. 4., 26. H. mne bolí; h. ho rozbolela; hlavu pádem si rozbiti; hlavu o zeď utrhnouti. D. Loupá mi v hlavě. Us. Jest blázen na vrch hlavy. Hlavu kloboukem přikryti, pokryti. S odkrytou hlavou jíti, státi S přikrytou hlavou. Hl. se se mnou točí; hlava mi kolem jde. Hlavou kývati. Klepe se mu hlava. Hlavou dolův, na důl = nohama vzhůru. Hlavou se rodí člověk. Po hlavě (hlavou napřed). Od hlavy až do paty, do pat. Hlavou o stěnu udeřiti. Tluč hlavou o zeď, co si vytlučeš ? Pro mne se na hlavu postavte. Jg. Dřímající hlavou kývá. Hlavu s Kornelem sklopě chodí. Kom. Po hlavě jej shodil. Jel. Po hlavě smrštěn jest. Ráj. Po hlavě padati, Reš., někoho někam házeti. Solf. Po hlavě a úprkem padati v nepravosti. Žalansk. Hleďme raději k hlavě než k ocasu. Solf. Dá mu v hlavu mečem. Dal. Siemu hlava rozčepena. Rkk. Vienek s hlavy. Roz- razi hlavu; v hlavu mlat. Rkk. Hlavu mu ranou na dvé rozvrátil. Háj. Za času Antiocha hlavy vyskytnouti nesměli. Br. Něco v hlavě přemítati; Dítě rodičům přes hlavu vyrostlo; Má kočky v hlavě = je blázen; Ten spis nemá ani paty ani hlavy (Nemá to ani hlavy ani paty. Vz Ztřeštěný. Lb. ); Hlavou zeď proraziti; Hlavou pracovati; Hlavu si něčím lámati; Hlavu něčeho plnu míti; Neví, kde mu hlava stojí; Něco do hlavy si vzíti; To hlavu jasní; V hlavě o kolečko více míti; V hlavě se mu popudilo (= blázen). Š. a Z. Holému snadno se hlava holí. Na Slov. Bůh vysoko, král daleko, pravdy nikdež, jediné zavina hlavu smrti dočekati. Na Slov. Kam ocas, tam hlava; kam noha, tam ruka. Na Slov. Pověz pravdu, pobijíť hlavu. Na Slov. Kdo nevděčnou pánům pravdu hude, houslemi o hlavu míti bude. Scip. Dobrá vůle koláče jí, zlá hlavu tepe a řídké pivo pí. Jg. Hlavu líbá a vlasy rve. Č. V svou hlavu (v hrdlo) lháti. Č. Totě mu hlavu strčilo (= proto při prohrál). Č. Už ho h. nezabolí. Č. Už ho hlava ani zuby nebolí (kdo něčeho byl pů- sobce. Vz Smrť, Umrlý. ). Č. V hlavu někoho nenáviděti. Vz Nenávisť. Neseť naň hlavu (= chce se pomstiti). Č. Běží, jakoby mu hl. hořela, Vz Spěch. Č. Veliká hlava, veliký klobouk. Čím větší hlava, tím větší klobouk. Vz Moc. Lb., č. Zdi hlavou neprorazíš. Č. Div hlava na něm. Div si hlavy nestrhne (starostí). Ani hlavy měkce nepoložím, dokud toho nespravím. Hl. jako konev (věrtel; velikou má starosť). Lb. H. zmytá. Mám hlavu smytou, zmytou (když kdo v nesnadných věcech cestu k spravení jich nalezl; všech starostí zbavený). Lb. Dosti hlavy nalámal. Vz Péče. Vrazils mi hřebík do hlavy. Hřebík si do hlavy strká. Hlavu pavučinami naplněnou míti. Vz Péče. Č. Strkati psí hlavu na někoho (= sočiti. Vz Poštívání. ). Č. By se na hlavu stavěl (by sebou o zem bil), s nic býti nemůže. Vz Neštěstí. C. Nebude mne ani tebe hlava boleti (až to neb ono bude). Vz Čas. Stalose, zlomiti komu hlavy už nelze. Vz Pozdě.Č. Má humence na hlavě ( = plechatý). Kdobřicho, tu hlava, tu celá postava. Má hlavuna hrázi (dlouhý krk). Vz Tělo, Hráz. Č. — Máhlavu pod víchem; Má podebranou, podkou-řenou hlavu; Udeřil ho žbán do hlavy; Udeřiloho z ruky do hlavy; Víno mu hlavu zbilo;Má v hlavě; Přebral hlavu chmelem; Ještěmu korbel z hlavy vyfukuje; Č.; Má těžkouhlavu; Hlavu pitím podebral, podkouřil. Lb.;Udeřilo mu z ruky do hlavy (opil se). Mt.S. Vz Opilství. Klepe se mu h., byl dlouhopísařem (vz Ospalý); H. jako báně a v mozkunic (Č. ); Učil se až po krk, do hlavy nic nepřišlo(vz Hloupý). Lb. Netěžko hlavu sraziť, aletěžko nasadiť; Těžce byl raněn, ani hlavynenašli; Trp hlavo, na to jsi z kostí ukutá;Neučená h. na kněžstvo se nesvětí. Pk. Keďťa h. bolí, priviaž si ju o koleno. Mt. S. H.učesaná, prdel do kočáru (když hlava učesaná,možno sednouti do kočáru). Us. u Rakovníka.— H. = sídlo žití. Sr. Hrdlo, Krk. Jakobyo hlavu šlo. Jg. Hlavu nastaviti, ztratiti,nasaditi (život v nebezpečenství dáti). L.Hlava za hlavu. L. Na svou hlavu toho brátinechci. Státi komu o hlavu (o život). Z hlavysouditi. D. Dobrovolně hlavy pod meč po-dala, Flav. Dolů skočil a hlavu zlomil. Us.Hlavu stíti, mečem sraziti, skoliti, sníti, s krkuskrojiti, sroubiti; člověka o hlavu ukrátiti,skrátiti. V. Hlavy prknem jim srážeti dal.Vz Prkno. V. Na svou hlavu děláš. Ros.Vsadím já mu na to hlavu (pomstím). Ros.Hněvu božího na svou hlavu shromažďuje.Br. To se na vaši hlavu sveze. Jg. Vždyť too hlavu nepůjde (když se smělosti dodává).Vz Bojácnosť. Č. O tvou hlavu se tu hrá.Vz Nebezpečenství. Č. Meč mi nad hlavouvisí. Us. Bodejž ti kat hlavu srýpl. Jazykhlavě nepřeje. Jg. Hlavu bych za to dal.Šm. — Na hlavu = zúplna. Na hlavu ne-přítele poraziti. D. Na hlavu pobiti. V. Vy-smáti se komu na vrch hlavy. Jg. Na hlavujej zkazí. Br. Neutrácej víc než získáš, sicna hlavu se postříkáš. Reš. Na hlavu bylpřemožen. Kram. — V hlavu = na hrdlo,na smrť. Jest mu v hlavu nepřítelem. Jg.Mnozí mu v hlavu nepřáli. Kron. Trub. — H. = sídlo smyslův, paměti, rozumu, vtipu, der Kopf als Sitz der Sinne, des Gedächtnisses, des Verstandes. Moudrý, dů- vtipný, má v hlavě. Nic nemá v hlavě. Nevím, má-li co v hlavě. Má olej v hlavě. Jg., L. Pusto v hlavě, nemá všech doma. L. Má brykole v hlavě. Us. Kočky, roupy v hlavě míti (třeštiti se). V. Má sojky v hlavě. Má sršně v hlavě. Us. Uražený v hlavu (nesmy- slný). V. Něco v hlavu vzíti (mysliti). V. V hlavě své něco přemítati, rozbírati. V. Zmotaná hlava. Kom. V hlavě se mu popudilo. Vz Blázen. Mate se mu v hlavě. Má v hlavě myši. Zmyšilo se mu v hlavě. Třeba mu na hlavě baňky sázeti. Vz Blázen. Č. Moudrá hlava! škoda že ji jen dvě (a ne čtyři) nohy nosí. (Srbské). Vz Hloupý. Č., Š. a Ž. Na hlavu padlý — šp. (german. ) m. je pošetilý, minul se s rozumem, nemá nic v hlavě, nemá všech doma, má pusto v hlavě, má sojky n. sršně n. kočky n. roupy v hlavě, uražený (obražený) v hlavu, hlava zamotaná n. zabed- něná, Šm., na Mor. hlavobitý. Práce hlavou. J. tr. Z hlavy počítati, lépe prý z paměti, Kmp.; ale poněvadž h. znamená také paměť, tedy i káraná frase jest dobrá. Hlava bez mozku. Co hlava, to rozum. Č. Poznáš po vřavě, co v hlavě; Co hlava, to rozum (vz Úřad). Lb. čo h., to rozum. Mt. S. Kde h-y není, řádu nenajdeš. Pk. Za svou hlavou, po své hlavě jíti. L., Kom. Podlé své hlavy všecko dělá. Us. Nebuď lvem v domě svém a nezavazuj všecko na své hrubé a neustupné hlavě. Ze své hlavy něco učiniti. Br. Všechno po své hlavě jinačil, řídil a konal. Skl. Na své hlavě nic aby nezavíral než to, pokudž by závazku jeho náležité bylo. Nách. 1552. — Má hlavu. Má čipernou hlavu. Sych. Učená hlava, veliká h. Us. Hlavu dobrou míti. V. Živá hl. najde klobouček. Mus. Živá hlava klobúčku dobývá. Tkadl. Co ti do hlavy přišlo? Něco si v hlavu bráti, do hlavy vzíti. Us. Hlava mi kolem jde, chodí; hl. se mi kolem točí. Nevím, kde mi hl. stojí. Hlavu mám jako škopek; hl. jako konev, jako věrtel. Nech tě hlava o to neboli (nehryz se o to). Jg. Hlavu ztratiti (přítomnosť ducha). Us. Hlava brní, kapsa svrbí. Nevděčnému nic není vděk, by mu pak i pecky na hlavě tloukl (klíny na hlavě tesal). Jg. Divná, kostrbatá h. (svéhlavý). V. Tvrdou hlavu míti. V. Má svou hlavu. V. Jest své hlavy člověk. Chodí po své hlavě (po své vůli). Ros. Jsou nesnadní, své hlavy a divní. Reš. Dvě tvrdé hlavy ne brzy spolu trefí. Jg. Zmotaná hl. (člověk). Zavilá, urpu- tilá, zapeklitá hlava (palice, kotrba). D. Nedej v se cizozemci, česká hlavo. Dal. Česká hl. tvrdá hl. Hl. podnikavá (spekulant). Nz. Má hlavu na pravém topůrku. Č. Ani klínem mi to z hlavy nevybiješ. Č. Moje hl. není kalendář (abych vše věděl). Č. Má klín v hlavě; Má svou hlavu; Vše na své hlavě zasazuje. Vz Svéhlavý. Č. Co tam to tam, o to hlavy nelam, neb na to už žádný žid nic nepůjčí. V., Lb. Míti něco v hlavě (v mysli). Co máš v hlavě? Jg. Poradím se se svou hlavou (rozmyslím si to). Jg. Hlavou kroutiti, vrtěti, třásti. D. Hlavou potřásati nad něčím. Jg. Nevleze mu v hlavu, nechce mu to do hlavy. Kom. Co není v hlavě, bývá v nohách (nač se zapo- mnělo, pro to se musí jíti). Jg. Kdo nemá hlavy, musí míti v nohou. Č. Kdo nemá v h-ě, musí míti v patách. (Vz Nedbalosť). Lb. Kdo nemá v hlave, musí mať v nohách; Ta má viac v päte, jako ty v hlave. Mt. S. V nohách blud, když v hlavě neřád. Lb. Nemá to ani hlavy ani paty. Jg. Vysoko hlavu nosí. Č. Hlavu nese, hlavou hází jako panský lam. Výše chce zadkem, než může hlavou dosáhnouti. Vz Pyšný. Č. — Hl. v staročeském právu znamenalo: 1. vraždu, zabití člověka. Z hlavy na někoho žalovati. Výb. I. V čemž tu hlavu pokládám. Wie hoch ich den Mord anschlage. Výb. I. Z hlavy troj póhon. Kn. Rož. 180. Z hlavy před JMK. někoho poháněti. Pr. Odtud: hlavu mezi nohy položiti = stíti. Gl. — 2. Mrtvé tělo zabitého. Aby tu hlavu opatřil (mrtvolu zabitého ohledal). Výb. I. Pakli nemóž k hlavě přivésti, ale pověz, že zabit i ukraden. Ku. Rož. P. žaluje na J., že když zabil jeho otce, při hlavě jeho vzal jemu 500 hřiven. Ond.z D. Vz Gl. 61. — 3. Soudní jednám v přio vraždu. — 4. Pokutu, která za vražduúřadům královským i přátelům zabitého pla-cena bývala. Vz S. N. III. 83.; Gl. 61. -