Kryt
Kryt. Vz Podkryt. Mkl. Etym. 143. K. slaměný, die StRohdecke, Sp., lodní, die Schiffbedeckung, Lpř., schodů lodních. Mour. K., krytina zámková, das Deckblech. Vz Včř. Z. I. 52. K. zinkový. Us. K. římský. Vz Vlšk. 95. Jak můj na tě poutá cit ne- božtíkův drahý kryt (hrob). Štulc I. 135. — K. = pokryvka. Hnědý k. = tmavohnědá vrstva na povrchu kvasící se mladinky, braune Decke, Tigerdecke. Svk., Zpr. arch. IX. 43. — K. = ukryt. V lese krytu. Hdk. — K. v šermíř.: náhlavní, natrupní, pažní, nožní s odkrokem. NA. III., 72., 73. Cf. KP. I. 529., 558., 563.