SmrťSmrť, i, f., v pl. smrti = způsoby smrti, die Todesarten, Todesfälle. S., strsl. s?-mr?-t?, lít. mirtis, lat. mors, pův. marti, koř. mer, -t? jest přípona. Schl., Šf., Mkl B. 166., 168., aL. 30. Nom. sg. smrti objevuje se zřídka; vz doleji (S. personifikovaná) a Gb. Hl. 29. Smyrt. Ž. wit. 48. 15. Der Tod, das Ab- sterben, die Hinfahrt. S. jest oddělení duše od těla. Solf. S. jest rozdělení duše od těla (s. tělesná); s. jest rozdělení duše s pánem Bohem časně i věčně (s. duchovní). Zk. exc. Pojem smrti na uvarovanou zlého znamení označuje se slovesy eufemistickými: Až mne nebude; Až mne nestane; Dyby sa maměnka pominuli. Na mor. Zlínsku. Brt. S. jest pro- měna všeho. S. přirozená (na Slov. přírodná), násilná, náhlá, bolestná, snadná, tichá, ohavná, věčná, Us., předčasná (nahodilá, násilná a tato: neúmyslná a zúmyslná a tato opět: vražda a sebevražda). Vz S. N. S. zdánlivá, skutečná, občanská, Us., nečasná (vorzeitig). V. Stí zahynouti, zhasnouti; život na s. nebo s-tí směniti; snem s-ti usnulý, zachvá- cený ; dluh s-tí zaplatiti; s. podstoupiti, do- brovolnou s-tí života si ukrátiti; v nebez- pečenství s-ti se vydati, dáti; což s. při- náší ; s-ti příčinou býti; s-ti poddaný, právu s-ti podrobený, dluhem s-ti povinný; s-ti blízek býti; poslední hodinka s-ti; při půtce s-ti, v poslední půtce s-ti, při poslední ho- dině s-ti, na s-ti. V. S-tí sjíti, sejíti, ode- jíti; koho s. zachvátila; náhlou s-tí sejíti, umříti; den, rok s-ti; s-ti se hroziti, s-ti očekávati. D. Ze s-ti v nesmrtelnosť překro- čiti; sami si mnohými způsoby s. přivozu- jeme. Kram. S. si něčím přitáhnouti (šp. m.: uhoniti, uloviti, způsobiti. Vz Přitáhnouti); s. někomu učiniti; to jest jeho s. (nad tím umře); hněv byl jeho smrť. Bern. Přeje si, aby s. měl již odbytou; S. podíl náš; S-tí pohrdati; S. blahý dar; V hodinu s-ti naší; Podstoupiti s. Dch., Bart. 4. 4. V únoru měsíci dali mně ho na učení a za rok už nám přišel se s-tí (zemřel). U Týniště. Vk. Výminky si otec Jan s manželkou činí až do obojí smrti. Us. Šd. S. pro krátkosť života nikdy velmi vzdálena býti nemůže. Kmp. S. si příčinu hledá. Us. Šd. Svou s před- vídati. Pass. 21. Dochovajiec mne smrti... učiniž. Pass. 44. (Hý.). Pes se dožral s-ti. Sych. S. ho zachvátila. Háj. S-tí s toho světa sjíti; přirozenou s-tí zemříti, skonati, dokonati; někoho s-ti dochovati, doživiti, do s-ti chovati; s-ti se báti, nebáti. Us. S-ti strach od sebe pustiti. Har. S. původa, kšaftujícího, odsouzeného, vz Rb. str. 272. S. jest od nemoci. Kom. S. od hladu. Lk. Dání na s. (Schenkung auf den Todesfall). J. tr. Sejíti zlou s-tí; způsob s-ti; odkázati někomu něco pro s. (auf den Todesfall); příčina s-ti; vykročiti ze života prostředkem smrti; v poslední půtce s-ti býti. J. tr. A tu jsú jemu s. učinili. Pč. 9. Protož se před s-tí hrozí, děsí, třesú a blednou. Zk. exc. S. Kristova nebyla náhodna, nepředvídána, nýbrž předvídána a předzřízena od Boha; Že millionové všeho stáří, pohlaví a stavu se věnovali hrozným útrapám a s-tem; Osten smrti do člověka vrytý; To pak pověděl znače, jakou smrtí oslaví Boha; S-ti pod- padati (verfallen); Jsa na cestě k útrpné a jisté smrti. Sš. Sk. 51., 244., J. 55., 306., Sš. Oa. 240, II. 160. (Hý.). Je mu na s. Lk. Snem s-ti usnouti; na sotnách se s-tí bojo- vati-; S. za pasem; S. mu už v hrdle; S. s ním zahrává; Budu živ jen až do smrti. Č. Touž s-tí z světa sveden byl. V. S. bližší než další. Ler. Umřela touto smrtí = při- rozenou smrtí. Us. v Táb. Že tomu člověku s-ti sešlému čtyř zlatých jest puojčil k jeho potřebě a prosbě; Utekl z vězeni, byl u p. Jičínského a tam jest s. vzal na Tovačově; A na Jiříka jest pán Buoh v ty časy s. do- pustil ; Mateře s-ti dochoval; On jemu po- žár odevzdati chtěl a potom jej nemoc i s. zašla, i poručil mi to před s-tí; V tom jest Tomana s. zachvátila; Tito dluhové se po s-ti její našli; V tom pak ta žena bez opa- třeme smrtí sešla a na cestě zabita; Buoh s. naň dopustil. NB. Tč. 23., 33., 147., 161., 169., 200., 216., 226. Co ti sestra slíbila, když se na s. strojila?; Dvanáct hodin jedna čtvrť, mnohým lidom život — smrť; ta přijde nenadále, sebere pány, krále; Když mně s-tí stuhne srdce, budiž slovo tvé má svíce; K s-ti se ubírá, žalostí omdlívá; Již já mu- sím na s. jíti a hrozné muka trpěti; Něskoro (pozdě) nas litujeće, dy už na smrć vandru- jeće; Požehnej se Anko milá, je čas, bys s. podstúpila; Cudza žena smrc hotová, zabijú ca, budze škoda; Můj koníček sa třese, že mňa na s. ponese; Pokud chasník svobodný, dycky je svým pánem, jak se jednou ožení, smrti naší amen; A jak mně má ožíti, dyž je na smrť zabitý; Košťál zvadne, zámek spadne, ty má musíš býti do nejdelší s-ti. Sš. P. 9., 56., 57., 75., 97., 113., 503., 572., 666., 694., 704. (Tč.). S. mile přijati. Kat. 2727. Zatím jej smrt zašla; To mi drží po mého muže s-ti až do dnešního dne; Ubit byl v jeho vlastním domu kyji až nemálo do s-ti. Půh. I. 169., II. 205, 268. (Tč.). Ty máš nás od s-ti svú s-tí vykúpiti; Na dřevě Eva i Adam s. snědli, nahotu vzeli, v hanbu a v núzi upadli; S-ti se lekati; Nechť tě bodů jehlú, však tebe do s-ti nezabodú; Každú hodinu čekáme na sě s-ti; Pokúšeni bývají lidé nemocmi, škodami aneb svých milých smrtmi; Byl vinen jeho smrtí; Ohavnú a ukrutnú sú ho s-tí umořili; To sem před se položil, že lépe jest pro pravdu s. trpěti než pro pochlebenstvie časnú odplatu vzieti; Pracoval jest s lidem v kázání až do s-ti; Budem hodni, aby nás zvláštní milostí na- vštievil nynie, potom na smrti a konečně v súdný den; S-tí té vykúpil; Aby viděli, že sú sě před nimi jiní směle na s. posa- dili ; (Kristus) zavřený ráj lidem položením s-ti své otevřel; Na s-ti bode (zbožie), an by nerád ot něho umřel a s sebú nelze vzieti; Bode zbožie člověka v zdravém ži- votě, na smrti, na súdě a v pekle; Ač kto řeč mu zachová, s-ti neokusí na věky ; (Pastýř) život svój položí na s. za ovcě; Pro spasení těla svého na s. nasaditi; Jde jim na s. Hus I. 189., 199., 246., 264., 284., 346, 457., 471., 474., II. 1., 6., 7., 60., 68., 77., 121., 167., 171., 172. (Tč.). Že jde k otci skrze s., a že po s-ti brzy k nim přijde; Pro s. něčí se mútiti; Druhú smrtí umřel zde na duši, než jest ji z těla pustil, neb jest ji byl rozkoší tělestnú umořil; Dej pán Bóh, aby z té s-ti mnozí vstali a byli ob- živúce v duši osvieceni; Bohatci a Lazarovi s. rovně odměřila; Pomyslil jest před s-tí, co ho má potkati po s-ti; Takto s. duše se děje, že najprve jest lektánie neb libosť v srdci o hřiechu a tu ještě nenie s. du- chovnie; druhé přivolenie k hřiechu smr- telnému, a tu již jest s. duše; třetie skutek, čtvrté obyčej; Něčí s. oplakati; Spasiteli osidlo k s-ti kladli; Každému nemilosrdnému po s-ti výmluva přestane; K s-ti někoho připraviti; Kristus byl poslušen otce svého až na s. kříže; S. duši od těla lúči; A on dal sě sám za tě na s. ohavnú; Člověk ne- vie, dnes-li sě s. přiblíží; Chvála . . ., zbožie na s-ti neutěšie; Hotov jest života pro něho na s. nasaditi; Má se k s-ti vždy hotově ; Před s-tí dán jest čas k zaslúženie a k zí- skání milosti božie; Každému živočichu při- rozeno jest báti se s-ti neb úrazu těla; Ač súdce n. popravce sobě s-ti nechce, neb není vinen, však chce řádem s-ti zlému, tím jeho miluje, neb chce, aby viece ne- hřešil ; Raduje se kněz s-ti, aby vzal ofěru; Někomu s-tí hroziti; A nasadie svých živo- tóv k s-ti pro pravdu. Hus II. 208., 211., 244., 302., 354., 366., 394, 400., III. 2., 97., 107, 111., 128., 134., 147., 157., 161., 196., 208., 286. (Tč.)- Každý deň sme k s-ti bližší. Mt. S. — S předložkami. Do s-ti, až do s-ti. Chci tě milovati do své s-ti (dokud živ budu). V. Pamětliv toho budu do nej- delší s-ti. Sych. Mé radosti už je konec do s-ti. Šd. Do s-ti ho zabil. Us. Šd. Kamením až do s-ti někoho uházeti. V. Do s-ti se najísti, nažrati, nahněvati, nasmáti atd. — Ke s-ti. Ke s-ti se strojiti. Rádi by dědili, ale nerádi k s-ti posloužili; Někoho k s-ti doraziti. Nejsi k smrti, nejsi k světu. Us. Již je k s-ti. BO. Nemocného k s-ti připra- viti. Až k smrti se strašiti. Us. K s-ti pra- covati; až k s-ti ssekati. V. -- Na smrť. Na s. nemocný; na s. poraniti. Har. Na s. nebezpečný, raněný. Dch. Na s. někoho dopáliti. Us. Vrů. Zapomněl jsem na to jako na smrť. Us. Na s. kyji jej ubili. Pass. 548. Hrom 4000 (lidí) na s. zabi. Kat. 2894. Na s. se roznemohl. Pass. 175. Na s. stonati. Žer. 313. Na s-ti ležeti (umírati). V. —Před s-tí, při s-ti, po s-ti. V. Po s-ti chodí (straší). Us. Sláva po s-ti. Dcera jeho na smrť leží. Břez. 46. Již dcera má na s-ti jest. ZN. — Se s-tí se potýkati, se s-tí bo- jovati, V., zápasiti. Us. Še s-tí se mi to loučí (říkají, když někdo nerád něco od sebe dává). U Olom. Sd. Bojí se s-ti jako obrazu na stěně (Vz Strach); Po smrti ten úterý n.: Třetí den no s-ti (Vz Nikdy); Mnoho psů (chrtů) zaječí s.; Pro s. není léku (by člověk snědl apatéku); Proti s-ti není léku a proti Mořeně není kořene ; Proti smrti radě neroste koření v zahradě; S. jest hořký traňk (nápoj); S. sobě příčinu najde; Po s-ti času nebude. Č. Čas přechodí, smrť přichodí. Slez. Tč. Dvou s-tí nebude, a jedné minouti nelze. Pk. Jaký život, taká smrť, jaká smrť, taký soud. Sk. Lepší před s-tí holba piva, nežli po s-ti vědro (vz Zisk); Po s-ti pečené marná; Spíše bych se své s-ti nadál (vz Neočekávaný). Lb. Mluví jako liška před s-tí (zkroušeně n. spleteně); Za zdravého života dobře činiti, po s-ti času nebude; S. všem věcem konec činí; S. jest jista, ale hodina není jista; S. jista, hodina nejista; Něco za něco, s. darmo. Vz Abra- ham, Brada, Cesta, Dnes, Dopiti, Dopřísti, Dotroubiti, Drn, Duše, Dýchati, Hlava, Ho- dina, Houf, Hřbet, Hřbitov, Hrdlo, Hrobař, Hudec, Kahanec, Kapusta, Klobásy, Kohou- tek, Konec, Kopyto. Kosť, Kvapný, Melu- sina, Milosť, Moucha, Nemoc, Noha, Odbo- leti, Oko, Otec, Pán, Pára, Pokoj, Popel, Práh, Řeka, Soudní, Starý, Svět, Svítiti, Tažení, Tráva, Umíráček, Umříti, Umrlčina, Veta, Země, Zvoniti, Živel. — S., s vedlej- ším ponětím trestu, der Tod, die Todes- strafe, die Hinrichtung. Na s., k smrti od- souditi; za hodného smrti uznati, usouditi; ortel s-ti na někoho vynésti; pokutou s-ti trestati, s-tí trestati. V. Vydati koho k s-ti. Sš. J. 279. Ten vyjde šťastně z houští mrz- kých činů, jiný jde na s. pro jedinou vinu. Shakesp. Tč. Dievek na dvě stě s-ti dachu; Proto je napřátelóm na s. dali; Na s. jíti. Dal. 40., 138., 144. S. od meče. Kat. 3392. Na s. kráčeti. Dr. v. 78. Aby neodsúdil na s. člověka, když vie, že jest nevinen; Pro závisť dali sú Krista na s. Hus I. 187., 188. (Tč.). S-ti pokutovati; na s. a život; na s. jíti. Bern. S. ohavná. Kom. Na s. vydati, D., dáti někoho. Sych. Na s. někoho vésti, Jel., zraditi; Vynésti na někoho výrok s-ti (zlomením holi). J. tr. — S ponětím násilí, nevčasnosti. S. si učiniti, sich entleiben. Dch. Aby někdo za zlé vrahy s. podnikal; Místo někoho v s. se vydati. Sš. I. 61. Již riedko nalezne se křesťan, jenž by na s. se o boží zákon postavil; Pro ně dal se k té s-ti; Hotově poddal by své tělo na s., než by Boha rozhněval; Dal se za ni na s. ohavnú. Hus I. 234., II. 78., III. 128., 143. (Tč.). S-tí za vlasť umříti; s. pro vlasť podstoupiti. D. Smrť Páně za hříchy lidské. Us. — S. personifikovaná, jako osoba představená. S. plyne po vodě, nové léto k nám jede. Us. Potkala ho smrti; Nadešla ho smrci na je- dnej silnici; Chodí smrti po předdvoru. Sš. P. 10., 12., 775. Jest syn s-ti. Dch. Kdo dobře jí a dobře spí a k tomu dobře fáká (kálí), před tím s. sama utíká. Ros. Vrť se jak vrť, nic nedá na to smrť. Zúmyslně s-ti v hrdlo lézti (v nebezpečenství života se dávati). Kom. S. nechodí po horách, ale po lidech. S. na mne sáhla, mne přeskočila (když koho zima pojde). S. mu z očí kouká (vz Nemoc); Dobrý pro s. poslati (o zdlou- havém); Vás aby někdo pro s. poslal; Každý s-ti daň zaplatí; S-ti se nevykoupíš; S. vždy za pasem vězí (vždy jsme v nebezpečenství); S. všecky v jeden snopek váže; S. nevy- bírá; Se s-tí žádný oldomašu nepil (každý musí umříti. Slov.), Č.; Smrť mu při dve- řích stojí (již jednou nohou v hrobě). Bern., Č. S. se o ně otírá. Kom., Č. Jako s. vy- hlíží. Us. S. vše béře. D. Kde nic není, tu ani s. nebéře. V., Č. Kde není, s. nebéře. Č. Kde nič nieje, tam ani s. neberie. Mt. S. Starý má s. před očima a mladý za zády. Pk. S. uzříti = umříti. Sš. L. 39. Neuprosná s. Us. Je bledý jako s. Us. Šd. S. nešanuje místa ani osob. Dh. 17. Kde nic nenie, tu ani zloděj ani s. nemá co bráti. Vš. VII. 29. Střelila ho smrti střelů preukrutnú; Nejsu to tam hosci, smrć tam stoji a našeho pana vzać se stroji; Vitaj ty mi, vitaj, smrti milá, hdzě (kde) si toli času, hdzě si byla?; Kdo to chodí po mém dvoře, dělá se mi za ša- fáře? Já sem smrti Hospodina, prosím tebe, odevři mňa. Sš. P. 10., 13., 16. O předsta- vování smrti vz Sš. P. 768.—775. Vyvolené s tohoto světa srpem smrti odřezuje; Již sě mu (starému) srdce třese, plíce jedva vietr k dýchání přijímají, pleci se nad hlavu pozdvihují, chřbet se krčí, tělo se třese, již na paty cídí a s. u dveří stojí; A ihned sě ho nemoc chopí a s. ho udáví. Hus. III. 57,, 110., 111. Kdo smrť na své vlastní oči uhlédne, bude dlouho živ. Mor. Smrť nebere, kde nic není, ani císař pán. Vz Nuzný. Lb. S. bóře napořád. Č. S každým s. tancovati bude. Bern. Č. Vz Smrťák. — S., způsob s-ti, der Tod, die Todesart. Ohavnou s-tí sejíti. S. na kříži. Br. S. ta nebyla obyčejná nýbrž ohavná, ukrutná, přebolestná; Sešel Titus oby- čejnou, tichou s-tí; S. krutá; S-tí násilnou sejíti; S. časná (těla), věčná (věčné nebla- ženstvi); S. strastná; Opět o náměstné smrti Páně mluví (mors vicaria); Výkupná s. Páně; S. smírná, spasná; Podstoupati ukrutné s-ti; Tak vylíčil Pán blažené ovoce svojí obě- tovné s-ti; s-tí ohavnou někoho odpraviti; Zdála se ta s. býti v očích lidí ohavnou, podlou a otrockou. Sš. II. 166., 379., L. 97., Mt. 18., I. 63., Sk. 140., J. 22., 52., 54., 55., 76., 176., 279., 308. (Hý.). Kterak se má do- ptati té s-ti tajné manžela svého; S-tí při- rozenou umřel prve než rok ku právu stánie přišel. NB. Tč. 93., 147. Mnohé cizoložníky znal sem, jenž sú hanebnými smrtmi sešli; On jest za ny hřiešné ukrutnú s. trpěl; Ale světí s-tí věčnú neumřeli sú, neb sú jie ni- kdy neokusili; Abraham a jiní zemřeli sú s-tí tělestnú; Proroky jejie rozličnú smrtí zhubili sú; Někteří zemřeli s-tí duchovní a všichni s-tí tělestnú. Hus I. 206., II. 6., 122., III. 6., 174. (Tč.). — Smrti, pl. Obětovali se Pánu v zármutcích a smrtech. V. K smr- tem odsuzují. Br. Vz začátek tohoto článku. — S. věčná, v theologii = zatracení. V. V kterú kolivěk hodinu jiesti budete, to věz přes mú zápověď, smrtí umřete (Gen. 3.); Bóh nechce s-ti zlého, ale aby se obrátil a byl živ; Před Člověkem život i s., zlé i dobré, což se jemu bude líbiti, dáno bude jemu. Hus I. 335., II. 272., 299. (Tč.). — S., neduh, morphea. — S., světluška, culex pipiens, die Lichtmücke. Kom. J. 223.
