ZáplavaZáplava, y, f. = m
ísto,
kde se dříví zaplavuje, die Holzschwemme. Us
. — Z. = kalná voda v řece, okalek, trübes Wasser. D
. — Z. = zaplavení, die Uiberschwem- mung. Potopa a z. D. Z. luk. NA. IV. 88. — P
řen. Z. řeči, Schwall von Reden. Dch. (Lid) vše drtil dněvů záplavou. Čch
. — Z. = okalek, záře na nebi zvl. když počíná svítati, blíkava, weisser Schein am Himmel. Dělá se z. na nebi, bude brzo svítati. Us.
— Z. = požáry, okalek večer na horizontu
při jasném nebi vídaný, záškleba, červánky,
die Abendröthe. Když je na obloze z., hrozí
nějaké neštěstí. U Kr. Hrad. Kšť. Večerní
z-vy. Čch. Mch. 39., Bs. 54. Pri ohnivých
z-vách jasnjeho večera. Phld. I. 1. 21. Z.
červánků. Vrch. Z. záře. Msn. Or. 25. Nad
večeřadlem Páně z. s nebeských luhů se
rozprostřela; Z. vzplanula nad nocí zašlého
věku starozákonného. Sš. J. 221., L. 14. —
Z = zář od ohně, die Feurröthe. Us. Lg.
— Z. = jasný oblak větrem puzený, hellere Wolken vom Winde getrieben. Us. —
Z. —
stavidlo, nástroj při plavení dříví, aby se zadrželo, malé hrábě, der Holzrechen
. — Z. v rybníce =
prkna v stojanu k zadržování vody, die Vermachung des Wasserabflusses.
— Z. u jezu =
kláda dlouhá, z jakýchž jez sestaven, das Kronenholz, der Wehr-, Streich- baum. Nz., Šp. Z. předprsní: hlavní, prsní; dolení n. spodní, povodní. Us. Jg
. — Z. = kamenná hráz, kterou se voda z řeky do pevnostního příkopu pouští, der Bär. Vz S. N.