RozrazitiRozraziti, il, žen, ení;
rozrážeti, el, en, ení;
rozřazovati = na kusy rozbiti, von ein- ander-, zerschlagen
, sprengen, zerbrechen, ein-, aufschlagen, aufstossen;
mocí rozděliti, roztrhnouti, trennen
, zersprengen;
rozehnati, rozplašiti, trennen, verscheuchen, zertheilen
. Jg
. —
co, koho: hrnec, sklenici
, vejce, okno, Ros.; že tě rozrazím (rozbiji), Ros
.; r. dvéře, pluk, zástup, D., šik, vojsko, nepřítele, Kom
.; důvody. Jel. Rozrazilo (na Mor.: rozmra- zilo) mne horko (zima) = drobilo, lámalo. Rozráží (m.: rozmráží) mne zima. Ml., Kšá
. Mne
z toho horko r-lo (m.: rozmrazilo). Us
. Vk. —
co komu čím. Nos si pádem roz- razil. D
. Mlatem hlavu Zbyhoněvi r. Rkk. 28
. Vodu rukama rozrážeti, vzduch křídloma. Braňú mocnú rozráže vrahóm shluky. Rkk. 25. Slunce raními paprsky temnotu rozráželo. Bdl
. R. koho = baviti, zerstreuen
. Slov. —
koho, se o koho, oč. Jednoho o druhého rozrážeti. Br. Kladivo bije, kovadlina drží, až se jedno o druhé rozrazí
. Č
. M. 300. Loď o skálu se r-la. Let. —
koho od čeho. Od lásky bratrské na různo rozrazil nebo roz- loučil lidi. Kram. —
co (kde) jak: kyz
v kyzkomoře
na drobno r. Vys. Byl bych si r-zil na kusy nos. Er. P. 285. Dyž mě nechceš, hrom tě rozraz
na vše strany
pro falešné milování. Sš. P. 364. —
se. Dotud se se džbánkem pro vodu chodí, až se roz- razí. Ros. Co do nového hrnéčka kuchařka vloží, tím zapáchati bude, až se rozrazí. Rým. —
se kde. Osvěta se rozráží
nad lidem naším. Kos. Křik
v povětří se rozrážel. Ler. —
skrze co. Nyní měla skrze smrť sko- řápka rozražena býti. Sš. J. 262.