HroznýHrozný; hrozen, zna, zno;
komp. hroz- nější; adv. hrozně, hrozněji. H. od hrůza;
ne: hrůzný;
ů se krátí v o: stůl — stolní, vůle — volný, půst — postní. Mk. Vz
Hrůzný, -ný. — H.,
z čeho jde hrůza, strašný, strašlivý, ukrutný, grässlich, dro- hend, fürchterlich, entsetzlich, grausam, schau- derhaft, gräulich, furchtbar, schrecklich. Jg. I vyletí z skály drak, maje velmi hrozný zrak. Rým. Člověk hrozného vzezření. Troj. Hrozný
na pohledění. V. H. skutek (hanebný). V. Hroznými hříchy zprzněný
. V. To je h. věc (divná). Jak je to h. věc, když člověk neslyší (zlá, trudná). Toms.
Synonyma: strašný, děsný. Strašný má nej- menší účinek,
hrozný větší,
děsný největší. Při
strašném bledneme, při
hrozném se tře- seme, při
děsném trneme a paměť tratíme. Ondrák. —
čím. Jeleni rohy hrozní jsou. Jel. Stará Germanie byla lesy hrozná. —
komu. Us. — H. =
veliký, náramný, ukrutný, sehr gross, gewaltig, erstaunlich, ungeheuer. Jg. H. vítr. To je h. rozdíl. Byla tam hrozná síla lidí. H.
člověk, křik, horko. D
. — Kat. 864., 1150.