HnůjHnůj, gt. hnoje, m., v již. Čech. hnuj. Vz. Ů. Kts. H. od hni (hniji). Vz i v: oj, ůj. — H.. = hnis, Eiter. H. z vředu. V. — H., lejno, der Kotli, die Exkremente. H. dobytčí, hovězí, svinský, ovčí, myší, zaječí, kravský (kravinec), koňský, kobylý (koby- linec), holubí (holubinec), kozí (kozinec) atd. Hnůj kydati. Us. — H., mrva na pole, úprava, mrvina, útrus, der Mist, Dünger. H. strojený (vz Hnojivo), míšený (Kompostdünger), z listí; pole hnojem povézti; do starého hnoje síti, na starý h. síti; h. nakládati, rozkydati, roz- hazovati; v hnůj přejíti; korba nah. (hnojník, vz Hnojný). Šp. Hnůj chlévský, záchodní, shnilý. Hnojeni pole omastiti, vypraviti; hnoje navézti. V. Starý kůň k hnoji, ač před tím sloužil v boji. L. Hnůj na dvoře, zlato na poli. Č, Lb. Vz Hospodářský. Hnojíček dělá chlebíček. Vz Šetrnosť. Lb. Ty smrdíš, pravil hnůj k bahnu. Hnš. Mokrý jako hnůj. Č. — H. v uších (nečistota. Ohrenschmalz). — H. očí n. v očích, v oku, tina. D., Lk. Augenbutter. — H. = smetí, Mist, Kehrig. — Z hnoje na knížecí stolici (ze stavu níz- kého). L.
