Hore
Hore = na horu, vzhůru. Mor., slez. a slov. Brt. D. 172., 215. Hore se nesla (nad jiné se vynášela). Němc. VII. 272. Ani ti je h. nevzala (za mnoho nepokládala). Ib. VII. 170. Tenkrát byl ještě h.; Drž se h. Slez. Šd. Hore sä, Slováci, hore sä a Boh dá: Bude Slovák eště, čím býval inohdá. Chlpk. Sp. 160. Hore ho! sláva! h. ho (vyzdvihněte ho)! Sldk. Mart. 25. Našli ho ráno h. no- hama (mrtvého). Rr. Sb. Hore na Hovězí zemani bohatí; Vyletěl pták h. pod oblaky. Brt. P. 5., 90. Staň, Aničko h., ženu statky tvoje; Zdvihni očka h.; Letěla holubička h. dolů až k milému za stodolu. Sš. P. 130., 147., 425. (155., 156., 226., 256., 515.). H. hlavu dvíha, do okna sa díva; Božkal som hu, aby hore stala. Sl. ps. 244., 269., (305., 334.). — H. = nahoře. Zlínsky. Brt. Jak jsme již h. ukázali. Sš. Pasu kRávy, pasu, ale nevím, kde jsú; krávy hore hájem a já se šuhajem. Sš. P. 629. H. si zaspievam s tej vysokej skály. Sl. ps. 11. (15., 147., 290.).