5 Ale
Ale. Str. 21. a. ř. zd. 13. Přidej: Ale toho i jeden nevidieše; Ale když uzří, že ..; Ale mrzí mne i ...

8 Blískota
Blískota, y, m. = bledý, hubený člověk po nemoci. Chodí jako h. Jevíčko. Brt. D. II. 291. ...

7 Branka
Branka. Hubený jako b. (jako louč). N. Bydž. Kšt. — B. = dvířka zastupující spodní čásť dveří. V Polabí. ...

10 Branka
Branka, y, f. Hubený jako b., jako louč. Kšť. Lid. 8. ...

1 Cagán, a
Cagán, a, m., vysoký, hubený člověk. Na Mor. Vz Čahoun. ...

5 Cint
Cint hubený = velmi hubený. Na cint hubený. U N. Bydž. Mý. ...

1 Cipatý
Cipatý = rohatý. C. šátek (s cípy), zipfe- lig. — C, hubený. Jg. ...

5 Cvrček
Cvrček. Vz Šrc. 65., 71. C. domácí, gryllus domesticus; polní, g. campestris. Vz Frč. 145., Schd. II. ...

1 Čahoun
Čahoun, a, m., čahán, sahán, dlouhoš = vysoký, hubený člověk. Hagerer, hoher Mensch, Standarte. ...

5 Červen
Červen. Cf. Mkl. Etym. 33. Č. dává jahody a seče kosami lúky. 15. stol. Jsou-li v červnu severní větrové, ...

1 Číplý
Číplý, štíplý, na Mor. také štouplý = vysoký a tenký, švihlý, štíhlý, schlank, schmächtig, V.; hubený, ...

1 Člověčný
Člověčný, člověčí, menschlich. By byl člověk blahověčen, stal se za něho člověčen. Star. pís. Člověk, ...

1 Deska
Deska, y, f., dska, dcka (v obec. mluvě: šp. deška), dešťka, deštice, deštička. Dska, dat. a lok. sg. ...

7 Deska
Deska = prkno. Chudý (= hubený) jak d. Us. Brt. — D. kladková,, Rollenbolzen, Axe einer Rolle. Hř. — ...

1 Devla, y, f
Devla, y, f., hubený cikánský kůň. Tabl. ...

6 1. Dlasek
1. Dlasek, sku, m. = luska. Má břicho jako dlaška (hubený, je hladov). U Jižné. Vrů. Vz Lusk. — ...

9 Dobrý
Dobrý. O skloňování vz Gb. H. ml III. 1. 532, 539. Dobré dobrého nekazí. Kom. Ohláš. 143 Z dobrého slova ...

1 Dobytek
Dobytek, tka či tku, dobyteček, čka, m. O významu a původu vz také Mz. 74. — D. = co dobyto jest, movité ...

7 2. Dřínka
2. Dřínka Je chudý (= hubený) jako d. Mor. Brt. ...

10 Duben
Duben Mokrý d. přislibuje dobrou skli- zeň. D. hojný vodou, říjen vínem. Mokrý d. a pak květen chladný, ...

8 Hamár
Hamár, a, m. = hubený kůň. Jevíčko. Brt. D. H. 314. ...

1 Hamra
Hamra, y, f., hubený kůň, vůl (kráva). Ja. ...

6 Hemera
Hemera, y, f. == starý hubený kůň, kráva, vůl. U Polic. Kšá. ...

1 Herka
Herka, y, f., kobyla, klisna, die Stutte. Koně k herkám připouštěti. V. — H. klisna špatná a vůbec hubený ...

8 Hladovitý
Hladovitý = hubený; opak krmný. H. svině. Sum. I. 377. Krmné i h-té kozy. Ib. 378., Arch. XIII. 257. ...

9 Hladový jak
Hladový jak: jako chrt. Hoř. 90. Sr. Zát. Př. 68. nn. — H. = hubený. H. vepř. Arch. XVIII. 506. ...

1 Hrdati
Hrdati = pohrdati, nevážiti, neceniti, ver- achten. Jg. — čím. Sedláci hrdají pány po- kornými; vším ...

6 Hřivnáč
Hřivnáč, mor. hřivnál, haluzník. Vz Schd. II. 460. H. křičí: Myslivec chudý (hubený) za dubem stoji, ...

10 Huben
Huben, a. o, vz Hubený. ...

1 Hubenáč
Hubenáč, e, m., kolo mlýnské na spodní vodu, vysoké, dle výše vody zdvíháno a spou- štěno býti mohoucí ...

1 Hubenatý
Hubenatý = hubený, mager. Jg. ...

1 Hubenec
Hubenec, nce, m., ubožec. Jim nesmělých hubencův nadav. Leg. Huběnče hubený. St. skl. Ein Armer, Elender, ...

6 Hubenec
Hubenec = hubený. Kůň dvou pánů je h. Us. Bž. — H, miserabilis, ubožák. BO., Hr. rk. 375., Sal., Pass. ...

10 Hubeníčí
Hubeníčí zdrobn. hubený. H slovíčko. Vz Gb. Slov. ...

1 Hubeničký
Hubeničký = hubený. ...

1 Hubený
Hubený; huben, a, o; hubeničký = chu- ravý, přepadlý, tenký (na Slov. chudý), mager. V. H. člověk, pes, ...

6 Hubený
Hubený = mager. H. sýr. NA. IV. 101. H. záplata (malá). Vz Prodaj. H. chlúba. žOS. Je h. jako plot, jako ...

7 Hubený
Hubený jak deska, tříska, chrt, koráb, jako sedm drahých roků, šindel, dřínka, brucok na felábě, jako ...

8 Hubený
Hubený = špatný. H. suknice. Griz. 88. b. II., iniser. 1448. List. íil. 1895. 144. H. svět, 1500. Ib. ...

9 Hubený
Hubený = špatný. Páni čeští to těžce nesli, že měšťany do rady své pojímá a hu- benějších, než jsou oni, ...

9 Hubený
Hubený. H. maso = libové. Vých. Č. Čes. 1. X. 401. ...

10 Hubený jak
Hubený jak. H. jako brčko, bezová duše, ženatý vrabec, stehlík na bodláku; Žebra by mu spočítal, jak ...

10 Hvížď
Hvížď, ě, m. = jedlé lesní zvíře. Sb. slov 1901. 155. H. = hvizd (pták)? Býł jak b. = hubený. Val. Čes. ...

10 Hvíždž
Hvíždž, e, m. Byl jako h. = hubený, stihlý. Brt, Sl. 112. ...

10 Chcíplotina
Chcíplotina, y, f. = schcíplé zvíře; ne- dochůdče, člověk hubený. Šum. Rgl. ...

1 Chloud
Chloud, u, m., hůl, klicek, Stock, Stecken. Hubený jako ch. (jako troud, v již. Čech., Bž., jako lunt). ...

1 Chorý
Chorý; chor, a, o = chatrný, hubený, vy - záblý, suchý, přepadlý, mager, dürr. V. — Ch. chléb = černý, ...

1 Chrt
Chrt, a, chrtek, tka, chrtík, a, chrteček, čka, chrtíček, čka, m., der Windhund, das Windspiel. Ch. lovčí ...

9 Chrúst
Chrúst, a, m. Prišiel z ústy na chrústy (šel bez přípravy; nepořídil). Zát. Př. 23a. — Ch. = č/ věk hubený. ...

1 Chudák
Chudák, a, chudáček, čka, m., člověk chudý, bídný, nebohý, hubený, ein armer, elender, magerer Mensch; ...

6 Chudár
Chudár, a, m. = hubený člověk. Brt. D., Šd. ...

1 Chuderlavý
Chuderlavý, hubený, mager. Slov. ...

1 Chuditi
Chuditi, il, zen, zení; chudívati = chu- dým, hubeným, nuzným činiti, mager, arm machen. — koho, co: ...

7 Chudoboký
Chudoboký = hubený. Ch. koník. Čch. St. 58. ...

1 Chudý
Chudý; chud, a, o; chudší (zastr. chuzší); chudičký, chudinký. — Ch. = hubený, mager, hager. Ch. zvěř, ...

6 Chudý
Chudý. Cf. Mkl.Etym 91. Najchuzší. Hus II. 348. Byl všech pracných chuzí (komp.). Pravn. 1244., 1139. ...

1 Churavý
Churavý; churav, a, o. — Ch. = hubený, mager. Churavého udělati = tenčiti. V. Ch. kůň. V. Jedni jsou ...

7 Churavý
Churavý = hubený. Jsú velmi ch-ví, t j., že nejsú tlustí na životě. Mill. 27. ...

9 Churavý
Churavý = hubený. Lidé tlustí dřéve mrú než chvi. Maš. ruk. 175a. ...

10 Churovatý
Churovatý = hubený. Vz Gb. Slov. ...

1 Chvorý
Chvorý, chvor, a, o = chorý, churavý; hubený, mager. Ch. beran. Reš. ...

7 Chvorý
Chvorý. Jsem v těle chvorý (hubený). Výb. I. 1168. ...

1 Jelen
Jelen, a, jelínek, jelének, nka, jelíneček, čka, jel, a, m. Der Hirsch. Sr. lit. elnis. —Samice: laň, ...

6 Kázati
Kázati, kazovati. Bž. 200., Mkl. Etym. 113., 114. Když potřeba káže. Us. Takový bude kázán jako loupežník. ...

6 Kočka
Kočka, kotěna, čaňa, val., šergula jest kočka murovaná, Km. 1885. 104, Brt. D. 320.; mařena, mařka, veruna, ...

1 Komár
Komár, a, komárek, rka, komáreček, čka, m. Vz Hmyz. Die Mücke. K. kolicí, fíkový, vinný, letní. K. písklavý, ...

1 Kopí
Kopí (strč. kopie), kopíčko, a, n. K., m, tiU, culter, gladius, hasta, lancea, der Spiess, die Lanze. ...

6 Kostlivý
Kostlivý = hubený K. ruka, Čch. Bs. 138., Čch. Dg, tvár. Aicha. Máj. 5. vd. 35. ...

1 Kostroun
Kostroun, u, m., kůl s kolíky na sušení píce, kozlík, kostrbal, ein Gestell zum Trock- nen des Klees ...

6 Košlák
Košlák m. kontlák, hubený kůň. Slov, Bern. Vz Ořech. Brt. Vz Košliak. ...

6 Košlavý
Košlavý = hubený. Mor. a slov. K. kráva, (pořád hubená, ač dobře žere; má klouby vystrčeny a dolů obráceny ...

6 1. Kot
1. Kot, a, koteček, čka, m. == kocour. Laš. Brt. Cf. Mkl. Etym. 135 Shnilý k. (lenivec). Brt. Příšerný ...

10 Kotas
Kotas, a, m. = hubený dobytek, když sotva nohy vláčí. Zbirov. Čes. 1. XI. 270. ...

1 Kože
Kože (zastr. koža), nyní obyčejně: kůže, e, f., instr. sg. kůží a koži, pl. gt. koží, dat. kožím, lok. ...

6 Krbál
Krbál, u, m. = krkoška, suchá haluz, dürrer Ast; starý strom už ovoce nenesoucí, alter unfruchtbarer ...

6 Krbina
Krbina, y, f. = starý, hubený kus do- bytka. Vz Krbál. Koupil jakousi k-nu. Mor. Šd. — K. — úborek na ...

8 Kšaft
Kšaft. Kde je tučná kuchyň, tam bývá hubený k. Světz. 1893. 73. ...

1 Kůň
Kůň (dříve kóň), gt. koně, m., (krátí ů, vz ů). Starého akk. kůň = nom. užívá se podnes: sednouti na ...

6 Kůň
Kůň snad m. kobnb. Mkl. aL. 65. Cf. Schd. II. 424., KP. III. 283.-285., Šrc. 32.-34., 68., 77 , Mkl. ...

1 Léto
Léto, líto, a, n.; zastar. leeto, což k dlou- hému é ukazuje; tedy ne: leto; pl. léta, let, letům, léta, ...

6 Liběvý
Liběvý = libový, hubený. Obličej libě- vější (macilentior). BO. Bledý a 1. bývá hNěvivý. Vz Výb. I. 962. ...

6 Libivý
Libivý. L. maso, pupa caro. Sv. ruk. 314. Brav tučný a 1., pecus pingue et macilen- tum (hubený). BO. ...

1 Lunt
Lunt, u, m., doutňák, Rk., koudelný n. lněný provaz k zapalování děl, zapalovací provaz, knot, die Lunte, ...

6 Marný
Marný = daremný. Cf. Cikán, Dříví, Ječmínek, Kornár, Kůže, Mák, Oheň, Říčice, Sisyfův, Snop, Žabí, Žito. ...

1 Masný
Masný = maso na sobě mající, nehubený, fleischig. Jelen m. St. skl. — M. = z masa, fleischern, von Fleisch. ...

1 Mechačka
Mechačka, y, f., vařečka, lžíce k mí- chání. Kochlöffel, m. Kuchař, když co vře a kypí, aby nevykypělo, ...

6 Milostnice
Milostnice všech hubených (sv. Marie), Sv. ruk. 293., všeho světa. Výb. I. 290. ...

8 Mizerný
Mizerný = hubený. Brt. D. II. 516. ...

1 Mozek
Mozek, zku, mozk, u, (sl. mozg., mozh, strčes, mosk, psáno mozk. Gb. Hl. 99, 108), mozeček, čku, m. Das ...

6 Mrázka
Mrázka = hubený kůň. Nakládá mnoho na takovou mrazku. U Kr. Hrad. Kšť. Vz Mrazurka. ...

6 Mrazurka
Mrazurka, y, f. = hubený kůň mrazka. Na tu m-ku pily vrány už litkup. Us. u Kr. Hrad. Kšť. ...

1 Mrcina
Mrcina, y, f., na Slov., = mrcha, das Aas, Plk.; nízka přezdívka jako: mrcha, mršina, Plk.; hubený kůň, ...

6 Mugár
Mugár, a, m.= chroust; hubený člověk. U Nivnic. Kch., Brt. ...

2 Netělný
Netělný, beztělný, unkörperlich. N. duch. Scip. — N., netělnatý, hubený, mager. N. člověk. Us. Hý. Vz ...

6 Nevyhubený
Nevyhubený; -en, a, o, nicht ausge- rottet. Lpř. ...

6 Nezahubený
Nezahubený; -en, a, o, nicht vernichtet, vertilgt. Lpř. ...

6 Nezhubený
Nezhubený; -en, a, o, nicht vernichtet. Lpř. ...

8 Nuzný
Nuzný. Nuzní se vypovídají z Chudenic přes Darov do Netřeb. NZ. III. 228. A jeho vojsko počne býti nuzno ...

7 Odhubený
Odhubený = obnažený. Ovci našli po- rušenou a jeho odhubeného. Praž. arch. č. 990. z r. 1557. Wtr. ...

7 Ohnout
Ohnout = ohnutý dobytek, hubený. Us. Rjšk. ...