Sokol, a, sokolík, a, sokolíčekSokol, a,
sokolík, a,
sokolíček, čka,
sokolček,ečka, m
.;
sokole, ete,
sokolátko, a, n. V mluvě myslivců
pochop. Šm. Strsl. sokol?, falco, přípona -ol?. Aind
. cakuni,
y.ýy.voq; lit. sakalas ist entlehnt. Mkl. B. 110. Sokol?, litev. sakalas
, lat. falco. Schl. Der Falke. S. islandský n. lovecký
, f. gyrfalca, raroh veliký
, f. sacer
, raroh malý, f. lanarius, obecný, f. peregrinus, ostříž, f. subbuteo, ostříž jižní, f. Eleonorae Gene, dřemlík, f. aesalon, poštolka
obecná, f. tinnunculus, po- štolka
jižní, f. cenchris, poštolka rudonohá, f. rufipes. Vz S. N. S-vé, falconidae: pilich, moták, včelojed, káně lesní, luňák červený, krahuj
, jestřáb, sokol obecný, ostříž, po- štolka, dřemlík, orel, hadilov písař. Frč. 362., Schd. II. 456., KP. III. 353. Lov, hon, nosítka na s-la; s. zalétá; s-ly stříleti, cvi- čiti, odstíniti (vzíti jim chocholku). Šp. S-em honiti
. D. Letěl s., zaletěl
, třikrát Krakov obletěl; Leť s-e do pole, nalítej se do vůle, nazobej se kúkole; Zanechala sem já s-la pro páva, včil bych ho šla hledat
, nevím, kde sedává; Všecko sme polovili jak zajíce tak srnu, jak s-la
tak pannu; Seděl s. na topole
, přebír
al si peří svoje; Vyhledni s-le, vyhledni do pole, mnoholi to hostů nevída- ných jede. Sš. P. 176., 466., 623., 696., 799. Nestrílaj mia myslivečku, já mám mladých sokolečků; Sokolátka moje děti, kam s
a mám s várn
a poděti? Sš. P. 696
. S-lem lí- tati (jako s.). Č. S. šibří (jako vr
abec). Us. S-lem honí (živí se, jak může). Mus. Vz Ho- spodářství. Č. Sova nevysedí s-la. Vz Pota- titi se. V. S. sovou vysezený (o
nevděčném synu, Jg.; o pyšném. Č.). Zhýral se sokolíček, zbujněl milý. Vz Zhýralý. Mus., Č. Když s
. zahuben (oprší), bije (klove) ho i vrána (vz Neštěstí). Č., Lb. Mrtvým sokolem ani vran nelovívají. — S.,
česká tělocvičná jednota v Praze, v Čechách, na Moravě a v jiných slovanských zemích; také člen jednoty. Vz S. N., KP
. I. 413. - S., osob. jméno. Vz S. N
. — S., ves a) u Rychnova, b) u Olo- mouce. PL.