KosťKosť, cf. Mkl. Etym. 133. O skloňování vz Skloňování (tabulka), Bž. 99., Pdg. 1886
. 170. (Kvř.)
. K. bubínková, os tympanicum, člunkovitá, os scaphoideum, hlavatá, os ca- pitatum, hrachová, os pisiforme, klínovitá, os cuneiforme, kostkovitá, os cuboideum, křížo
vá, os sacrum, měsícovitá, os lunatum, mnohohranná, os multangulum, patní, pa- trová, os palatinum, slzní, os lacrymale, trojhranná, os triquetrum, vřetenní, radius, zaprstní, os metacarpi. Exc
. Vz názvy jed- notlivých kostí také v: Schd
. II. 320
., 325
. až 327
., v Šv., Nz. lk. Cí. Kram. Slov., Slov. zdrav
., Čs. lk
. II
. 2., I
. 49., IV. 155., V
. 402
., Rk
. Sl. K
. vakové (u ssavců vač- natých). Ves. IV. 182. Hlíza, úbyť, nabě- hlina, zlomenina, lomivosť, drobivosť, zánět, změkčení, vynětí, trhlina, rozštěpina, úlo- mek, chrustavka, těliska, nemoc, rakovina kosti; hnisání v kosti
. Vz Nz. lk. Kosti zuhliti. Šp
. Hlavička (kosti ramenní, caput humeri, kosti stehenní, c. femoris); hrbol kosti, tuberositas (loketní, t. ulnae, kostko- vité, t. ossis cuboidei, holenní, t. tibiae, kyčelní, t. ossis ilei); hrdlo kosti ramenní, collum humeri; hřeben kosti
, crista (ky- čelní, c. ossis ilei, vřetenní, c. radii, lý- tkové
, c. fibulae, holenní, c
. tibae); kloub kosti hrachové, articulatio ossis pisiformis; kůtek kosti holenní, condylus tibiae; ruko- jeť kosti hrudní, manubrium sterni; rýha kosti kostkové
, sulcus ossis cuboidei; tělo kosti hrudní, corpus sterni; trn, spina (kosti kyčelní, s. ossis ilei, kosti sedací, s
. ossis pubis); výčnělek korunovitý kosti loketní
, Processus coronoideus ulnae; výkrojek kosti sedací
, incisura ischiadica. Exc. Na kosti maso nejlepší. Us. Kšť. Dva psi jedné kosti hrýzti nemohou (nemohou míti dva jedno děvče). Však on také není bez kosti
, er ist auch nicht von Pappe
. Dch
. Pas sa kra- vičko, pas sa, naber na sebe masa, nebudeš-li sa pásti, nabereš enom kosti; Jankovi dáme masiska, chlupáčovi kus kostiska. Sš
. P. 529, 708. Jich sv. těla sedrachu až do kosti. Výb. II. 9. Smúcěny súť všěcky kosti mé Ž
. wit
. To láme kosti a bourá lebky (zlá zpráva a p ) Janda. Vtedy je dosci, keď mu lámu kosci (když bijí)
. Slov. Rr
. MBš. Když se kdo vypostí, v ničem není kostí (vše sní). Prov. Šd. Má hosti bez kostí (blechy, vši). Us. Bdl. —
Kosti =
tělo. Země juž ztRávila její kosti
. BRodz
. Naše sv. kosti. Výb. II. 16. —
K. =
kostka. A toť kosti nové jmáte. Výb. II. 31. —
Kosti = kostivo, das Knochenmaterial. Šp. —
K.
slonová ros
tlin
ná = jádro ovoce ko- stRboulu
. Rstp
. 1651., Mllr. 42. K. z moř- ského pavouka, ossa sepia, Fischschuppen. Mllr. 75. —
K. =
ve
s a zámek u Sobotky
. Tk. II. 539, III. 650., IV. 379., V. 216., VI. 350
., VII. 414., Tk. Žk. 222
., Blk. Kfsk. 764
., 789
., Let. 85
., 200., Sdl. Hr. I. 125
., II
. 277., V. 259., Rk. Sl
.