PonéstiPonésti, nesu, nesl, šen, ení;
ponositi, il, šen a sen, ení;
ponášeti, 3. pl. -šejí, el, en, ení
-- poněkud nésti, eine Zeit lang tragen, ein wenig tragen helfen;
trpěti, snášeti, tra- gen, leiden
. —
co. Já to ponesu. Us
. Bo- lestné to ponese. Jel. Nosíček vysoko po- nášeti (pyšným býti). Šm. — Sych., Ros., Br. —
čeho. Troj. —
se k čemu: k do- konalosti. Kom
., Br. P. se k výši, zur Höhe emporschweben. —
se s čím. Dlouho se s tím ponášel. Ros. P. se s otázkou. Šm. —
se nač =
podobati se, ähneln. Syn se po- náší na otce. Us. Slova jen poněkud na slo- vanské zvuky se ponášející, ähneln. Šf. Rozpr
. 25
. Mnoho se na něho ponášá = podobá se mu velmi. Na Slov. Kd. —
se čím nač. Latina mluvnickým ústrojím svým mnohem více ponáší se na severní jazyky ..
. Ht
. Mus. 1857. 576. —
co kde. Samostříl ponesu u boka. Žk
. 374
.