Oplen, oplínOplen, oplín, u n. e,
oplínek, nku, m., příční dřevo u vozu ležící na šárnici (nápravě podlé délky), v němž klanice na koncích kolmo stojí, místy slove
obrtlík, der Rung-, Kipf-, Kopfstock
, Rungstuhl
, Kipfen. Jg.
O. přední a zadní
. Na o. klade se korba, Jg. —