Položiti
Položiti, lož, lože (íc), il, en, ení = klásti co kde, etwas wohin legen; ustanoviti, be- stimmen, festsetzen; býti kde, aufschlagen; napsati, zmíniti, říci, zaznamenati, anführen, erwähnen, aufsetzen; poraziti, hinstrecken; odložiti, zahoditi, hin-, ab-, weglegen, weg- werfen; obložiti, belegen,besetzen,bekleiden; pokládati, vážiti si, achten, schätzen, ansehen, betrachten; klásti, přijati zajisté, annehmen, gelten lassen, voraussetzen. Jg. — abs. Kdes nepoložil, nebeř. Rb. — co, koho, se: základ něčeho, nepřátely (poraziti), mezník, kameny mezní, rovné díly, oheň, rok (Tagsatzung), čas stání, V.; základ umění p., Kom., peníze, Us., odpor, Br., síť, osidlo, schlopec, Bern., daň (uložiti), Rkk., pokutu, Zříz. Ferd., pří- činy něčeho. Háj.; život, hlavu svou p. = zemříti n. se odvážiti, D., Lom.; prkna, po- dlahu, D., úhory (zaorati), L.; svůj dvůr někam p. (tam bydleti), Dvě kron., cíl (vytknouti), Kom., vojsko, tábor. Jg. Již se položil (= šel spat). Us. P. otázku chybně m.: učiniti, po- dati, vydati na koho, komu. Vz Otázka. Brs. 128. Kdyžby kdo koho pohnal k zem- ským dskám a ten pohnaný sobě učinil po- ručníka a poručník jej položil nemocna. O. z D. Vše město pusto položili. BO. Položil mě jako cíl proti střelbě. BO. P. činži. Us. Položil pšenici (požal, posekal). Us. P. stání, eine Tagsatzung anberaumen, den, J. tr., sněm, Arch. I. 21., zvěř (zastřeliti), Us. Kál., Šp., lhůtu, eine Frist aussetzen. J. tr. Kdež páni rok položili. Půh. I. 269. — co, koho, se čím. Nepřátely polem, bitvou p.; město po- pelem, se polem p. V. Kámen svou rukou do gruntu položil. V. P. se bytem. Šm. Krát- kými slovy něco položiti. Martini. Uchem na zemi se p.a poslouchati. Vrat. 186. Nohy křížem p. Sm. P. někoho nemocným. Vš. Střelbou se proti němu položil. Sych. Jeho pravdy úpřímnosť bludem jest položena. Chč. P. 56. a. P. zemi plechy zlatými. Putov. sv. 50. Položil se vojskem u Budína. Bart. 263. — co komu, čemu. P. sobě cíl. Us. Moři cíle položil Bůh. Kom. Polož stráž ústům svým. Lom. P. den stranám. Brikc. Něčemu závoru. Kram. Stavům českým sněm položil. V. Ne- bude-li tak živ (biskup), jako sv. Pavel po- ložil každému biskupu. Hus I.414. Ten člověk položil nám toho rok. Půh. II. 400., I. 341. A tu mi položil mlýn pust a potom jej spálili. Pňh. I. 280. Meze něčemu p. Dch. Jinak to sobě p-žil = vyložil. Hl. — (se) kdy. Peníze o vánocích položeny byly. Žer. Kráva se položila okolo hromnic (se otelila). Us. P. ori- ginaly při skládání spisů, bei der Inrotuli- rung. J. tr. — co, se kam (mezi co, do čeho, nač, před co, v co, nad co, k čemu, proti čemu, pod co). Kosť mezi psy p. Us. P. někomu hlavu mezi nohy (stíti ji). Gl. 61. P. někoho do hrobu, do země; summu peněz do počtu; se do lůže. V. Položila hlavu do jetele. Er. P. 197. Položím se do hrobu poctivým člověkem (jak). Brt. Inst.16. P. něco do peřin. Er. P. 382. A odtudjsme zase do vojska položili se. Bart. 263. 3.Hlavu do hrobu p. Rcš. Kteréžto narovnánínaše do sněmovního zavření slovo od slovapoloženo jest. Nar. o h. a k. Peníze do po-kladnice p. J. tr. Mrtvolu do rakve, Sych.,se do postele, Us., vojáky do domu. D. Ně-komu něco do úst p. Bern., Šm. Talíř nastůl p. Us. Na ruce boží se p. (Bohu se celedověřiti). Kom. Tateré vz ( = na) křesťanydaň četnú položichu. Rkk. 49. P. něco nalavici. Er. P. 382. Tu jest na mne položildluh na díle. Půh. II. 581. Měl jemu p. pe-níze na jmenovitý čas. Půh. I. 291. Na dlitresť črnu položichu. Rkk. 48. P. se na břeh.Alx. 1107. Ani stéblo na kříž nepoloží (pranicnedělá). Us. Položíš je na vieko. BO. Kdyžčástku toho srdce na uhlé položíš, ten dýmzahoní . . . běsy. BO. Něco na pravé místop., Jg., se na zem, V., dítě na ulici (povrcijím), V., dělníky na štros (umístiti, aby tampracovali), Vys., pokličku na hrnec, D., sena lůže, V., mrtvoly na máry, D., ruku naústa (znamení, aby někdo mlčel), Us.; penízena lichvu. Jel. Poslední ruku na práci p.Bern. P. něco na či vůli. Jg. P. se na umění(na Slov.). Bern. Před vrchnosť usmrcenétělo položili. Har. P. se před město. Alx. 1134.P. město v rum, Kom., místo nějaké v početměst, Šm., něco v něčí ruce. Jel. Položilměsto v pustinu. BO. Naději veň položili.GR. Položím potoky v suchostinu, in siecum.BO. Něco u vydání p., in Ausgabe stellen.J. tr. Krejcar v to nepoložím (nestojí to zakrejcar). U Rychn. P. někoho v hrob. Výb.II. 35. List p. v úřední moc. Pňh. I. 200.P. něco nade dvéře. D. P. nůž k vidličce,k chlebu. Us. Vozy proti nepřátelům p.(klásti). Mus. Do pole proti nepřátelům scp. Akt. Ferd. Položili tělo nohama proti vý-chodu. Pref. 188. Pře své mají proti soběp. do jistého času. Mus. — Br. Hlavu podmeč p. Č. P. pod polštář. BO. — co kde(okolo čeho, mezi čím, na čem, předčím, v čem, u čeho, za čím, při čem,pod čím). Položil a pobořil zdi okolo města. V. Nepřátelství položím mezi tebou a mezi ženou. Br. Toho upomínaj základu, jakž mezi nimi položeno. Půh. II. 221. Jakož jsú roky položili mezi túto zemí a mezi rakúskú, má paní k tomu roku přijíti s tím listem. Pňh. II. 327. Talíř na stole p. D. Polož každý vás na své mysli, jakoby jeho duše byla již v čistci. Št. Položiž ten kámen na srdci svém. V. Všechen základ na tajnostech přírody po- ložený náš jest. Kom. P. na kříž ruce na prsech. Půh. II. 66., 518. Na velikém kameni to tělo položichu. Pass. 564. Položil list na hrobě sv. Petra. Pass. 592. Na poli se polo- žili. BO. Na rovni (sě) položichu. Rkk. 46. Soudný den před očima našima položte. V. Táborem před Prahou se položili. Ml. Mal- chus chléb před nimi položil. Pass. 581. P. se před hradem, před městem. Alx. 1103. Položíš před knězem ty své dary. St. N. 295. Král před městem se položil. Anth. I. 36. Kněz Hostivít položí liud před hradem. Dal. 39. Položils před námi pravdu. Chč. 616. P. se v poli (polem), V., se v lese. Flav. Kdo jest položil v třievěch lidských domysl (in visceribus . . . sapientiam)? BO. V noci položí sě v stráži na třech místech, tetendit insidias. BO. Posádky položi v městech. BO. Den Uhrům v Prešpurce položil. V. Položi to všie v komnietě, jenž bieše lesem udělána. BO. Položil Bůh duhu v oblacích. Kom. Po- ložil život v pomoci lékaře. Jel. Aby con- cilium v městě, V., sněm v Treviru položil. Háj. V této knize položil jsem, jak . . . Štelc. P. peníze v hotovosti. J. tr. Položil jest (pytle) v domu. Hus I. 399. V pomoci pána Boha všecku naději jsme položili. Výb. I. 432. (Pass. 768.). A položila jej v jeslech. Sš. L. 31. P. něco u soudu, erlegen; P. něco v něčem, vyceniti něco, schätzen. J. tr. Pe- níze za to měli dáti a p. u Suchomele. Pč. 16. Byly u něho položily jednu truhlu, v níž byla jest zbroje rozličná; Peníze byl položil u nájemníka; Aby ten list byl položen u úřadu. Puh. II. 1156, 97., 577. List p. u konventa na klášteře; U Terebinta se Filistinští proti králi Saulovi válečně položili. Har. 1. 104. Polož ruku pod mým ledvím. BO. V kte- rémžto majestatu také tento kus jest položen; Jestliže by kdo ... v půhonu pokutu pe- něžitou položil. Zř. F. I. Oznámil, že po něm žádá nějakého Pavla Lokaje, kterého v pů- honu nepoložil ani nejmenoval. Žer. Ktožby koho pohnal z nezdržení smlúvy a toho ne- položil v půhonu i v žalobě, v čemž jest jemu té smlúvy nezdržel. Vl. zř. 86. Má pe- níze u desk položiti. Vl. zř. 43. A při tom půhonu má položiti, jakého svědka žádá. Vác. XXXI. A tu summu má p. při úřadu zemském i s náklady a útratami. Zř. F. I. Položil ty peníze u něho k věrné ruce. Půh. I. 232., 156. Byl položen (správce) u pána svého, jakoby promrhával statek (= obža- lován). Sš. L. 156. Peníze u desk, u soudu p. Er., J. tr. Vojsko za městem se položilo. Pref. P. něco při soudu. J. tr. U vuoli svo- bodné něčí něco p. Chč. 634. — Pozn. Při slovesech posaditi, položiti, padnouti a p. starší řeč předložky na a v pojí s loka- lem, předložku před s instrumentalem na otázku kde? kdež my je nyní méně správně vážeme s akkusativem na otázku kam? Brt. S. §. 342. Vz tato slovesa. — co o čem. Jak jsem nahoře dotekl, tuto něco o tom položím. Har. O místnějším slov těch výkladě položeno u sv. Matouše. Sš. L. 136. — co zač (u koho). Učení jejich za nic položi]. V. Položil jsem za marnosť déle se s ním meškati. Kom. I to si za málo u sebe položil. Br. Něco za stůl p., Har., za hřbet (nestarati se o to), Sych.; lež za pravdu. Plk. Ten půhon ... za potvorný položen. Tov. 38. (Pr). To za hřiech položili; Polo- žili to jako za zákon; Za kacíře někoho p. Hus I. 412., 421., 433. A to jest za třetie blaženosť položeno. Št 281. Za matku život p. Hdk. C. 53. Za koho to položím ? Er. P. 32. Rečník maje při vésti za nemocného p. se dal. Bydž. 40. Za marnosť něco p. Kom. L. 47. P. někomu něco za dílo. Chč. P. 118. b. Za nemocna položen byl. Vš. 40. Mojžíše po- slouchati sobě za česť a svrchovanou úlohu položili; Kteří slova ta v životě za zákon sobě p. chtěli. Sš. J. 97., 155. Až položím nepřátely tvoje za podnož nohou tvojich. Sš. L 190. Za šelmy jepoložil. V. Položili si to za smích, Sych., Šm., za hanbu. V. Ne- bude mi to za zlé položeno. Proch. Něco za příjem, za vydání p. J. tr. — co k čemu: základ k stavení, k mlýnu. Sych. Sněm ke čtvrtku položil. Apol., Ml. Sněm k jistému dni p., Rk., den k něčemu si p. Šm. Chtěl- liby kdo takové své svědomí listovní k témuž úřadu, od kteréhož jest pohnán, zapečetěné položiti, to při témž úřadu má přijato býti. Zř. F. í. P. list k dskám. Zř. F. I. P. ruku k dílu nesprávně m.: přičiniti, přiložiti ruku k dílu. Vz tato slovesa, Brs. 128. — se kde s kým. V městě s vojskem se p. Akt. m Ferd. Na hůře s vojskem se p. Flav. — koho z čeho. Někoho ze země p. (oznámiti, že mimo zemi se zdržuje). Vš. Vz Položený. — co jak. Ze jména něco n. někoho p., namhaft machen. J. tr. Vz P. co kam. — že. Položme, že tak jest. V. Učitelé starší položili, že kapusta opilství odpírá. V. — se supinem. Položil se spat. V. — P. s dvěma akkusativy, vz Akkusativ (1.19. b. ř. sh. 16.).