LuftLuft, něm., vzduch, povětří. Jdi na 1. = na čerstvé povětří; jdi se provětrat. Bylo to na
luftu (na větru, vzduchu). Vznesl se do
luftu = vzhůru. To jsem na
luftě (vzdu- chem) okřál. Udělej mu 1. = rozvolni mu, povol mu, pomoz mu. Ostrý 1. = vítr, větřík. Myšlénce své l. udělal = pronesl, projevil ji.
Luftíček = vánek, větérek. Šr.