Stopa, stopka, stopečka, stopičkaStopa,
stopka, stopečka, stopička, y, f
. S. od
sto (sto-jím),
p jest vsuto. Šf
. — S.,
spodek nohy (chodidlo, ploska, šlapa, die Fusssohle). Ros. Bosý jako s. Na mor. Dra- hansku. Hý. — S
.,
krok,
jedno šlapnutí, šlepěje, der Tritt, Schritt. Stopy (kroky, Proch.) mé sčetl jsi. Br. Do pekla náhlá stopa. Dal. Pevně s-py zaraziti
. Dch. Ne- moha své nohy s-py na zemi postaviti; Ani bude odpočinutie s-pě nohy tvé. Hus I
. 57., 58
. — S.,
šlepěje, místo n. znamení, kde se stoupilo, sled, výtisk spodní části nohy n. běhu, die Fährte, Spur, der Fussstapfen. Vz Sled. S. zvěři, jelení, zadní n. zpáteční, Us
., lodí, D
., přední, do lesa, dopadná, studená (které pes už nečije), natřená jelení (nátěr), ostrá (na kameni, das Bleizeichen), zmarená, rozsazená, zavřená, pernaté zvěři, záryp (s. v měkké půdě), čistá, stará (která na čich psův už nepůsobí; opak s. nová, cf. s. studená), vyvětralá, zvětralá, čerstvá n. svěží, dávná, barvená. Šp. S. u myslivců:
šlak,
šlap, sled, tora. Šp
. Po stopě jíti. V
. Pes znova stopu hledá. Pes znamená s-pu (stopuje), přehání s-pu; pes kolísá se po s-pě; s-pu dělati, držeti (po ní ustavičně jíti, die F. fortbringen); vzíti (anfallen, an- nehmen, aufnehmen, když psi po ní dále hledají); zalomiti (zu Holz richten, stopu psem nalezenou větvemi přikryti)
, ztratiti (verschiessen), ložní (der Schlosstritt, když s. v jelením loži jest); pes po s-pě dobře táhne, jde; psa po přední s-pě nechati hle- dati; vodiče (psa) upraviti, cvičiti na přední a zpáteční s-pu; s-pu najíti; pes hraje na čerstvou s-pu; s-pu zmařiti; s-py se zba- viti
. Šp
. Také přijde na stopu tu (stane se mu totéž, er kommt auch an die Reihe)
. Us. Zb. Nezůstaviti žádných stop; beze stopy. Dch. S
. v písku na stezičkách
. Hdk. C. 50. Na nepravé s-pě býti; Na ohlas toho jména jde stopou kletba. Dch. Ztratil se beze s-y. Dch. Naleznúti zaječí stopu. Hus
11. 66
. S-py svých noh postavie ve vodách. BO. —
Přeneseně. Po s-pě jiného jíti (následovati ho); syn chodí po s-pě otcově; s-pou otce svého kráčeti; na něčí s-pu nastoupiti; na s-pu přijíti
. V. Něčí s-pu najíti; něčí s-pou jíti. Lom. V něčí s-pu nastoupiti. Sych. Ně- čemu býti na s-pě, s-pu míti (něco číti). D. Má kancelář na velikou stopu zařízenou. Kos
. Ol. I. 93. — S.
=jízva, die Narbe, der Narbenfleck. Zůstaly mu s py na těle po léčení rány. Ras
. — Ja. —
S. =
míra, stře- víc, noha, der Fuss, Schuh. Sedm stop zdélí. V
. Stopa
lépe než střevíc. Os. Šest stop činilo sáh, stopa 12 coulů
. Us. S. vídeňská, pařížská
, anglická
, pruská; S
. činí 316 deci- metru; ? stopa činí 01 Q metru. Krychlová s. = 31 6 krychl
. decimetrů n
. 003 krychl. metru. Vz Metr. — S. =
noha kružidla, der Schenkel
. Ráj. — S.
(stupa) = dřevěný moždíř na tlučení maku atd. = okrouhlý špalek, v němž díra jest asi do polovice, kteráž na dně železem kována jest, der Stampf- trog. Us. u Prostějova. Přkr. —
S. =
noha ve verši, takt, der Versfuss, Takt, das Me- trum. Jistý počet a pořádek dlouhých a krátkých zvuků slove stopa n. noha. Jg. S
. měroslovná n. veršová
, vz Mk
. Ml. 313.; Zk Ml
. II. 186.; Sš. 3.
, 7., KB. 3
., 4
. - S.,
v botanice. S. kuří, primula veris, Us., lvová, leontopetalon. V.
Stopán, a, m., der Centumvir. V.
Stopanský, Hundertmann-.
Stopanství, n., das Centumvirat. Jg
. Stopčínky, pl., f., druh hrušek u Rož- nova. Šd
. Stopečička, y, f., pedicellus, nejspodnější díl stopky. Rst. 497. Vz násl.
Stopečka, y, f., vz Stopa. — S.
, pedi- cellus , das Blüthenstielchen,
předposlední rozvětvení stopky rozvětvené, květy nesoucí
. Obyčejně slove tak poslední rozdělení stopky. Rst. 86
., 90., 497. Vz Stopka, Stopečička
. Stopečkatý, stopečkovaný, kurzgestielt. Rst
. 497.
Stopečnatý, stielartig
. S
. květy. Rostl.
Stopečný = stopkový, bestielt
. Stopěj, e, f. —
stopa, noha, šlapěje. S-je tvé nebudú poznány. Žalt. wit. 76
. 20
. Pře- dobréť jest starších s-jí následovati
, ač jsú dobře předešli
. Sen. ms. Stopěje noh mých snabděl jsi. BO.
Stopený; -en, a, o, ertränkt.
Stopička, vz Stopa
. Stopina,
stupina, y, f., u
ohňostrojců
zapalovadlo, nit zapalovací, od
stupa, kou- del, die Stopine. Mz
. 411., Bur
. Stopiště, ě, n., v hutn., der Spurherd. Šm
. 1.
Stopiti, il, en, ení =
potopiti, unter- tauchen, ersäufen, ertränken;
se, ertrinken, ersaufen. —
koho, se kde: v moři, Vrat., ve vodě. Har., Kram. S-pilo se 16 hasplé- řóv
. Dač. I. 124. Plavci
na moři se stopí. Záv. Proto šípy vražednických střel v je- dech smrtných na nás kněží stápí; Jež (hora) stápí v nebesích své témě. Sš. Bs. 184
., 190. Nepřátely jejie v moři stopil. Hus III. 4. — k
am. Stop mne
v propasť smrti. Sš. J. 203. 2.
Stopiti, il, en, ení =
roztopiti, roze- hříti, zerschmelzen, zerlassen. —
co kd
e s čím. Soličník stříbřitý s boraxem v brylku s. Pr. Chym. 3.
Stopiti, erwärmen, heizen. —
co: svět- nici. Čern. —
čím: uhlím. 4.
Stopiti, il, en, ení =
po stopě jíti, nach der Spur gehen. —
co. Něčí chod s. Sych. Vz Stopovati. 1.
Stopka, vz Stopa. 2.
Stopka (stobka, stopka), y, f., v obec. mluvě tenký ústroj na rostlině nesoucí na konci svém buď čepel listu, neb květ n. plod; v přírodopise větvička, která jest podporou květu, pedunculus, der Blüthen- stiel, Rst. 197
., Jhl. Vz více v S. N. Třešně na obdélných stopkách visí. Kom. Stopka ve hroznu
. D. Květy na stopkách. Rostl
. S-kou opatřený
, gestielt. Nz
. lk
. - S., vz Držadlo. — S
. u noty, der Notenstiel
. Hud
. —
S ,
ve mlýně svrchní díl vřetena, jenž ve kypřici vězí, der Mühleisenkopf. Jg., Prm. IV. 199. —
S. =
pe
trklíč
. U Příbora. Mtl. — S.
husí, mochna husí, potentilla anserina. U Rožnova. Bayer
. — S.
kočičí, rostlina, gnaphalium
, das Katzenpfötchen.