Myšlénka, myšlínka, myšlenečkaMyšlénka, myšlínka,
myšlenečka, y, f. Myšlénka či myšlenka?
e v m. vzniklo ovšem z
ie (myslien—myšlen), avšak má hláska
y jednak přízvuk, jednak posiční délku, že věru těžko vysloviti
,, myšlénka´. Pk. Než píše se vůbec: myšlénka
. — M., něco s vě- domím představeného, der Gedanke. Jg. Při- padla mi ta m. Jg. Býti v m-kách (zamy- šleným). M. veliká, dobrá, pěkná, jadrná, upřímná, Jg., Blouznivá, zarojená (přelud, blouznění); sdělení, sdílení m-nek s někým; řada, chod m-nek; m-ku stopovati. Nz. Znak, látka, doba (forma) a obsah m-ky; m. prav- divá, křivá. Jd. M, se obnovuje; m-ky pří- buzné na vzájem se obnovují, na paměť se přivádějí; m-ky příbuzné, částečně sporné (kontrastní); m-ky částečné sporné obapolně se obnovují; m-ky, které byly v mysli zá- roveň, obn
ovuji se vespolek; m-ky se obn
o- vují dle pův
odní posl
oupnosti; m. oblíbená, nová, známá. Pž. M-u pojati, vyjeviti, nač obrátiti; své m-ky pohromadě míti; v m-kách něco učiniti. Nt, — Mám zvláštní m-ku,
nápad, Einfall, m. — Odstup té m-ky (toho
předse- vzetí, das Vorhaben. ). Jg. To mne přivedlo na m. Nt
. — M., zdání, domnění, Meinung, Vermuthung. Máme stejné m-ky. Povětrné m-ky. Jel. Na jiné m-ky přijíti. Nt
. — M., rozjímání, die Betrachtung. M-ky své o té věci sepsal. Jg. — Dělati si veliké m-ky (pečovati, pochybovati), Kummer, Zweifel
. — M., ponětí, der Begriff. Stach.