ZaletětiZaletěti, leť, letě (íc), ěl, ění;
zalítnouti, tnul a tl, utí;
zalítati, zalétati, zaletávati, zalítávati, zaletovati =
za něco vletěti, wo- hin fliegen, dahinter fliegen, fort-, wegflie- gen, sich verfliegen. V. —
abs. Sokol za- letěl. D. Zaletěly včely. Jel. —
(s kým) kam: za horu,
na skálu. Kos. Já tam za- letím (zaběhnu). Us. Šd. Hle, až kam to zaletělo! Dch. Já včilej zaletím dom (za- běhnu). Slez. Šd. Myšlénky mé zaletěly da- leko
do minulosti. Hrts. Z.
k děvčeti (na zálety choditi). Us. Holub preč zaletěl. Us. Tě. Tak zaletěla můra do světla. Shakesp. Té. Zalítni k mý milý. Er. P. 401. V tom húsočky drobné kriedla rozopäly,
v dialku zalietaly. Čjk. 45. Mládenecký duch zale- toval si hore tam, kde hviezdičky oblohu venčia. Lipa 334. Zaletěti
s někým na pusté hory. Výb. II. 59
. Vobjem šíry ľústva zaletěl. Sldk. 347. Vira zaletěla za moře. Č. Z. na strom, do houští,
mezi husy. Mala som frajera
, jako hus bielyho, ale mi zaletěl do pola cuzyho. Sl. ps. Šf. 1. 72. Ach, jak sa vzal, tak letel, na cin- terín zaletel; sadol si tam na jej hrob, na konča jej bielých nôh; Nechal si ma, nechal v žiali postavenú a ty si zaletel za horu zelenú. Sl. spv. I. 23., III.
102. (Šd.). —
komu. Zaletěla nám husa. Zalétati komu = na zálety choditi. Na Ostrav. Tč. Už jí (matce) tak zalecíš, jako v hore zacel (dé- tel). Mor. ps. Skřivan zaletěl sobě do vzdušné samoty. Osv. I.
274. Sčít mu daleko zaletě. Rkk. 42. Kdo Martinka často světí, husy, koury mu zaletí. Reš. —
jak. Jim
v zá- pětí strach a hrůza zaletí. Puch. —
odkud (kam). Takoví potom zaletí
od pánův. Rad. zv. Zaletěl od něho. GR.
Z okna vězně zrak zalétá ven
za hluky vod. Mcha. Máj. 5. vyd. 13. Často zalétala mysl jeho z ciziny
do vlasti. Us. Pdl. —
čím kam.
K assessoru očkem zaletí. Kká. Td. 102. —
kudy. Zplašené vzlietly vysoko husice, za- lietly svetom, dunaj preletely, letely juhom, letely východom. Sldk. Mart. 51. Od sloupu k sloupu lampy svit dlouhou zalétá síní. Mcha. Z. branou v dálku. Mch. Máj. 5. vy- dání. 32. — k
dy k
am. Není volno po snu těžkém k ránu zaletět myšlénkou
v tu stranu . . . Hdk. Noční ptáci
přede dnem do doupat zalétají. Us. Tč. Ty rány sotva
při mši k němu zaletěly. Kká. Td. 44. —
s kým kam jak. V cvál z. s koněm ně- kam. Mcha.