HlasHlas, u, hlásek, sku, hláseček, čku, m. Glast, lit
. garsas, skr. koř. je asi gr., chvá- liti, slaviti, týž ve zdvojeném glagolati, mlu- viti. Schl. Die Stimme. H. rozumný či sroz- umitelný, výslovný. V. H. sípavý
, třesavý, tichý
, zmlklý, hřmotný, žalostivý, zvučný, řvoucí
, veliký, vysoký
, žalostný, zvonový, povýšený, živý, ostrý, celý, drsnatý, zlý, dobrý, Jg., škrablavý (chraplavý), tenký, Rk., draslavý, jistý, pevný, táhlý n. prodlou- žený, vyražený, chudý, jasný, ohebný, čistý, silný, slabý, vydatný
, temný, nezvučný, hrdelný (fistule, kozmice, přehlas), měkký, ohebný, hebký, jadrný, Nz., pěkný (vz Zpí- vati). Má h. jako starý hrnec. Us. Taký máš h., ako dieravý hrniec; H., ako čoby vích- rica lípy lámala. Mt. S. Silným hlasem zvolal. Hlasy rohóv. Rkk. H
. hrdličky. Br
. Tuposť hlasu
. V. Změna, zvýšení, snížení, seslabení, dusení, objem hlasu. Hlas měniti, vyrážeti, tužiti, seslabovati, zvýšiti, snížiti, dusiti; vznésti, povznésti, povznášeti hlasu; hlas zemdliti; hlasu pozemdliti, netužiti, Nz.; hlas vydati, vypustiti, dáti, udati, povýšiti, laditi, rovnati, rozdouti. Hd
. Hlas vypustiti (pro- mluviti)
. V. Zvířata, která mají plíce, hlas vydávají. Jg. Ručiem hlasem svolá. Rkk
. Zvučným hlasem mluviti počal. Solí. Hlas její v kostele se rozhlašoval (rozléhal). Háj. Hlasem svým k Hospodinu volám. Br. Ve- likým hlasem jsme volali. Vrat. Po hlasu zvěř vypátrati. D. Hlasem žalostným zavolal naň
. Br. Živým hlasem učiti. V
. Zvučným, vším hlasem zpívati; co kdo hlasu má, zpí- vati, křičeti. V. Ostrým hlasem mluviti. V. Půl hlasem zpívati. V. Na hlas krále = na volání, na poručení. Ráj Hlasem volati (na- hlas). Má h. jako zvon, Č., jako zvonek. Pk. Hlas se mu třese
. Nz. Psí hlas do nebe ne- jde. Pán Bůh psího hlasu neslyší. Páv má peří jako anděl (angelské), krok jako zloděj (zlodějský), hlas jako čert (ďábelský). Jg
. Hlasem vzdychnouti. Har. Celým hlasem mluví (co hlasu má, křičí). V. —
Co hlasu = co hrdla. Kdo co hlasu má, zpívati, křičeti (ce- lým, vším hlasem). V. Co má hlasu to do- bytče ? (co stojí ?) Sych. —
Na hlas, nad h. = hlasem, hlasitě. Na hlas čísti, D., mlu- viti. V. Alkoran nad hlas čtou. Tur
. kron. Všem nad hlas pověděl. St. skl. — Hlas při- rození, der Ruf der Natur. D. —
V mysli- vectví: hlasem honiti
= štěkáním psův. Pes vydává hlas na honbě. Us. — H. =
ton, hlasem vydaný, die Stimme, der Laut, Ton. Musika, píseň na dva, na tři atd. hlasy. Na tři hlasy zpívati. Trouba hlasu velikého
. Hlas harfy, zpěvákův. Br. Hlasy strun rovnati, srovnati. D
., V. Hlas 1. mužský:
a) bas (hluboký),
b) tenor (vysoký); 2. ženský:
a) alt (hluboký),
b) diskant n. sopran (vysoký). Vedlejší hlasy: baryton n. vysoký bas; mez- zosopran n. hluboký sopran. Hd. —
Hl. = pověsť, das Gerede, Gerücht. Do hlasu při- jíti; někoho (něco) do hlasu dáti; hl. o ně- kom (o něčem) pustiti. J
. tr. A potom byl h. puštěn o tom, co se stalo. Bart. 1., 18. Obecný h. V. Pustil o něm hlas, že... V
., D., Sych. H. zlý. Us. Jde o tom jediný hlas (souhlas). Nt. Po všech zemích hlasové jdú, Arch. H. proskakuje. Brt
. Pustiv hlas mezi lidem svým, že... Skl. Hlas v Čechách běží, že to koncilium nemělo před se jíti. Arch. (Gl. ) Jest o něm h., že jest nenechavý. Sych
. Na kterého hlas byl puštěn
. Bart. Kr
. P. 181. H. =
přivolení, mínění, die Stimme, die Wahlstimme. H
. poradný, rozhodný
, vydatný, zvláštní, virilní či osobní. Vz Votace. Nej- víc hlasů dostati, obdržeti; žádného h-u ne- dostati; h. svůj k čemu dáti = svoliti, schvá- liti; jeden h. = souhlas. Nt. Dáti hlas, dá- vati hlasy. Jg. Více hlasů míti, větším počtem hlasův přemoci. Jg. O dva hlasy měl více. D. Všemi hlasy volenu býti
. Us. Více hlasův volí. Ros. Skrze hlasy je vybrali. Kom. Hlasy prohledati. Hlasy obviněnému nepříznivé, J. tr. Dáti h
. o něčem; dáti svůj h
. někomu; hlasy sbírati, počítati; dáti svůj h. k něčemu. J. tr. Rovnosť, většina, sbírání hlasův. Šp. Nadpolovičná většina hlasův (absolutní)
. J. tr. Prostá většina hlasův (relativní), většina hlasův vůbec
. J. tr. Poměr hlasův mezi se- bou. Jsou-li hlasové počtem sobě rovni. J. tr.
(Ne: při rovnosti hlasův). Na čem se více hlasův usneslo, shodlo, to mívalo vždy obecné platnosti; toho šetřili pak všichni, ať se již k tomu přimlouvali n. tomu na odpor byli. Vst. Uzavřeli většinou hlasův. Ml. Hlasu něčího poslechnouti; h. srdce uposlechnouti
. Hlas a místo v radě míti. J. tr. Když hlasové obešli = když každý hlas svůj dal
. Žer. Záp. I. 267
. Neradi páni přítel přítele pro posilu hlasu zbaví (das Stimmrecht, entziehen). O. z D. — H.,
kurie sněmovní, die Stimme, Kurie im Landtag. Poněvadž jste sami bez nás třetího hlasu sněmovali. Gl. 61. — H. =
svědectví, přímluva, das Zeugniss. Všichni mu ten hlas dávali, že toho času byl ze všech nejučenějším. Eus
. — H.,
volný hlas, volnosť mluvení, das Recht seine Stimme zu geben. Jg. Prosím o hlas (= o dovolení mluviti). Má hlas L. Při obecném jednání svůj hlas a svobodnou přímluvu mají. V. Právo k dání hlasu, das Stimmrecht. D
.