Pata
Pata. Mkl. Etym. 239., Mz v List. fil XV. 173. LaŠ. pjata. Brt. V před chvátati neznavenou patou. Čch. Sotva je po po- žehnání a noc člověku již za patama. Sá. Lež (než) osud stúpal zlý už za pätami . . Slov. Lčk. Sz. 15. Z paty krev (křičívají na děti, aby je postrašili). U N. Kdyně Rgl. Aby ženich se nědostal pod pjatu (pod opjatek) = pod pantofel. Slez. Šd. Šlape jí na paty (chodí za uí). Čce. Vidí raději moje paty než prsty (mé odcházeti než přichá- zeti). Č. T. Tkč. Celý den na patách roz- nosí (prochodí). Us Brt. Zdvihá paty vy- soko (o hrdém). Us. Črk. Běhá, div si paty neuběhá. Us. To je od hlavy až do paty pouhá myšlénka. Pal. Rdh. 1. 213. Druzí paty dali (utekli). Č. Kn. š. 356. Člověk nemůže paty vymknouti (ani na chvilku z domu odejíti). U Olom. Sd. Budeš si pätu lízať ako medvěd. Sb. sl. ps. I. 87. — P. brouků. Vz Kk. Br. 7. — P. punčochy: jednoduchá, do kola pletená, srdcová, troj- dílná, uherská. Šk. žen. pr. — P. přímky, kolmice, der Fusspunkt. Jd. Geom. II. 3., Jrl. 422. — P. sloupu (basis), sochy. NA. I. 14., Dch. — P. střílny, die Schiesscharten- sohle. S. N. XI. 198. — P. zubu. Prm. IV. 121. — P. = plichta při hře, die Gleich- heit im Spiele. Je p. U N. Bydž. Kšť. — V 5. ř. od zdola (v tomto čl.) oprav Gru- ben- v: Graben-.