Plákati
Plákati, řidčeji: pláchati; pláknouti a pláchnouti, nul a chl n. kl, ut, utí; pláká- vati, pláchávati — poléváním mýti, spülen, aus-, abspülen, schweifen, D.; plaviti se, schmelzen; uteci, fliehen. — abs. Svíčka plákne, pláchne (plaví se). D. Ten dareba pláchl. Us. na mor. Drahansku. Hý. — co : sklenice, D., hrnec, ústa, ránu, Us., hrdlo (píti). L. — komu (odkud kdy): Bratr nám již pláchl: vězeň pláchl pánům z arestu v noci neb do rána; již po druhé pláchl ze žaláře. Us na mor. Drahansku. Hý. Sr. Upláchnouti. — se kde. Svíčka na větru jen plákne, pláchne (plaví se). — se čím. Plákne deštěm malování. Lup.