PlukPluk, u, m., strsl. ?l?k?, strč. plk, vz více v Mz. 67. Sr. Plk a Mkl. B. 239. —
P. =
hromada, množství, zástup, houf, turma, der Haufe. Tak tiem činem kněz Svatopluk zahladí vešken Vršóv pluk (rod). Dal. 98. Pluky rozraziti. V. Stáda rozlúčil ve dva pluky (turmas). BO. Pluky zástupové (adj.; chori castrorum). BO. Rozdělil lid svój ve dva pluky .. . přišel-li by Esau k.jednomu pluku. Gen. 32., 7
. 8. P. český = Češi. LS. v. 16. — P.
vojenský, das Regiment. P. dělostřelců, Sych., jízdecký; majetník pluku, vybraný p. Bur. P. řadový (rakouský) pěchoty skládá se z plukovního štábu s třemi polními prapory, z reservního kommanda s čtvrtým a pátým polním praporcem, z doplňovacího praporního kmene pluku (cadre). K pluku náleží: plu- kovník, podplukovník, major (velitel praporu), plukovní pobočník
, důstojník doplňovacího okresu, potravní důstojník, praporní pobočník, plukovní lékař, nadlékaři, podlékaři, setní- kové, nadporučíci, setník n. nadporučík účetní, poručík účetní, poručíci, kněz, šikovatelé, desátníci, plukovní bubeník
, zaváděči, pěší praporní trubači a bubeníci, puškaři, štábní zaváděč
, vozkové, nosiči obvazadel, sluhové důstojníkův, koně. Vz Setnina,
Ženijní pluk,
Zákopnický pluk. Rf. 79. P. zříditi, Bur., proti nepříteli do pole vésti, pluku veleti, plukem vítěziti. Us. Jízda pluk pěší zaskočila a jala; zaskočiti nepříteli plukem cestu. Sych. Cvi- čení v pluku; velitel p-ku. Čsk.