�esko - n�meck� slovn�k Fr. �t. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextV�e
    Prohled�vat:
    HeslaObsah hesel
    N�pov�da
    Dokument Obr�zek
    Svazek:1   Strana:0209


    Dti
    Dti, koen da, kmen praes. da, dad; skr. d, ec. d-dw-ui, lit. d-ti, lat. da-re; es. da-r, ec. dwgov, lat. donum. Schl. Vz D (se vysouv). Toto asoslovo pat k bezespo- nm, ale zachovalo nejmn tvarv bezespo- novho asovni. Vyjma zastaral dad (3. os. pl.) a poskrovnu uvan pechodnk praes. dada, dadouc, dadouce (vz Dada) a- suje se nyn dle vzorce: volati. Praes. ind.: dm (z dadm), d, d, dme, dte, daj (dad); praes. imperat. dej, dejme, dejte; pechod, daje (jc) n. dada; pech. min. asu: dav, davi, dave; pest inn: dal, a, o; pest trpn: dn, a, o. asovn v staro. vz Kt. str. 83. Dti = podati, reichen, geben; odevzdati, berantworten; prodvati, verkaufen; postaviti, setzen, legen; darovati, geben, schenken; initi, psobiti, pinou bti, entstehen lassen, bewirken, geben, ver- schaffen ; zum Eigenthum, Nutzen geben; udliti, ertheilen, geben; zdaiti, verleihen, gewhren, geben; liefern; ustanoviti, fest- setzen; poruiti, lassen, befehlen; dopustiti, lassen, gestatten, erlauben, zulassen, obto- vati, ztratiti, lassen; vydati, bergeben; od sebe dti, von sich geben; se = dopustiti, sich lassen; vydati se, sich hingeben, preis- geben ; poti, pustiti se, sich worein geben, einlassen, begeben, anfangen, unternehmen; vzdti se, v poddanos se dti, sich ergeben; pivoliti, einwilligen, sich worein fgen. Jg. Rozdl mezi dti a nechati. Dm" ob- sahuje nae psoben na nco, nae uspo- dn, n rozkaz. Dme pole orati = po- roume, by se oralo. Nechati", zde nae psoben se nejev, my jen pipoutme, by se nco stalo. Nechme vodu tci. Dali jsme je cviiti. Dal (ne: nechal) si dlati kabt. T. Vz Nechati. patn slova dti uvme ve smyslu nm. lassen. Dobrodrustv nedalo dlouho na se ekati m. nebylo jim dl. na d. ekati. Km. Nvrh nedal se zamtnouti (ne- bylo lze z.). Uinil ohe, pi nm by se bylo pl telete uvaiti dalo m. bylo by se uvailo. Dalo se oekvati (bylo oekvati). D se to jsti, kdy lovk tomu pivykne m. me se to jsti, hod se jsti. Uvolni si, jak se d (lpe: jak me, jak mono). Brt. Vz Dti s inft, abs. Kdo se pt, nerad d. Kdo slb, ten dej. Blzen dv, moudr bere. Jd. Kdo posp, dvakrt dv. Dvm, abys dal. p. Lpe dti, neli brti. . a Z. Dva a prosi jest mnoho. Vz Brti. Ten jina ned (der thut es nicht anders). Us. Dvakrt d, kdo rychle, a tikrt, kdo ochotn. . a . D-li Bh. Dej Bh! Dej Boe! Nedej Boe! Nedej Bh! Dal by, kdyby ml pod ko (pod srdcem) vzti. . Ne- dejme se! co: pozor (lpe: mti), ohe (udlati, v horn.), vodu (pustiti ku p. na mln), Vys., ohe ( = steliti), Ht., vinu, poet, vru, ho- diny (dvati, soukrom po hodinch uiti). Jd. Tento kus (divadeln) dnes po prv dvali. Nt. Dal by i di s tstem; Dal by i posledn koili s tla. . Chud dada hal viece je dal ne bohat dada gro. t. D. zkon. Us. (co, se) komu. Kdo mi dv, u mne dvati. Vz Brti, Ptti se, tedros. Lb., . Nedalo mi to, musel jsem to uiniti. m. Tys mi dal! m. Ty si dvali, (nadvali si, lec- cos si vytkali). m. Dejme tomu, e . . . (a pipoutme). m. Dali mu tam, e ne- vdl kudy kam. Lb. D. komu ruku. Dej lidu, a jed. Br. D. komu vicestvie. Vb. I. 31. D. msto nemu. Bart, I. 9. D. n- komu pannu. Kat. 2(X). Vtzstv nkomu nad nkm dti. Bart. I. 1. Tomu bych dala prstnek zlat, jehlicu z vlasv, vienek svj s hlavy. Rkk. G0. Prevncu ddinu dti pravda (prvo). L. S. v. 98. Kamo otk d- ve krm bohm. Rkk. 8. Dti komu p- m za ti msce. Troj. 33.Dal svini housle a oslu buben. Nedvej blznu palice. Jez doma, co m, a u lid, co ti daj. Jg. Dti nkomu hruku, jmno, svobodu, se Bohu, vlce pinu, V., slovo, rnu, da, hodinu, radu, dobr jitro, poctu, chvlu, es, bl, kvas, nauen, zprvu, lk, moc, lhtu, vru, sob prci, Jg., nkomu svdectv. Plc. Dti si berdo. Dej j pn Bh nebe! m. Sv sboie dadc chrmu. t. D. komu roz- kaz, odpov, vprask, pkn slova; to mu dv vnos; dvati komu s Bohem, potchu, dtem dobr vychovn. Nt. Po dobr chvli dal mi nauen. er. II. 172. se, koho za koho. Syna svho Uhrm za krle dal. V. Dti se za Husara. Zpv. I. 359. D. se ke komu za tovarye. K. Poh. 169. D. se za fratera. Er. Ps. 145. Christus dal se za ni (za crkev). Ch. 614. Vz Uiniti. Krl mu dceru za enu dal. Anth. I. 103. Dada za niu (krvu) k i s uzd. Rkk. 21. echov Elku za Jana dachu. Dal. 106., 3. Jednu dceru dal za Voltmara. Vb. I 463. Za pro- roka nrodm dal jsem tebe. Br. co od koho, od eho: Hotov jsa i tlo od sebe dti. Jd., Kom. D. od sebe psemnos. Ml. Vrok od sebe d., vrok uiniti. J. tr. Blesk, z od sebe d. V. Dej si chvilku od prce. Ros. Dv mu od mle gro. Tov. 30. An- dulka hodn je, dala nm od mje. Er. P. 71. Vz Dti odkud. co m od koho. Nco obchodem od sebe dti. Er. co komu v em: v penzch, J. tr., v koku, v pa- pru. Us. Spis ve svm jazyku mu dal. Us. Dej v tomto ppad sv zdn. D. co komu v dobrot. Er. P. 462. Vz Dti kde. co komu na em. Kte jemu kostel na dach dali. Ch. 449. vz Dti kde. (co, koho) za co: D. komu za pravdu, Jg., penze za obil, nco za vinu, Us., komu za vyuenou, D., za hanbu, za pochvalu, Jd., za vno, Us., dm za 1000 zl. Us. Nedal by to za try svty; Nedal bych za r svt, Mt. S. Ne- dvej kon za p횝alu ani vola za ptka. Pk. Za to dv? Us Nemincie kralovnie za mincie panstvie d.; Sv zem za nco d.; Nco nkomu za odplatu d. Kat. 3004. 889., 1383. D. co komu za ddictv; vetu za vetu, hubiku za hubiku dti; 100 zl. za kon. D., Jel. Co komu za co. Kat. 3000. Vz Dti: co kam, kdy. T., Br., Jel, V., Rkk. co, koho, se do eho, do koho: Dv se do det. Ml.Co neum, nech toho, nedvej se clo toho. . D. se do ple, do smchu. Us. D. se s nkm do ei, se do prce, se do karbanu, se do sebe, D., V., se do dluh, V., se do povsti, m., dm do njmu, D., Us., se do rychlho kroku, m., Th., do ei, Us., se do pokn, do kiku. Us. Do ivota mu dal (pokud by il). Jg. D. se do staven. Har. I. 120. Dala se do stonn; Dal se pes do tkn. Er. P. 131., 13G. Vz Dti: co kam. komu eho jen tenkrte, je-li to partitivn genitiv u jmen hmotnch a hromadnch. Vz tak: Spodoben; jinak: komu co. Ten mu dal penz! Kom sena, Jd., chleba komu d., Us.; vody (S.), hrachu, ohn komu d. Jg., Vrat., Jel., Er. Dal nm chleba po krajci; Koledy nm dala po groi irokm. Er. P. 9., 38. Tedy p. : Dej j p. Bh lehkho odpoinut m. lehk od. Katilina dal mu umluvenho znamen m. umluven z. Abychom pkladv dali m. p- klady. Vzcnch darv mu dal m. vzcn dary. Spasitelnch nauen mu dal m. spasi- teln n. Brt. S gt. i akkus. = nadvati. Rokycana hanje papee antikrist mu dval i falen proroky. Bart. kron. 157. Nevm, pro mi blzny dv. St. skl. co, koho, se v co: nkoho d. v oklivos, v nenvis, J. tr., v posmch. . (Vz Chlap). Neplodnos ji v nenvis d mui. Lk. Nco nkomu dti v dar, v znmos. D. se v smlouvy s lidmi, Jd., v rozepi s km. D. co v zkup; ve svry toliko se dvali. Bart. II. 6.; I. 8. Stdo zvi v roztrhn d.; koho v potupu; jmno v zapomenut d. Ch. 304., 611., 627. D. nco v pokrm, v almunu. t. D. se v bludy, v ptelstv, v tovarystvo, v pchu, v marnost', v zahlku, v lenos, Kom., se v n ochranu, Th., se v pi, se v slubu, Rk., se ve spor. d. Vz Dti. co kam. m kam: pst v hubu. Jg. Sekerkou v hlavu. Svd. Meem v hlavu. Dal. co (komu) m (za co = kam, na co): celou dlan nkomu dti. . Dali mu pytlem. Vz Odbyt. Lb. Nohy kem d. Jg. D. hol, metlou vprask. Us. Vnem pl krmu, Svd., darem. V. Nkomu hol na chrm Pn (na zda). Us. D. komu kamenem, Jg., nkomu koem. Jg. Pokynutm dal mu na srozumnou. Ml. D krlevi meem rnu. Alx. 1131. D. n- komu nkoho knetem. Anth. II. 60. Vz Naped. Pst za krk. D. Znamen oima komu d. Us. (m) o co: m o zem. V., D., Re., Kom. Dm mu korbelem o hlavu. Jir. dh. Dal sebou o ze. Svd. Dal jm o led. Svd. Dal si v leb o stnu. Jg. Cho- vaka nkdy se zmae od dtte, proto jm ned o zem. Bl. se m: vinnm. Us. Vz Dti se kudy. (co) komu po em: po hbet, po uchu rny d. Jg. Dm ti po hub. po em, kolik. Dal kadmu po koli. Jg., Us. Tam si dme po hubice; Dej nm po penzku na zelenou misku. Er. P. 99., 59. Dal jim po groi. Us. Dali nm po svci. Har. I. 110. Vz: komu eho. co, se z eho: z lsky. On ze svho obyeje se dv. V. Z milosti vno j dali. Tov. 83. Vinu nkomu z neho dvati. Bart. IV. 33. Z bytu ron 400 zl. dvati. Us. Platy z kopanin dvati. er. Zp. II. 152. D. co komu z upmnosti. Er. P. 210. Vz Dti odkud. (komu) co, koho, se na co: Na vli nco dti, na Boha, Us., nco na rozum d. komu, Bart. II 12., na tratu, na slovo, na ruku, na kolu, na vr, na ucho, na jevo, V., na svdom, dlo na prci, n- koho na emeslo, na studia, na smr, Alx., se na cestu, se na vru, se na tk, Jg., co na staros. Us. D. co komu na znamen lsky; d. na modlen; D. se na pokn; Dvalas je (vrata) na etzek; e mi ani na dobrou noc pr hubiek ned ; Na cestu mi dej hubinku. Er. P. 99., 497., 119., 159., 237., 113., 118. D jemu na to vieru. Kat. 579. D. koho na bezivotie. Vb. I. 278. Sdce jim da na vuoli. Pass. 204. Tomu vemu na svdectv tento list dvm. Vb. I. 451. D. se na roz- ko, Dal. 79., na pokn. Anth. II. 322. Dalo se na d隝, na as. Us. D. komu penze na vivu, na me. K. Poh. 207., 73. D. se na milos. Dal. 39. Mnoho na nho dval (o nm se domnval). V. D. se na lakomstv, Vb., se na rozko, Dal., Har., se na ebrotu, Kom., se na nohy (utkati), Vrat., V., Solf., Br., D., se na slubu, Us., dt na hldn, Lk.; na vyhranou, Mk., stann prvo na pohnanho, Pr., syna na studie. Ml. Ha, prve vskal, u dv na lidi (vz Kvinta). . A na to list nm dal pod svou peet. Arch. I. 57. Dav nm syna na vykoupen du. Ch. 615. Len na przdnos s dada, t. D. nkomu na srozumnou, na jevo, Us., lky na slovo. Jd. Ch. 634. Dal jsem se na vojnu pod lejthary. Er. P. 462. Pikhart na mysl dvaj, ne na vru. Bls. 78. D. na uvenou, gro na housku, na vyuenou. m. Vz Dti co kam, k emu: k tdrmu veeru, Jd., k vrn ruce nco dti (schovati, depositum), J. tr., ddictv k vnosti ke kostelu. Pr. D. nco nkomu k poitku, k vychovn, k vyzen, svou pomoc k nemu, V., pleitost k n- emu, V., lk k dven. Berg. Dali k tomu vli. Jel. D. nco k sndku. Er. P. 39. D. nkomu nco k vlastnictv, k schovn; n- koho k (na) vychovn. A dal jim k jdlu dosti chleba. Hj. Zvi poln dm t k sern. Br. Vhlasno dvachu slova k slovom. Rkk. 9. Vz Dti: co kam. co pro koho, koho pro co : Nerad pro Bh dv (o skoupm). . Vz Lakom. Penze pro chud. D. co pro smr, V., nkoho pro dluh do vzen d. 1532. Pr. D. ivot po vlas. Us. Nkdy Bh nemoci dv pro vt odplaty. Ch. 631. Aby kto pro Buoch dval. t. N. 67. Pro ltos bych ti ho nemohla dt. Er. P. 156. Pro jednu panenku na vojnu se nedm. Er. P. 166. co ped m: Om vru ped uima dti (= vce jim viti). . Nkomu pednos ped jinm dti. Us. Vz Dti kdy. - jak(s m, vedl eho). Trest vedl zaslouen d. Solf. Dvej s rozumem a be s pamt. . se s km do eho: S cizincem do ei se dal. Ml. co (komu) s km. Nyn se ptaj, co daj rodie s dcerou (vnem). L. ady dv krl s radou panskou a vladykou. Pr. (Zz. Ferd.). co komu bez eho, proti emu: bez dovolen, proti n vli. Us. D. nkomu nco bez vie otpornosti. Arch I. 156. - se. Ned se upti lpe: nelze upti. Bs. Dalo by se, nen odkud. Vz Chudoba. . Namlou- vals mne a dal jsem se namluviti. Dal se pivbiti. Br. Vz na hoe (u vznamu). co za km: za dcerou (vnem). Jg. co pod co: D. zbo pod cenu. Ml. Vz Dti: co kam. Kom., Jg. co kam (za co, do eho, v co, na co, k emu, pod co, mezi co, okolo eho, kolem eho, pes co). Dti obraz za sklo. Us. Dti zajci za ui (zabiti ho). p. Za moe da dve. Alx. (Anth. I. 23.). Proto si nedm nohu za krk (nezoufm si). D. Mrtvolu do rakve d.; lo- vka do vazby, Jd., syna do kltera, Ml.; do ruky nkomu nco d. . Nkoho do v- zen, do Prahy d. Us. D. vojska do domu, do bytv. Us. D. nkoho do pout, do elez, Th., do ueni, do sluby. Us. Dt do koly s tm myslem dti. Ch. 375. D. mlnu do kamene (povoliti obrtlkem, aby z koe do kamene vice padalo). Vys. Dala ho clo kouta, a z kouta na pec a z pece za vrata; D. koho do hrobu; Nedvej se, Btuko, do statku cizho; Dm ho do postlky pod peinu; Nyko dali m do dvora; Popel do povt dej. Er. P. 9., 178., 302., 303., 419., 447. D. nkoho v zstavu, J. tr., katm v ruce. Bl. Nco nkomu v ruku dti; se v nebezpe. V., Br. Bh ti bujaros da u vsie dy, vhlasy (moudros) v bojn hlavu. Rkk. 31. Hiech (jest) v porobu samochtiec dti ju. Rkk. 53. Pj, tob ot nich (od bohv) dno v srdce protiv vrahm. Rkk. 9. Ptactvo nebesk dal v ruku tvou; neptele v n ruce dti. Br. Daj Bh v nae srdce .. . Ch. 615. D. nco na stl, na ad, na potu. Us. etz na nkoho d. V. Ruku na nco d. Us. D. sejia pravou cestu. Us. D. obil na spku. Sp. Kdy m dali na vz. Er. P. 459. Dej mn, Boe, dej mn, co mn mn dti; jenom m nedvej na ty ciz dti, na ty ciz dti, na ty nekran ( = vdovce s dtmi). S. Ps. D. se k vojsku. m. Jet ke mn vartu dal; Dejte u m k doktorovi. Er. P. 451. 498. Dti nco pod edn pee. J. tr. D. co pod n ochranu. Th. Taku dm pod hlavu; Tlo dejte pod kamen. Er. P. 450., 477. D. rubel (Knebel) mezi zuby, Lk., hruky mezi jablka, Us. Dal mu krsn ps okolo tla. Us. Dal j perle kolem krku. Er. P. 485. D. komu pes hubu. Jg., Er. P. 371. odkud (z eho do eho, od eho, s eho). D. nco z rukou. D. Vojky z ka- sren do dom d. Us. Z ruky do ruky d. J. tr. Dti komu pokrm ot dvora, Kat. 2678. Hruku se stromu nkomu d. Us. Dal by i poledn koili s tla, . Co nen s hry dno, v apatyce nekoup. Prov. D. se s cesty. Us. D. pklad s sebe. Us. co, se kudy (m, pes co, skrze co). D. se, dolm. Har. I.195. D. se doubravou, lesem, ., jistm smrem, rovnou cestou. Us. D. se pes mez, pes les (lesem). Jg. Dal mu penz skrze me. Us. kde (v em, na em, u eho). D. nkomu ve svm domu hospodu. V. Boe, dej nm mr v zemi. Us. Bh ti tst ned v tom jinm manelstv. Er. P. 187. Bh ti tst ned na tom tvm stateku. Er. P. 187. Bys mi dal nocleh u sebe. Er. P. 183. kdy. Dm ti to za ti nedle; po novm roce; s nedle. Us. Ob den gro mu dval. Us. Nevst ped svatbou (dary se dvaj). V. Napomenut d. ped psahou. J. tr. s infinit. Boe, dej v as mluviti, v as mleti. Dal ho zavolati. Dej si ci. Jd. Ne darmo dv sv hub jsti. Jd. Dal stromm zahynouti, T., vz Nechati. Dvm ti vdti. Dejte mu jsti. Us. Dal most stavti. Us. D-li boles spti. Lk. Nedej se pemoci zlmu. D. Dal se idm hojiti. D. Dti se vidti. m. Dal se slyeti; dal si na tom zleeti. Us. Dal mu znti. Rk. Ni v smrky jim dvati jiesti. Rkk. 8. I dast je lchm provolati (glasy). L. S. v. 80. Dejte vy jim jsti; Dal jsi mi okusiti zkost velikch; Nedej usnouti om mm; Nedali jim schzeti se do dol. Br. Ty olte dal na svj nklad udlati. Hj. Dal se naleznouti. Bart IV. 15. Mstti budu a nedm sob dnmu pekaziti. Br. Bhdej vm jednomyslnm bti vespolek. Br. Nedala mi tch at nositi. Svd. Aby se k obdu najti dal. er. Dal se (= jal se) lzti na strom; dal se hovoiti; dalo se preti. Us. na Mor. Brt. Nedme si to vzti, lpe: vymluviti. Kak by Buoch byl spravedliv, dada bez pokuty minuti zlmu. St. Dali otcm a materm v nedostatciech bti. St. Lykurg obanm psahati dal p. pr m. kzal; ale ,dti' ve smyslu ,kzati' uvme, ku p. D. koho usmrtiti; dal ho do vzen uvrci; dal ho zavolati, sekerou odpraviti; dal hostinu pipraviti. Nt. Dme si vrtk zahrt. Er. P. 269. Kdy dti s inft. ve smyslu nm. lassen chybn, o tom vz na hoe. e. Dal mu, e m dost. Us. Dejme tomu, e .... V. aby. Dal mu, by odeel. Nedej mi toho, abych to uinil. Br. a. Dej, a t miluji. Kom.

    Vytvo�eno v r�mci projektu Data a n�stroje pro informa�n� syst�my (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informa�n� spole�nost AV �R a projektu Informa�n� zdroje
    pro v�zkum a v�uku �e�tiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva �kolstv�, ml�de�e a t�lov�chovy �R
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. � 2005 - 2007 - 2011
    <