JečmenJečmen, e, obec.
a, m., ječmének, ječmínek; v pl.
jen dle „Strom". Vz Kámen. Na Slov. jačmen. Die Gerste.
J.
dvouřadý n. polský, čtverořadý, čtyřřadý (čtvrták), šestiřadý (še- sterák), jarý
, pozdní, řádkový, Jg., Čl., zimní, himalajský, perský, jerusalemský, S. N. IV. 201., rýžový, obecný, vousatý, nahý, myší (vičinec), Šp., zopichaný (ječné kroupy), pra- žený, V., přemočený, utopený, klihovatý, moučnatý, odleželý, přikropený, suchý, spa- řený, zrnatý. Us. J. již klasovati. Ječmen ve štoku převrhovati; hromádka ječmene prýchuje, prýtuje, puká,
ne: špičatí, spitzt, schiesst (v pivováře). J. močiti. Us. Snět v ječmenu. Šp. Hrotek ječmene. Us. Řezátko na j. (aby dobrota zrna se vyšetřila). Cn. Do sv. Jana Křtitele nechvalme ječmene. Hrš
. — J. na oku, ječné zrno. Gestenkorn. Us. —