Rovina
Rovina, y, f., rovinka, rovinečka, pla- nina, šiřina, plošťavina, ploština. Sp. R. = rozsáhlá čásť povrchu zemského, na níž buď žádné buď jen nepatrné hrbolky vyčnívají. Vz S. N. Die Ebene, das Blaehfeld, flache Land, Flachland. R. naplavená, Alluvial-, úrodná, Cultur-, blatná, Sumpfebene, jezerná, Seeplatte, Š. a Ž., nakloněná, die schiefe Ebene. A ty Réhradice na pěkné rovině; Běží jablíčko dolino, můj milé jede rovino. Sš. P. 210., 438. Byli na r-ně (bylo jim hej, dobře). Us. u Solnice. Fch. Shůry drž, po r-ně pusť. Lb. R. vysoká, nízká. Tl. Někudy r-ny, jinudy hory a doly se spatřují. Kom. To město leží v rovině. Kram. Vz Plocha, Vrch, Země. — R. hoblíku = hladký spo- dek, die Bahne. Rohn.