-oma
-oma koncovka 1. instr. dvalu a) u, duše' odchylkou m. -ama: dvěma věžoma (Troj. ), vz Gb. H ml. III. 1. 209. -ama; b) u pa- noše' odchylkou m. -ama (-ema): súdcoma, ib. 230.; 2. dat. a instr. dualu a) u, holub a dub', ib 46.; b) u, oráč ? meč', vz ib. 103., -ěma, ema; c) u, město': městoma, vz ib. 136., 138., -ama, -ma; d) u, moře': mořoma, vz ib. 156., -ěma, -ema, -ma; e) u, ryba': těma planetoma (St. ), vz ib. 198., -ami; 2. instr. plur. a) u, oráč a meč': deščoma (laš. ), Brt. D. I. 113.; b) u, chlap a dub' m. -y dial.: chlapoma, vz Gb. H. ml. III. 1. 63., 65.; c) u. město': oknoma (Brt. D. L 114. ), vz ib. 136., 144., 145., -y; d) u, moře' místyna Laš.: poloma (spolu s konc. -ama, -ami),vz ib. 159., 160., -i; e) u, ryba': sestroma(na Laš. a v sev. Opav. ), vz ib. 181., -ami.